LOŇSKÝ VZESTUP TRŽEB LETOS ZŘEJMĚ TUZEMSKÝ MALOOBCHOD NEZOPAKUJE. TLAČIT STÁLE VÝROBCE K CO NEJLEVNĚJŠÍM CENÁM TAKÉ NEJDE DONEKONEČNA.
LOŇSKÝ VZESTUP TRŽEB LETOS ZŘEJMĚ TUZEMSKÝ MALOOBCHOD NEZOPAKUJE. TLAČIT STÁLE VÝROBCE K CO NEJLEVNĚJŠÍM CENÁM TAKÉ NEJDE DONEKONEČNA.
Maloobchod si vloni rozhodně neměl co do tržeb nač stěžovat. Maloobchodní tržby by za celý loňský rok mohly vzrůst podle odborných odhadů o čtyři až šest procent. V roce 2002 zaznamenaly růst o tři procenta. Letos by však například podle odhadu Raiffeisenbank korekce loňského neobvykle vysokého růstu reálných mezd. Plánované zvýšení cen v lednu a květnu by neměly maloobchodníkům dovolit zopakovat loňský výkon. O tom, že by maloobchodní tržby měly letos ve srovnání s loňskem růst pomaleji, je přesvědčena také makroanalytička České spořitelny Helena Horská. Celkově se maloobchodní tržby vloni vyvíjely s rostoucí dynamikou. Rekordní index 109,4 ze stálých cen dosáhly v září. Říjnová čísla svědčí o tom, že spotřebitelé nabírali dech před předvánočními nákupy. Útraty spojené s vánočními svátky a koncem roku obchodníky rozhodně nezklamaly. I vloni významně podpořily schopnost pořádně provětrat peněženky nejrůznější spotřebitelské úvěry, splátkové prodeje a další nákupní „taháky“. Pokud jde o jarní vstup Česka do Evropské unie, patří tuzemský maloobchod podle zasvěcených k nejlépe připraveným oborům v naší ekonomice. Pro velké obchodní řetězce není zřejmě nic obtížného dostát požadavkům jednotného trhu na maloobchod. Zahraniční firmy mají výhodu v tom, že už podmínky pro maloobchodní prodejce v Unii dobře znají. Tuzemští obchodníci pak podle odborníků přípravu také nepodceňují. Snaha zjistit, jak jsou na tom se schopností dostát unijním požadavkům dodavatelé, zejména v potravinářském zboží, je jedním z důvodů, proč obchodníci zasedli vloni koncem roku k jednacímu stolu s výrobci potravin. Prvotním impulzem byla snaha vyřešit otázku prodeje pod nákladovými či kupními cenami. Producent, kterému prodejní cena nepokryje ani náklady, bude těžko investovat do výroby a může se snadno stát, že nevyhoví evropským normám. Obchodník pak bude muset hledat jiného dodavatele nebo mít prázdné regály. Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky (SOCR) Heleny Pískovské není možné problém podnákladových cen řešit tak, že zákon určí nejvyšší marži, kterou si obchodník může ke zboží přidat. Regulovanými maržemi řešilo vztah dodavatelů a obchodníků Německo. Při vstupu do EU však muselo toto opatření zrušit. Podle člena představenstva SOCR Ladislava Šípka opustilo Česko regulované marže po roce 1989. Do té doby si obchodníci přiráželi k potravinám kolem třinácti procent, nyní je to osmnáct až devatenáct procent.