Pestrá nabídka obchodů, pár restaurací, dětský koutek. To, co stačilo k úspěchu obchodního centra ještě před pár lety, je dnes už samozřejmostí. Zákazníci i investoři začínají vyžadovat víc.
Foto: Radek Kalhous/MF Dnes/Profimedia
Až 30 procent prodejní plochy v evropských nákupních centrech je ve své současné podobě potenciálně zastaralých. Řada stávajících obchodních domů by se tak mohla už v roce 2018 potýkat s vážnými problémy a stát se nezajímavými pro zákazníky a následně i pro maloobchodníky a investory. Vyplývá to ze studie Retail 2020 poradenské společnosti Jones Lang LaSalle. „Na základě rozhovorů s našimi klienty z řad investorů v oblasti maloobchodu jsme vypracovali podrobný obraz toho, jak se bude maloobchod v Evropě v příštím desetiletí vyvíjet,“ říká Kevin Turpin, který v Jones Lang LaSalle vede oddělení průzkumu trhu pro střední a východní Evropu. Provozovatelé nákupních center by se podle něho měli do budoucna řídit několika zásadními trendy.
Internet nesmí být nepřítelem
Potenciální návštěvníci obchodních center jsou dnes na internetu. Především tam totiž hledají informace o nejrůznějších akčních nabídkách, službách i zábavě a stále větší část z nich tam rovnou i nakupuje. „Maloobchodníci a majitelé obchodních prostor musejí přestat vnímat internet jako externího konkurenta, a místo toho ho začlenit do svých obchodních modelů,“ míní Turpin.
Obchodní centra tak budou muset svou internetovou komunikaci se zákazníky stále vylepšovat. Nebude stačit jen informace o skladbě prodejen a otevírací době. Potenciální návštěvníci si budou přát stále větší servis, například možnost vybírat a zamluvit si některé zboží po vzoru internetových obchodů „na dálku“ z domova.
Obchoďák v chytrém telefonu
Vedle co nejkvalitnější prezentace a komunikace na internetu by nákupní centrum mělo s rozvojem moderních technologií „držet krok“ i v dalších oblastech. Například Wi-Fi síť, která je i v mnohých tuzemských obchodních domech již zdarma dostupná, začínají zákazníci považovat za standard. Provozovatelé proto hledají další cesty, jak centra co nejvíce propojit s elektronikou, kterou u sebe lidé nosí, například s takzvanými chytrými mobilními telefony. „Nově jsme návštěvníkům nabídli používání QR kódů, které jim umožňují dostat se k těm nejzajímavějším nabídkám okamžitě. Všude tam, kde zákazník vidí znak QR kódu, si může do svého telefonu naskenovat informace o produktu a recenze nebo různé soutěže, rozhovory a videa,“ uvádí příklad Iva Fišerová, marketingová manažerka pražského obchodního centra Nový Smíchov. Nejde přitom podle ní o agresivní reklamu, kterou se zákazníci v poslední době učí odmítat, ale vždy o informace, které jsou cílené a týkají se produktů, o které má konkrétní člověk zájem.
Přijďte se klouzat
Při rozhodování, kam zajít na nákupy, se lidé stále více zajímají o doplňkové služby, především o atrakce a zábavné programy pro děti, případně možnost odložit ratolesti do hlídaného dětského koutku. Bavit se ale chtějí i sami dospělí a zajímají je i jiné možnosti, než jsou restaurace a kino. Podle analytiků společnosti Jones Lang LaSalle budeme v příštích měsících a letech v Evropě svědky snahy provozovatelů prezentovat jejich obchodní centra jako ta „zaručeně“ nejlepší místa pro trávení volného času. Zákazníci budou i v tomto směru očekávat stále více a vzhledem k rostoucí konkurenci mezi obchodními domy si budou moci dovolit vybírat.
I v této oblasti přicházejí obchodní centra v Česku s novinkami. Příkladem je Šestka, která se nachází nedaleko Ruzyňského letiště a v posledních měsících prochází rozsáhlou rekonstrukcí z velké části zaměřenou právě na rozšíření zábavní funkce centra. Vedle změn v odpočinkové a stravovací zóně přibyl v centru tobogán, který je určen jak dětem, tak dospělým návštěvníkům. „Tato v zahraničních obchodních centrech oblíbená interiérová atrakce je zatím jediná svého druhu v Česku,“ říká Václav Jonáš ze společnosti CA Immo, která Šestku vlastní.
Zákazníky přivezeme
Aby přilákala co nejvíce zákazníků, budou muset obchodní centra v příštích letech posilovat také svůj regionální dosah. Podle analytiků tak můžeme očekávat nejrůznější reklamní kampaně a marketingové akce na vzdálenost, která dnes není úplně běžná. Ty obchodní domy, které se nenacházejí přímo na vytížených dopravních spojích, především na metru, budou do budoucna stále častěji zřizovat vlastní bezplatné dopravní linky, jako to už několik let činí například Europark v pražských Štěrboholech.
Kvalita obchodních center se bude v příštích letech posuzovat také podle toho, zda je jejich provoz ekologický. Tato otázka sice návštěvníky zatím příliš nezajímá, v očích investorů ale její význam roste. Trend „zelených“ budov, které nájemníkům šetří peníze za spotřebu energií, se v Česku zatím nejvýrazněji projevuje ve výstavbě moderních kancelářských ploch. Je ale pravděpodobné, že bude-li chtít developer obchodního centra přilákat investory, a tím každá cesta k zákazníkovi začíná, bude mu muset představit projekt energeticky nenáročné budovy.
