V loňském roce došlo k prudkému poklesu schodku zahraničního obchodu až na 74,5 miliardy korun, přičemž ještě v roce 2001 činil deficit téměř 117 miliard. Zatímco vývoz České republiky v korunovém vyjádření poklesl o 1,4 procenta, dovoz dokonce o 4,3 procenta.
I když by se uvedené snížení českého exportu mohlo zdát jako velmi nepříznivý signál, musíme jej brát s rezervou. Většina vývozu se totiž realizuje v eurech, a proto je vhodnější podívat se na tempa zahraničního obchodu vypočítaná z eurového vyjádření. Zahraniční obchod pak nevyznívá tak negativně, neboť se v loňském roce podařilo zvýšit export o devět procent a dovoz jen o 5,8 procenta.
Slabé Německo a silná koruna
S ohledem na ekonomický vývoj Německa, které je naším hlavním obchodním partnerem (jeho podíl na českém vývozu loni dosáhl 36,5 procenta), jsou výsledky zahraničního obchodu poměrně příznivé. Podle odhadů Evropské komise se v SRN v roce 2002 dokonce snížila domácí poptávka o více než jedno procento. Stagnace německé ekonomiky (EK odhaduje loňský růst HDP Německa jen na 0,4 procenta) byla jedním z hlavních negativních faktorů ovlivňující český export v loňském roce. Jak je patrné z výsledků, podařilo se zpomalení vývozu do SRN částečně kompenzovat exportem do jiných zemí. Druhým významným negativně působícím faktorem byl v loňském roce devizový kurz, neboť koruna vůči euru posílila o 10,5 procenta. Silnější koruna snižovala exportní marže (tzn. i zisk) kurzově nezajištěných podniků. Nutila firmy k hledání úspor, ke zvyšování produktivity práce cestou snižování počtu zaměstnanců apod. Na druhé straně export podpořil rozvoj nových výrobních kapacit, které u nás vznikají díky přímým zahraničním investicím. Tento trend se projevuje i na průmyslové produkci, která loni vzrostla, podle našeho názoru, o téměř pět procent. Největší zásluhu na tom měla výroba elektrických a optických přístrojů, gumárenský průmysl a výroba dopravních prostředků, tj. obory s dominantním zastoupením podniků pod zahraniční kontrolou. Nové kapacity tak kompenzovaly zpomalení či pokles poptávky po produkci dřívějších tradičních exportních oborů a výrazně se podílejí na změně struktury domácího průmyslu a exportu.
Růst spotřební poptávky versus levná ropa
Na straně dovozu měli vliv dva protichůdně působící faktory. Prvním bylo vysoké tempo domácí poptávky (zejména spotřební), které díky své importní náročnosti vedlo ke zvyšování dovozu. Navíc, český export vykazuje dlouhodobě vysokou dovozní náročnost (na druhou stranu však vysoká dovozní náročnost exportních podniků eliminuje jejich kurzová rizika). Druhým faktorem, který naopak dovoz zpomaloval, byla příznivější korunová cena ropy. Průměrná cena ropy Brent v USD se sice loni zvýšila o necelý jeden dolar, avšak posílení koruny vůči USD o více než 16 procent vedlo k významnému zlevnění ropy pro tuzemské odběratele. To se samozřejmě projevilo i na dovozu ropy i zemního plynu, který v korunovém vyjádření poklesl o více než 24 miliardy. Schodek obchodní bilance v loňském roce dosáhl nejnižší hodnoty za poslední tři roky. Po již zmíněné revizi dat ztrácí na síle argumentace bankovní rady ČNB, která podle svého posledního zápisu z jednání poukazovala na zhoršující se vnější nerovnováhu ekonomiky. Namísto toho byl loni deficit běžného účtu platební bilance v poměru k HDP zřejmě nižší než v roce 2001 a pohyboval se podle našeho názoru okolo 4,1 procenta. Revize loňských výsledků zahraničního obchodu se dotkla i výpočtu HDP, jehož tempo nyní odhadujeme na 2,4 procenta. Nejde sice o příliš vysoký ekonomický růst, avšak s ohledem na vnější podmínky je to jistě přijatelný výsledek.
