Zákon o obalech zvýšil náklady menších obchodníků o 200 tisíc korun za rok Přepracovat dodavatelské a odběratelské smlouvy donutil obchodníky zákon o obalech. Omezení samoobslužného prodeje pečiva a suchých plodů přinesla vyhláška o hygieně prodeje.
Zákon o obalech zvýšil náklady menších obchodníků o 200 tisíc korun za rok
Přepracovat dodavatelské a odběratelské smlouvy donutil obchodníky zákon o obalech. Omezení samoobslužného prodeje pečiva a suchých plodů přinesla vyhláška o hygieně prodeje. Příště se tabákové výrobky a alkohol zřejmě přestěhují ze samoobsluh do specializovaných prodejen.
Dvojice norem, která výrazně zasahuje do obchodního podnikání, potkala tuzemské obchodníky právě letos. V první řadě je to od počátku roku platný zákon o obalech, za druhé vyhláška o hygienických požadavcích prodeje potravin a rozsah vybavení prodejny, která vstoupila v platnost letos v létě. Obě legislativní úpravy mají své opodstatnění i určitou souvislost se srovnatelnými požadavky v zemích Evropské unie. Mají jen jednu drobnou vadu na kráse - místy postrádají jakoukoli logiku a zdá se, že některé body připravovali lidé žijící spíš někde na Měsíci. Nechce se totiž věřit, že by někdy nakupovali v tuzemském obchodě. Obchodníka, který bude chtít těmto normám vyhovět, to nevyjde zrovna lacino. Někteří menší zřejmě svou činnost i ukončí. To však zdaleka není všechno. Ministerstvo zdravotnictví připravilo další návrh zákona, a zdá se, že jeho skloubení s možným opět nebude nikterak jednoduché.
Obchodníci museli předělat smlouvy
Svaz obchodu udělal mezi svými členy průzkum s cílem zjistit, jak obtížné či snadné je vyhovět liteře zákona o obalech. Jeho výsledkem jsou poznatky z praxe obchodních firem malého a středního podnikání z oblasti velkoobchodu a maloobchodu. A poznatky hovoří jednoznačně o nadměrné administrativě spojené s tímto zákonem. Je to například nutnost přepracování všech kupních smluv, které se týkají zhruba tří stovek dodavatelů. Smlouvy bylo třeba doplnit o náležitosti spojené s obaly a o případné sankce za jejich neplnění. U další přibližně stovky dodavatelů, od nichž nakupují obchodníci zboží bez kupních smluv, si museli vyžádat písemné potvrzení, že jejich obaly splňují náležitosti dané zákonem. Velkoobchodníci museli zpracovat vlastní prohlášení, že naplňují podmínky dané zákonem a rozeslat je zhruba tisíci odběratelů. Další položkou je sledování a vedení předepsané evidence o obalech a předávání čtvrtletních hlášení na předepsaných tiskopisech ve stanoveném termínu. Pokud jde o finanční zatížení, pak nárůst nákladů spojených s výše uvedeným administrativním dováděním - tedy jednorázové náklady na nové smlouvy odběratelům i dodavatelům - přišlo malou obchodní firmu na dvacet tisíc. Dalších zhruba 180 tisíc korun představují roční náklady na dalšího zaměstnance, který se uvedenou agendou bude zabývat. Dohromady tedy 200 tisíc korun za rok. Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje malou technickou novelu zákona (viz Profit č. 40/2002). Obchodníci by podle členky představenstva Svazu obchodu Jany Kváčové uvítali, kdyby obsahovala také přesun obalové evidence na výrobce. „Devadesát procent všech obalů lze identifikovat u výrobce. A kdo jiný než producent má přesnější informace o tom, co obal obsahuje?“ uvedla Kváčová.
Porušování hygienické vyhlášky zatím bez pokut
Povinností plynoucích ze zákona o obalech se také velmi dotýká vyhláška ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny, která je v platnosti od srpna letošního roku. Obchodníci se snaží prostřednictvím ministra průmyslu a obchodu iniciovat jednání s ministryní zdravotnictví o možném zmírnění povinnosti prodávat běžné pečivo pouze v obalu. Pokud si budou zákazníci takové zboží dávat do sáčků sami, „nevyrobí“ žádné obaly, a tím pádem není třeba k nim vést evidenci. Pokud stejné zboží dá do stejného sáčku prodavačka, vznikl obal, který je třeba příslušně evidovat. Úředníci na ministerstvu zdravotnictví jsou však neoblomní a jediné, čeho zatím obchodníci dosáhli, je posun v udělování pokut. Do konce letošního roku bude sice Česká zemědělská a potravinářská inspekce dodržování vyhlášky kontrolovat, pokud však zjistí nedostatky, nebude je sankcionovat. Kontroly v plné síle, to znamená včetně postihů, pak nastanou od ledna příštího roku. „Bude se rozšiřovat počet malých specializovaných obslužných prodejen. Na druhé straně vyhláška nutí spotřebitele nakupovat v samoobslužném prodeji zboží v ne úplně nejčerstvější kvalitě. Pokud chcete balit porcovaný chleba u výrobce, musíte ho nechat vychladnout. A na pocukrovanou koblihu zabalenou do běžné folie je dost neutěšený pohled,“ řekl viceprezident Svazu obchodu ČR Petr Brožek. Podle něho bude prodej striktně podle vyhlášky zvyšovat náročnost na obsluhu, pracovní sílu, na celkové ceny včetně obalů. „Původci vyhlášky si neuvědomili, že způsob řešení prodeje zasáhne i do zákona o obalech, kde nastanou výrazné změny v evidenci i vlastním toku obalů,“ podotkl Brožek.
Alkohol a tabák pouze ve specializovaných prodejnách
Zákon o obalech i vyhláška o hygieně prodeje dělají obchodníkům těžkou hlavu. Čeká je však další vyhlídka na nové náklady, omezení prodeje, nutnost budovat specializované prodejny, nebo se vzdát určitého sortimentu. Tentokrát jde o návrh zákona o ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, který vypracovalo opět ministerstvo zdravotnictví. Celospolečenské změny, které nastaly v uplynulých letech, se promítly v přístupu společnosti k užívání tabákových výrobků, alkoholických nápojů a jiných návykových látek. Ve všech položkách je patrný nárůst ve spotřebě, snižování věkové hranice uživatelů a stoupající tolerance vůči drogám, s výjimkou drog „tvrdých“. Účelem zákona je vytvořit účinné nástroje na ochranu společnosti, zejména dětí, před škodami, které působí tabákové výrobky, alkohol a další návykové látky. Návrh zákona upravuje kompetence krajů a obcí v návaznosti na reformu státní správy a je v souladu s předpisy Evropské unie. Reaguje rovněž na konkrétní stav a trendy specifické pro Česko. Obchodníci však mají opět k návrhu zákona připomínky. Nelíbí se jim, jakým způsobem se má podle této normy upravit prodej alkoholu a tabáku pro normálního spotřebitele. „Najíždí se na skandinávský model, kde jsou specializované prodejny alkoholu. Toto zboží se tak stává hůře dostupné, protože je menší počet prodejních míst,“ uvedl Brožek. Zdůraznil také, že se v rámci návrhu zákona opět některé kategorie vysvětlují zcela nově a naprosto odlišně od dřívějších definic. Ministerským úředníkům je prostě jedno, že například smíšená prodejna je už dávno nějak vymezená v zákoně o potravinách, oni si stejný pojem definují jinak. Stejně tak definice alkoholického nápoje není v souladu s vyhláškou ministerstva zemědělství. Ministerstvo zdravotnictví tak zřejmě ignoruje vyhlášky a normy všech okolo. Nebo je možná jen nezná? Tabákové výrobky by se podle návrhu zákona měly prodávat pouze obslužně, což znamená přesunout je do specializovaných prodejen. Navíc by se nesměly prodávat v prodejnách potravin. Alkohol by se nesměl prodávat ve smíšených prodejnách. „To znamená, že podstatná část venkovského obyvatelstva by neměla možnost nakoupit alkohol, jedině v restauračních zařízeních. To ovšem za jiné ceny než v maloobchodě, pokud bychom se nedostali do stejné situace jako v případě tabákových výrobků, které se dnes prodávají za jednotné ceny pro restaurace i obchody,“ uvedl Brožek. Svaz obchodu ČR i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR měly k návrhu zákona řadu připomínek. V prvním kole vypořádání však předkladatel jejich připomínky neakceptoval. Svaz obchodu se opět obrátil na ministerstvo průmyslu a obchodu se žádostí o spolupráci při uplatňování a prosazování svých podnětů. Návrh zákona je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení.
