OBCHOD SE PEVNĚ DRŽÍ

Proč se i přes násilí kolem drog přední globální společnosti nevzdávají

K. Alan Russell strávil 23 let odstraňováním byrokratických a logistických překážek stojících v cestě americkým společnostem provozujícím nízkonákladové závody v Ciudad Juárez. Nikdy se nemusel věnovat tak intenzivnímu uklidňování jako právě teď. Pokaždé, když se toto mexické město dostane na titulní stránky novin – kvůli únosům, vraždám nebo bitvám policie s drogovými kartely – Russell napravuje vzniklé škody. Volá centrály všech 28 nájemců průmyslových parků své firmy, aby řídícím pracovníkům sdělil, že jejich personál a majetek jsou v bezpečí. „Potřebují slyšet z epicentra, že nedošlo k žádnému narušení a že se násilí nedotýká jejich lidí,“ uvádí.
Má co dělat. Od začátku roku 2008 byly po tomto městě s 1,4 milionu obyvatel roztroušeny mrtvoly 2050 obětí válek drogových překupníků o území. Russell musel ze svých zařízení dvakrát odstranit bankomaty, když se zloději pokusili o jejich vykradení – jednou s vysokozdvižným vozíkem. Primátor Juárezu José Reyes Ferriz odhaduje, že na vrub násilí připadlo loni 20 zahraničních projektů, které by vytvořily 5000 pracovních míst.
V Russellově sdělení je však také překvapující pravda. Právě když americká televize vysílá reportáž o „válce na naší hranici“, 285 maquiladoras – továren vyrábějících ve městě zboží na export – nikam neprchá. Devět tisíc manažerů každý den přejíždí bez potíží přes řeku Río Grande ze svých domovů v El Pasu do juárezských závodů firem Johnson Controls, Cummins, Emerson Electric, Visteon, Delphi Automotive a dalších. Cestují do Monterreye, Guadalajary, Mexicali a Querétara, kde expandují společnosti Whirlpool, Honeywell International, Daimler a Lenovo, a člověk si pomyslí, že se označování Mexika za „zkrachovaný stát“ zdá být absurdní. „Nejenže se nikam nestěhujeme, ale stále více našich klíčových dodavatelů je v Mexiku,“ říká Randy E. Wilcox, prezident firmy Otis Elevator pro americký kontinent. „Je to centrum našeho dodavatelského řetězce pro Severní Ameriku.“

HODNOTNÝ PARTNER Výrobci mají dobrý důvod pro to, aby se nevzdávali. Pokles pesa vůči dolaru o 41 procent od srpna udělal z Mexika ještě levnější místo pro výrobu: tovární dělníky v Juárezu lze najímat za 1,50 dolaru na hodinu. Až prezident Barack Obama v polovině dubna navštíví Mexiko, uvidí zemi, která posílila své postavení globální výrobní a designérské základny pro všechno, spotřebiči počínaje a leteckými díly konče. Kdyby se Mexiku dařilo držet na uzdě drogové kartely – což je obrovské kdyby – mohl by se z něho stát pro průmysl Spojených států ještě hodnotnější partner než kdy jindy.
Mexické hospodářství je teď otřeseno. V roce 2008 zahraniční investice v celonárodním měřítku prudce spadly o 46 procent na 18,6 miliardy dolarů a ekonomika v lednu klesala ročním tempem 9,5 procenta. V první polovině letošního roku v zemi zanikne patrně půl milionu pracovních míst.
K propadu však dochází téměř výlučně v důsledku globální recese – nikoli špatného ekonomického řízení jako v minulosti. Výroba se zhroutila všude. Čínu nevyjímaje. Útoky na zahraniční zaměstnance a továrny jsou navíc v Juárezu a v dalších pohraničních městech na cestách nelegálního obchodu s drogami jako Reynosa, Nuevo Laredo a Tijuana zřídkavé. Zdá se, že pašeráci drog se zaměřují na sebe navzájem a na policii a politiky, kteří jim stojí v cestě. Opravdu, i když počátkem letošního roku byla vlna zločinnosti evidentní, investice přicházely dál – až do globálního finančního zhroucení.
Jižně od hranic USA mezitím začala tichá transformace. Téměř celé desetiletí mexičtí činitelé konsternovaně pozorovali, jak nadnárodní společnosti skládají provozy výrobních závodů do beden a stěhují je do útočišť s nižšími náklady v Asii. Mexické školy, komunikace a byrokracie si zatím vedou v mezinárodních žebříčcích konkurenceschopnosti nevalně, což ztěžuje cestu složitějším odvětvím.
Přesto celonárodní statistiky zakrývají pokrok, jehož dosáhlo několik mexických států a měst při posilování své schopnosti soutěžit. Místní vlády zkoumají úspěšné modely v Asii, USA a Evropě, přičemž spolupracují s univerzitami a soukromými průmyslovými firmami na zvyšování kvalifikace svých pracovních sil a na zlepšování sítí dodávek dílů, výzkumných a vývojových programů a infrastruktury. Staly se magnety pro továrny, jež se zdaleka nevěnují jen montážní práci. Od roku 2003 se například zvýšil mexický vývoz výrobků leteckého a kosmického průmyslu téměř trojnásobně na tři miliardy dolarů. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v březnu oznámil, že společnost Eurocopter bude investovat 550 milionů dolarů do výroby vrtulníků v Querétaru, vznikající výrobní a technické základně pro firmy General Electric a Bombardier.
Zdravá fiskální a měnová politika na celonárodní úrovni po finančním krachu v roce 1994 vedla k tomu, že Mexiko má lepší schopnost přežít globální otřesy. „Teď tu člověk může dělat obchody ve stabilním makroekonomickém prostředí,“ tvrdí Axel van Trotsenburg, který řídí práci Světové banky v tomto regionu.
Mexiko může také očekávat užitek z nepatrného, ale stálého posunu ve strategickém myšlení amerických výrobců, kteří přehodnocují svou závislost na Asii a soustřeďují se více na možnosti blíže u svých břehů. Součástí toho jsou rostoucí čínské náklady a obavy z vyšších cen transpacifické dopravy, až cena ropy opět prudce vzroste. Vzhledem k nedostatku kapitálu a trhů, jejichž vývoj je obtížné předpovídat, společnosti nechtějí vázat hotovost v zásobách, když čekají, až dorazí jejich náklad. Takové důvody vedou výrobce z oboru přesného strojírenství, jakým je například firma GKN Aerospace, která vyrábí součástky do leteckých motorů, ke shlukování poblíž pohraničních měst jako Mexicali. „Když musíte snížit náklady, Čína je příliš daleko. Naše výrobky mohou stát 80 000 dolarů, takže si nemůžeme dovolit chyby,“ říká Ardy Najafian, manažer závodu GKN v Mexicali.
Mezi další významné faktory patří rozbujelé čínské pirátství, výpadky kvality a komunikační problémy. V Mexiku mohou americké společnosti kontrolovat své závody lépe než v Číně, kde často musejí pracovat s partnery propojenými s vládou. Když společnost Fusion Specialties, která je jedničkou ve výrobě figurín, stěhovala v roce 2007 část práce do ciziny, aby snížila náklady, vybrala si místo Číny Juárez, protože zboží se může dostat k takovým americkým maloobchodním firmám jako Nike, Gap a J. Crew během dvou dnů, a ne až za pět týdnů. Rovněž „bylo jasné riziko, že v Číně přijdeme o své duševní vlastnictví,“ říká Richard Moran, viceprezident společnosti Fusion pro provoz, která má patenty na svou metodu formování pomocí polyuretanu.
Sílící obchodní postavení Mexika potvrzuje nedávný průzkum, který u 136 amerických výrobců provedla bostonská firma AMR Research zabývající se poradenstvím dodavatelským řetězcům. Zatímco patnáct procent respondentů prohlásilo, že počítají s omezením výroby v Číně, jen pět procent plánuje totéž v Mexiku. Společností, jež mají v úmyslu v Mexiku expandovat, je pětkrát víc než těch, které plánují omezení. V Číně je tento poměr dvě ku jedné. „Mexiko zcela jasně vítězí na úkor Číny,“ prohlašuje Kevin O’Marah, ředitel AMR pro strategii. Pokud jde o násilí v Mexiku, O’Marah říká, že v porovnání s dalšími problémy, s nimiž se nadnárodní společnosti denně střetávají – rychle se šířící epidemie nemocí v Číně, neočekávané změny v politice Moskvy, nepokoje v Jižní Africe – „je děsivé, ale ne do té míry, aby vám bránilo v postupu“. Takže až se obnoví americká poptávka, tvrdí Harold L. Sirkin, starší partner z firmy Boston Consulting Group, očekávejte „významný nárůst“ v mexické výrobě.

STĚHOVÁNÍ DO MEXICALI Některá odvětví, jež Čína zdevastovala, už znovu ožívají. Pekingské Lenovo v únoru otevřelo v Monterreyi závod na výrobu pěti milionů notebooků ThinkPad ročně. Smluvní výrobce elektroniky Jabil Circuit z floridského St. Petersburgu od října více než zdvojnásobil počet zaměstnanců na 8000 ve svém podniku v Guadalajaře, kam částečně přesunul montáž chytrých telefonů BlackBerry z Číny. Rovněž výrobci elektroniky Foxconn Electronics z Tchaj-wanu a Flextronics rozšířily své obrovské mexické provozy.
Z USA se stěhují i pracovní místa v továrnách. Firma Skyworks Solutions z massachusettského Woburnu, která vyrábí polovodiče pro mobilní telefony a osobní digitální asistenty (PDA), vytváří v Mexicali sto nových pracovních míst v továrně na výrobu kusů, jež se vyráběly v Marylandu. Taktéž Skyworks vytvořila třísetčlenný technický tým. J. C. Nam, generální ředitel podniku, říká, že před dvěma lety firma Skyworks uvažovala o přesunutí části práce do Číny, ale usoudila, že Mexiko je vlastně levnější, protože tamní kvalifikované pracovní síly jsou výkonnější. Vzhledem k tomu, že průměrný plat techniků se pohybuje kolem 25 000 dolarů včetně benefitů, Nam tvrdí, že se špičkový technologický průmysl může uchytit. „Věříme, že tam je v době krize příležitost,“ tvrdí.
Mexicali, rozrůstající se město s milionem obyvatel poblíž San Diega a Phoenixu, bylo do značné míry ušetřeno násilí sousední Tijuany. Když finanční krize pozastavila mnoho nových projektů, Mexicali stále přitahovalo taková odvětví jako mikroelektroniku, letecký a kosmický průmysl a výrobu zdravotnických prostředků. Firma Gulfstream tam rozšířila svůj závod na výrobu částí luxusních malých proudových letadel pro šéfy velkých korporací. Firma Honeywell, která má v Mexicali velké výrobní závody, nedávno otevřela centrum za 40 milionů dolarů, kde 300 techniků provádí simulace pro ověřování letadel příští generace. Společnost Goodrich Aerostructures loni otevřela závod na výrobu leteckých dílů se 450 pracovními místy a firma Intuitive Surgical z kalifornského města Sunnyvale uvedla do provozu továrnu na výrobu elektromechanických ramen pro robotickou chirurgii. Davidu J. Hillovi, bývalému členovi vedení firmy National Semiconductor, který měl na starost výstavbu špičkového technologického parku o výměře 40 čtverečních kilometrů zvaného Silicon Border poblíž Mexicali, se líbí to, co vidí. „Lidé pracují stejně tvrdě, jako pracovali v Silicon Valley, Singapuru a na Tchaj-wanu v 80. letech,“ prohlašuje. Násilí Hilla nevyvádí z míry. V 70. letech jeden z jeho partnerů pomohl vybudovat závod na balení čipů v El Salvadoru v době pokusu o puč. V polovině 80. let Hill působil v Malajsii, když zločinci unesli jednoho člena vedení firmy Hewlett-Packard. Tyto incidenty výstavbu nezastavily. „Tohle je život pro vystěhovalce,“ míní Hill, který doufá, že brzy získá velkou investici od německého výrobce solárních článků Q-Cells.
V posledních pěti letech kampus Autonomní univerzity Dolní Kalifornie (UABC) v Mexicali zdvojnásobil počet zapsaných studentů na 4000. UABC a CETYS Universidad, špičková soukromá škola, nedávno zařadily do oborů letecké a kosmické techniky, mikroelektroniky, bioinženýrství, koncepce radiových kmitočtů a obnovitelných energií bakalářské a magisterské programy. Studijní plány zčásti koncipují firmy Honeywell, Gulfstream, Skyworks a další. Požadavkem je schopnost plynně hovořit anglicky. „Všechny tyto společnosti uvádějí, že se budou více věnovat technice a designu, když budeme mít kvalifikované odborníky,“ říká tajemník UABC Felipe Cuamea Velázquez.
V Monterreyi, průmyslové metropoli a sídle obrovských závodů společností Whirlpool, General Electric, Chrysler, Ford a dalších, se sledují ještě větší ambice. Město loni šokovaly gangsterské přestřelky, a dokonce i granátový útok na americký konzulát, ale teď je relativně klidné.
Monterrey i okolní města podporují rozvoj a dodavatele špičkových komponentů, jako je firma Nemak vyrábějící lehké hliníkové motorové bloky pro nejvýznamnější automobilky. Monterrey se rozhodně nemůže vyrovnat Bangalore nebo Šanghaji co do čistého počtu techniků. Avšak kořeny tu zapustilo odvětví IT služeb představující 250 milionů dolarů a během pěti let vzrostlo dvojnásobně, takže dnes zaměstnává 7000 pracovníků. Průkopníkem pojetí Mexika jako blízké alternativy Indie byla monterreyská softwarová firma Softtek, mezi jejímiž zákazníky je 17 z 50 největších amerických korporací. Příklad Softteku následovaly indické outsourcingové firmy Infosys, Wipro a Tata Consultancy Services. Aby se zlepšila kvalita místních pracovníků z oboru IT, 25 univerzitních pedagogů z Monterreye strávilo osm měsíců studiem školicích metod na půdě firmy Infosys v indickém Mysore, kde se z desítek tisíc čerstvě nabraných pracovníků ročně stávají softwaroví vývojáři.
Protože mzdy techniků začínají v Mexiku zhruba na 12 000 dolarů, rozdíl v nákladech v porovnání s Indií není enormní. Pokud jde o hodinové sazby, Indie je o 25 až 30 procent levnější než Mexiko, říká Jagmohan S. Nanaware, generální ředitel monterreyského vývojářského centra indické firmy Sasken Communication Technologies, která vyrábí software mobilních telefonů. Když se ale připočítají cestovní náklady, vysoká fluktuace pracovních sil v Indii a spolupráce v nezvyklých hodinách na složitých úkolech s kolegy vzdálenými půl světa, reálný rozdíl se blíží patnácti až dvaceti procentům. Pro mnohé americké společnosti, vzdálené jen hodinu či dvě letu, je Monterrey rozumnější. Rovněž kvalita je dobrá. „Nejdříve jsme nevěděli, co dostaneme za techniky, takže jsme si jich šest přivezli z Indie,“ říká Nanaware, který za dva roky zdvojnásobil počet svých monterreyských zaměstnanců na 120. Během šesti měsíců „podíl práce mexických techniků předčil naše očekávání“.

KŘEHKÝ ZAČÁTEK Těsná spolupráce s průmyslem a univerzitami je nezbytná. „Naším cílem je, abychom za každý dolar, který investujeme, dostali z průmyslu dva,“ říká Mario A. Martínez Hernández, děkan inženýrství na škole Tecnológico de Monterrey. Ruku k dílu přikládají i zahraniční školy. CarTec Project je společným projektem Virginské techniky a školy Tecnológico de Monterrey na výchovu 50 mexických studentů v oboru automobilového designu, počínaje sklolaminátovými formami používanými k výrobě dílů karoserie a konče ergonomikou motorů a interiéru. Studenti vyvíjejí kompaktní automobil, ale hlavním cílem monterreyského technického učení je vytvořit zásobu dostatečně kvalifikovaných talentů, aby se z Monterreye stalo celosvětové centrum automobilového designu spíše než jen pouhé montáže.
Kdyby tak celé Mexiko bylo jako Mexicali a Monterrey. Bohužel není. Mnoho států postupuje vpřed pomalu a centrální vláda špatně koordinuje vývoj. Někteří řídící pracovníci se obávají, že násilí kolem drog a vládní korupce by nakonec znovu mohly nadšení pro Mexiko uhasit. „Člověk nemůže mít investice v zemi, která je vnímána jako země, kde neplatí žádné zákony,“ říká Julio A. de Quesada, prezident Výkonné rady globálních společností (ECGC), skupiny 38 nadnárodních společností působících v Mexiku.
Přesto bude-li schopné postoupit při řešení těchto problémů vpřed, mohla by pro Mexiko nastat významnější chvíle, až dojde k oživení a nadnárodní společnosti začnou znovu investovat. Mnohé teď uvažují o Číně v souvislosti s výrobou a o Indii, pokud jde o technické obory. Kdyby se Mexiko stalo hlavním místem pro nízkonákladovou výrobu i design přímo na hranici USA, mohlo by nabídnout lepší alternativu. To pomáhá vysvětlit, proč si nájemci udržují své prostory v Russellových průmyslových parcích v Juárezu. „Nikdo,“ tvrdí Russell, „nechce být bez kapacit, až se tenhle trh obrátí.“

/text v černém boxu na s. 39 vpravo nahoře/
Nedokončená agenda
V posledním vydání Globálního indexu konkurenceschopnosti (GCI) sestavovaného Světovým ekonomickým fórem se mezi 131 zkoumanými zeměmi Mexiko umístilo na 52. místě. I když se tak druhá největší ekonomika Latinské Ameriky dostává před jiné tahouny nově vznikajících trhů, jako je Brazílie a Rusko, autoři zprávy poznamenávají, že Mexiko čeká ještě hodně práce v takových oblastech jako reforma trhu práce, zlepšování bezúhonnosti mexických státních institucí a rozvoj dovedností tamních obyvatel.

/popisky k mapě na s. 34-35; shora dolů a zleva doprava/
TIJUANA
Touto významnou základnou exportu spotřební elektroniky otřáslo násilí kolem drog. Maquiladoras pracují plynule, ale mnohé z nich se zatím soustředí na jednoduchou montážní práci.
Některé klíčové firmy:
Sony, Samsung, Toyota, Cardinal Health

MEXICALI
Dobře spravované, relativně klidné pohraniční město s dobrými technickými školami zaznamenalo růst v leteckém a kosmickém průmyslu, ve zdravotnických potřebách a v elektronice.
Některé klíčové firmy:
Honeywell, Gulfstream, Sony, Goodrich

JUÁREZ
Epicentrum drogových válek. Protože v něm je každé páté pracovní místo továrenské, bylo těžce postiženo recesí. Násilí však nenarušilo výrobu.
Některé klíčové firmy:
Emerson, Delphi, Cummins, Johnson Controls

CHIHUAHUA
Město tři hodiny od hranic, se stabilnějšími pracovními silami a menším násilím než Juárez, zaznamenalo expanzi ve spotřební elektronice, v leteckém a kosmickém průmyslu a autodílech.
Některé klíčové firmy:
Ford, Textron, Honeywell

GUADALAJARA
Roste znovu jako oblíbené místo výroby počítačového a telekomunikačního hardwaru poté, co se značná část práce přesunula do Číny.
Některé klíčové firmy:
Jabil, Flextronics, GE, Kodak

MEXICO CITY

RŮZNÁ MEXIKA
Globální recese otřásla celým Mexikem, ale některá města postoupila mílovými kroky v podpoře své konkurenceschopnosti proti Číně. A násilí kolem drog se místo od místa liší.
Velké
Relativně velké
Relativně malé
Malé

NUEVO LAREDO

REYNOSA

MONTERREY
Investice do výzkumu a vývoje a vysoké školství proměňují toto přední průmyslové centrum Mexika ve vyhledávané místo designu autodílů, domácích spotřebičů, výrobků leteckého a kosmického průmyslu a softwaru.
Některé klíčové firmy:
Whirlpool, LG, Infosys, Lenovo, Ford, Carrier

/popisek v levém dolním rohu foto na s. 35 vpravo nahoře/
Vojsko bojuje proti drogovým kartelům v Juárezu

KLÍČOVÁ ODVĚTVÍ
Letecký a kosmický průmysl Lehký průmysl
Automobilový průmysl Strojírenství
Počítačové vybavení Zdravotnické prostředky
Spotřební elektronika Mikroelektronika
Domácí spotřebiče Léčiva
Informační technologie Telekomunikační zařízení
…………………………………………..
Pramen: BusinessWeek

QUERÉTARO
Vznikající centrum leteckého a kosmického průmyslu a designu díky podstatnému zlepšování infrastruktury a školení pracovních sil.
Některé klíčové firmy:
GE, Bombardier, Delphi, TRW

/popisek vpravo nad foto na s. 36 dole uprostřed/
Martínez z monterreyského technologického institutu (uprostřed) v laboratoři se studenty designu

/texty v černém a ve hnědých boxech na s. 36-37; shora dolů a zleva doprava/
PROČ DO MEXIKA?
Zatímco Čína a Indie mají velkou publicitu, Mexiko se tiše stalo konkurenceschopnějším. Toto jsou některé rozhodující faktory:

RIZIKO
Mexiko je na tom lépe než Čína, pokud jde o krádeže technologií, otázky kvality, cestovní náklady a zpožďování kvůli špatné komunikaci.

NÁKLADY
Peso pokleslo od srpna vůči dolaru o 41 procent, čímž se mexické mzdy a pronájmy staly atraktivnějšími v porovnání s Čínou, USA nebo Kanadou.

KVALIFIKACE
Vlády a školy v několika státech spolupracují s průmyslem na zajištění vysoce kvalifikovaných pracovních sil pro technologický sektor a další významná odvětví.

LOGISTIKA
Mexické zboží se může dostat do měst USA během dvou dnů oproti jednomu měsíci z Číny – což je významným faktorem v době, kdy dovozci snižují skladovací náklady a lhůty mezi zadáváním objednávek a jejich vyřizováním.

OBCHOD
Nafta a podobné dohody o volném obchodu s Japonskem, Evropou a většinou Latinské Ameriky dávají Mexiku bezcelní přístup na více trhů než jakékoli jiné zemi.

/popisek pod foto na s. 37 uprostřed/
Nam (uprostřed) vede závod a tým 300 techniků firmy Skyworks v Mexicali

/popisek vpravo pod foto na s. 38 uprostřed/
Firma Fusion Specialties si v roce 2007 vybrala pro výrobu figurín město Juárez místo Číny

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

PŘEKLAD: Jiří Kasl