Důležitá je cena - například nastavit ji na počátku dostatečně vysoko a potom slevit Potravinářské zboží bude mít zřejmě odbyt vždycky, ale je podstatně náročnější na zásobování a vybavení prodejny. U spotřebního zboží je výhodné orientovat se na to, co velké firmy v okolí nemají.
Důležitá je cena - například nastavit ji na počátku dostatečně vysoko a potom slevit
Potravinářské zboží bude mít zřejmě odbyt vždycky, ale je podstatně náročnější na zásobování a vybavení prodejny. U spotřebního zboží je výhodné orientovat se na to, co velké firmy v okolí nemají.
Právě malí obchodníci jsou na tom někdy lépe než střední. Pro malého podnikatele je snad nejdůležitější ze všeho, zda je ve vlastním objektu. Pokud nemusí platit nájem, odpadá mu veliké břímě. Malý obchodník také často pracuje sám nebo s příslušníky rodiny. Jen výjimečně zaměstnává cizí lidi.
Potraviny se budou prodávat vždycky
Důležitá je přirozeně i volba sortimentu. Pěkná řádka obchodníků v minulosti vsadila na to, že jíst budou lidé vždycky. T o je samozřejmě pravda. Navíc i při neutěšené hospodářské situaci si lidé jistě odpustí dovolené, nové spotřební zboží, ale na jídlo jim prostě zbýt musí. Potravinářské obchody mají však také řadu nevýhod. Pokud se podnikatel rozhodne pro potraviny, musí počítat s tím, že například hygienická pravidla takového prodeje jsou naprosto odlišná třeba od obchodu s obuví. Další podstatnou věcí je, že potravinářský obchod se musí mnohem častěji zásobovat. „Některé zboží vám přivezou, jiné si musíte kupovat. Některé zboží, které přivezou, je dražší, než když ho koupíte v Makru. T o jsou věci, které si obchodník musí rozmyslet ještě před tím, než začne podnikat,“ uvedl Tomáš Hájek z agentury Admaz. Podnikatel tak musí promyslet, kolik ho bude stát benzin, kolik zboží se mu vejde do auta a zda vystačí s rodinným vozidlem, nebo bude muset pomýšlet na dodávku. Potravinářské zboží se také kazí. Kromě toho řada hospodyněk vnímá ceny potravin velmi jasně a dokonale rozlišuje, za kolik je pro ně například litr polotučného mléka ještě přijatelný. Jsou to ceny, které vidí několikrát týdně a mají je mnohem lépe zmapovaný než třeba ve spotřební elektronice. Ceny nepotravinářského zboží tedy nenosí v hlavě tak dokonale. Není k tomu ani důvod, protože tyto výrobky nekupují tak často. Navíc se tu němí modely. A netýká se to jen bot a šatů, ale třeba elektra. A rozhodně méně lidí, kteří shánějí fén, je ochotno oběhnout deset prodejen, aby si vybrali nejen typ, který jim vyhovuje, ale také tu nejpříznivější cenu.
Je třeba umět zacházet s cenou
Cena je vůbec velmi dobrý nástroj. A každý obchodník si musí rozmyslet, jak s ní bude pracovat. „Zboží typu oděvy, obuv - tam musí počítat s tím, že budou sezonní slevy. T o znamená, že na začátku sezony musí dát cenu vyšší, aby potom mohl udělat například čtyřicetiprocentní slevu,“ konstatoval Hájek. U některých druhů zboží není snížení cen ještě stále zavedenou věcí. Například knihy. Pevné ceny se tu dodržují i dnes a málokdo, ať už vydavatel nebo obchodník, je ochoten připustit, že knihy je možné zlevnit. „Existuje tu však například firma, která se specializuje na výprodeje knih. Vede si zřejmě dobře, možná i proto, že k prodeji knih přistupuje úplně jinak. Nakupuje ve velkém množství neprodejné knihy za minimální cenu, třeba po desetikoruně. Ve vlastní síti prodejen je pak prodává po čtyřiceti korunách. Na první pohled je to velmi levné, firma na tom přitom docela slušně vydělá,“ uvedl Hájek.
Obchodům silně konkurují tržiště
Zvláštní kapitolou je obchod s textilem. V současnosti je tu kolem dvanácti tisíc prodejen různého druhu, velikosti a sortimentní nabídky. Kromě rozdělení na prodejny výrobců textilu a klasické obchodníky je třeba vzít v úvahu také second handy, výprodejové prodejny a tržiště. „Tržiště se vnímají především jako místa, kde se prodává pašované a kradené zboží, zfalšované značky. Stěžují si na ně výrobci, které to poškozuje, ale i obchodníci,“ řekl Hájek. V každém případě představují tržiště velkou konkurenci. A také plní funkci nabídky pro lidi, jejichž příjmy nejsou nikterak vysoké. Stejně jsou na tom second handy, které není těžké najít na velmi frekventovaných i hlavních obchodních třídách. Stejně je tomu i s výprodejovými prodejnami, které mají zřejmě větší budoucnost, než si dnes umíme představit. Kupní síla českého člověka podle Hájka pozvolna roste. Pokud bude tento trend pokračovat, dá se čekat, že obchody s použitými oděvy a tržiště budou postupně ztrácet na významu. Vyvíjí se struktura obchodu, do které patří přirozeně i zahraniční firmy. Ty měly při svém vstupu na tuzemský trh relativně vyšší ceny, ovšem s rostoucí konkurencí rozšířily nabídku od relativně nižších cen až po vyšší. Vedle toho je tu i prodej relativně levného textilu v hypermarketech. Obchody s textilem a oděvy patří všude ve světě k nejpočetnějším. Také proto v této oblasti silně expandují zahraniční firmy. Koláč, o který se na tomto trhu dělí, představuje podle odhadu zhruba sedmdesát miliard korun. „Krystalizuje tu postupně struktura, v níž budou second handy - určitě nevymizí úplně, jsou i na Západě. Budou tam i tržiště. Budou vznikat levnější typy obchodů, kde bude zřejmě převážně čínské zboží. A budou tu typy obchodů, následovníků dřívější běžné konfekce. T o znamená něco v přijatelné cenové hladině. Potom prodejní sítě tuzemských výrobců a značkové prodejny těch zahraničních. Pak jsou tu individuální obchodníci - butiky, prodejny módních návrhářů, kteří se snaží budovat značku. V oblasti prodeje textilu a oděvů se určitě dočkáme ještě výrazných změn,“ konstatoval Hájek. Očekávané změny dávají přirozeně příležitost řadě malých obchodníků, kteří budou mít například v blízkosti velkých firem šanci hlavně s tím, co konkurenti nenabídnou.
Tržiště budou i v blízké budoucnosti velkou konkurencí pro klasické obchody.
FOTO: ARCHIV
