Nový zákon o platebním styku, který byl schválen loni na podzim, přináší obchodníkům mimo jiné možnost účtovat zákazníkům za platbu kartou přirážku. Většina prodejců ale takové opatření nezavedla a ani je nechystá.
Autor: Martin Siebert
Poplatky, jež si banky účtují za zpracování platby kartou v obchodech, kritizují obchodníci prakticky od zavedení platebních terminálů. Jedno až tři procenta, která z každé transakce musejí odvádět, zejména prodejcům zboží s nízkou marží významně snižuje zisk. Někteří proto možnost zaplatit za nákup kartou zákazníkům vůbec nenabídli. Smlouvy s bankami jim totiž ani neumožňovaly poplatek v odpovídající výši přenést na zákazníka. Banky přirážky označovaly za diskriminaci této platební metody.
Od loňského podzimu, kdy poslanci schválili nový zákon o platebním styku, ale nastala nová situace. Podle zákona totiž banky nesmějí ve smlouvě obchodníkovi zakázat účtování přirážky za platbu kartou. Ty tak musely smlouvy s obchodníky přizpůsobit novým pravidlům. „Naše smluvní dokumentace i procesy související se zpracováním kartových transakcí zohledňují nové znění zákona o platebním styku,“ potvrzuje Vendula Voláková z tiskového oddělení České spořitelny. Veškeré změny a požadavky související se zákonem o platebním styku do smluv s obchodníky podle mluvčí Denisy Salátkové zapracovala i ČSOB.
Obchodníci tak dnes mohou odpovídající náklady, související s přijetím platby, nechat zaplatit zákazníka. Výše této přirážky ale nemůže být libovolná. „Poplatek, který by si obchodník mohl účtovat, musí být adekvátní nákladům vynaloženým na karetní transakci,“ upozorňuje mluvčí ČSOB Denisa Salátková. Navíc musí prodejce zákazníka na dražší platbu kartou oproti hotovosti upozornit předem. „Zároveň musí o aplikování přirážek při platbách kartou informovat zpracovatelskou banku,“ dodává Salátková.
Jestliže někteří obchodníci mohou novinku vyplývající ze zákona o platebním styku uvítat, bankám ani vydavatelům karet se příliš nelíbí. „Podle našeho názoru je nový zákon o platebním styku pro samotné spotřebitele nevýhodný, podporuje využívání hotovosti, šedou ekonomiku a znevýhodňuje ty klienty, kteří chtějí platit kartou,“ tvrdí Miloslav Kozler, country manažer Visa Europe pro Česko. Trendy ze zahraničí podle něj naznačují, že obchodníci, kteří používání platební karty zákazníkům zpoplatnili, poškodili ve výsledku sami sebe. „Naše zkušenosti z jiných trhů ukazují, že tržby obchodníkům zpoplatňujícím platbu kartou výrazně klesly,“ tvrdí Kozler.
Drahá platba kartou je prý mýtus
Většina Profitem oslovených obchodníků nicméně žádné přirážky pro zákazníky využívající platební terminál nechystá. Jednou z mála výjimek je síť restaurací Potrefená husa, jejíž zákazníci musejí při placení kartou počítat s vyšší cenou než při platbě v hotovosti.
Nulový zájem hlásí banky. „Zatím jsme nezaznamenali žádného obchodníka, který by bance oznámil aplikování tohoto typu přirážky. V rámci ČSOB ani Poštovní spořitelny tedy zájem není,“ tvrdí mluvčí ČSOB Denisa Salátková. Podobně je tomu podle Venduly Volákové i v případě České spořitelny.
Důvody, proč prodejci s přirážkou za platbu kartou nepočítají, jsou různé. Někteří z nich se obávají, že by zpoplatněním karet nahráli zákazníky konkurenci, jiní považují platbu kartou dokonce za výhodnější než přijímání hotovosti. „Tvrzení, že přijímání karet je pro prodejce finančně nevýhodné, považujeme za informaci z kategorie mýtů a městských legend. Finančně jsou totiž pro prodejce ve výsledku daleko náročnější operace související s transakcemi hotovostními,“ tvrdí ředitel pro rozvoj a služby společnosti Datart Oto Hausmann. Podobným názorům podle něj nahrává především politika bank působících na tuzemském trhu. „Česká republika tak zůstává čím dál více osamělým ostrůvkem hotovostních plateb,“ dodává Hausmann. Vzhledem k pohodlnosti a efektivnosti této platební metody se Datart podle něj snaží naopak zákazníky k placení kartou motivovat. Díky mobilním terminálům je umožňuje například i při doručení objednaného zboží domů.
Nejhlasitěji však kritizují vysoké bankovní poplatky za zúčtování platby kartou obchodníci s počítačovým vybavením. Na trhu je totiž tvrdá konkurence, která stlačila marže na zboží často na méně než pět procent. Poplatek za platbu tak prodejce mohl připravit i o celý zisk. Potvrzuje to i ředitel prodeje největšího českého obchodníka s IT vybavením Alza.cz Lukáš Pospíšil. Podle něj sice Alza.cz poplatky neúčtuje ani neplánuje, do budoucna je ale zcela vyloučit nemůže. Prozatím ale považuje přirážku či poplatek za přijetí platby kartou za příliš velké riziko. „Český zákazník je velmi citlivý na všemožné přirážky i na výslednou cenu, proto jen prostá přirážka v této době není tou nejlepší cestou. Pokud tedy má být přirážka, musí za to jako zákazník něco dostat,“ upozorňuje.
Přenášet náklady spojené s platbou kartou na zákazníka neplánuje ani prodejce knih Kanzelsberger. Přestože podle šéfa marketingu Zdeňka Fekara více než třetina plateb v prodejnách Kanzelsberger probíhá kartou a náklady na poplatky bance jsou poměrně vysoké, přirážky by podle něj odehnaly zákazníky ke konk
urenci. Kvůli vysoké konkurenci v jejich oboru mají podobný názor i velké obchodní řetězce. Přirážky neplánuje podle mluvčí Evy Karasové Tesco, podobně se vyjadřuje i Kaufland nebo společnost Ahold.
Náklady rostou s oblibou karet
Přestože zatím zákazníkům v drtivé většině českých obchodů přirážky za placení kartou nehrozí, obchodníci připouštějí, že vzhledem k rostoucí oblibě karet jako platebního nástroje bude problém s vysokými bankovními poplatky narůstat. „Je pravda, že bankovní poplatky neustále a nepřiměřeně narůstají, nelze tedy vyloučit, že v budoucnu budeme muset svůj postoj ve věci poplatků za platbu kartou změnit,“ připouští Zdeněk Fekar z Kanzelsbergeru. Kartou podle něj platí 35 procent zákazníků a podíl se postupně zvyšuje.
Růst nákladů spojených s přijímáním plateb si uvědomuje i Lukáš Pospíšil z Alza.cz. Dosud totiž platí kartou u Alzy pouhých 15 procent nakupujících. „Pokud se platby kartou zásadně rozšíří a banky nebudou ochotny poplatky snížit, budeme nuceni navýšení našich nákladů řešit. Je otázkou, zdali to bude pomocí poplatku nebo jinou cestou,“ říká Pospíšil. Naopak Datart by podle Oto Hausmanna vyšší podíl elektronických plateb přivítal. „Vzhledem k výše uvedeným mýtům a postoji bankovních institucí je tento podíl zatím menší, než bychom vítali,“ říká. Za větší problém však považuje malé využití platebních karet při on-line nákupech, zejména kvůli obavám zákazníků ohledně bezpečnosti takových plateb. „Na prodejnách už je podíl plateb kartami významnější, ale stále ještě patří mezi menšinové,“ uzavírá Hausmann.
