Zahraniční kupci se musejí připravit na ochranářská opatření
Postoj pekingské vlády k akvizicím, které zahraniční subjekty uskutečňují v nejlidnatější zemi planety, trochu připomíná nápady chytré horákyně. Čínský kabinet na jedné straně prohlašuje, že chce přivést další zájemce o koupi domácích aktiv. Tomu prý přizpůsobuje i legislativu. Na druhé straně však mezi čínskými představiteli sílí hlasy, jež volají po ochraně trhu před kupci přicházejícími zpoza Velké zdi. I přes rozporuplné podnikatelské prostředí ale loni v Číně dosáhl objem akvizic rekordní sumy. Lze předpokládat, že letos zahraniční podnikatelé utratí za čínská aktiva ještě větší balík.
"Bronz" za atraktivitu.
Čína je v asijsko-pacifické oblasti třetím nejatraktivnějším trhem pro uzavírání akvizic - za Japonskem a Austrálií. Časopis BusinessWeek uvádí, že v první polovině loňského roku byly v Číně prodány podniky nebo podíly ve společnostech za 41 miliard dolarů. To je meziroční nárůst o sedmdesát procent. Firma Dealogic registrovala 2263 oznámených akvizic za rok 2006, přitom v předchozím roce bylo učiněno pouze 1786 transakcí. Celkový objem akvizic v Číně tak již překročil hranici sto miliard dolarů.
Data poradenské společnosti Dealogic jsou úctyhodná: v prvních jedenácti měsících loňského roku nakoupily zahraniční subjekty 735 čínských podniků za více než 30 miliard dolarů. Je zajímavým zjištěním, že ve 1270 případech vystupovaly jako kupci čínské podniky, které tak utratily 56,8 miliardy dolarů.
„V první pětce sektorů - v nichž bylo uzavřeno nejvíce obchodů - figurují finančnictví, bankovnictví, kosmetika a osobní péče, nápoje a doprava. Vyplývá to z analýzy China M&A, již zpracovala společnost Credit Suisse v září 2005,“ říká Li Siao-ming, partner pekingské pobočky advokátní firmy White & Case. Studie rovněž ukazuje, že v počtu akvizic jsou na pomyslném žebříčku nejvýše firmy ze Singapuru. Za nimi následují čínské a hongkongské společnosti, americké, britské, japonské a jihokorejské. „V objemu transakcí však dominují firmy z USA,“ upřesňuje Li.
Banky, ocel a bariéry.
Čínský bankovní sektor se těší přízni zahraničních investorů hlavně díky pokračující deregulaci. Cizí finanční domy získaly podíly ve třech největších státních bankách, jimiž jsou Bank of China, China Construction Bank a Industrial and Commercial Bank of China. Nicméně stranou zájmu nezůstává ani těžký průmysl. Bývalé státní podniky jsou totiž kvůli stále rostoucím ztrátám nuceny prodat ta aktiva, která přímo nesouvisejí s jejich hlavním byznysem. V roce 2005 získal Mittal Steel více než třetinový podíl v Hunan Valin Iron & Steel a od loňského roku drží Arcelor zhruba stejnou část také v podniku Laiwu Steel.
Důvodů, proč zahraniční zájemci nakupují na čínském trhu, je vícero. Především je láká potenciál trhu. Asi 1,3 miliardy obyvatel je královsky rozsáhlým odbytištěm pro výrobky a služby, místem levných zdrojů a také atraktivní návratnosti investic. Čínská vláda prohlašuje, že se svými kroky snaží ze zahraničí přilákat další kapitál. Proto mění zákony o transakcích. Společnosti mohou například nově platit akciemi, pokud kupují podíl ve firmě kotované na burze. Na jaře 2005 zahájila Čína program, jehož prostřednictvím chce přeměnit více než 200 miliard dolarů ve státních podnicích na veřejně obchodované akcie. „Díky nové legislativě se akvizice přibližují zahraničním praktikám. A budou stále častější,“ domnívá se Mao Chao-lie, investiční bankéř v Everbright Securities.
Ne všechny změny jsou ale k lepšímu. „Nová legislativa M&A - mergers & acquisitions - byla navržena různými ministerstvy a vyhlášena teprve nedávno. Chvíli potrvá, než se porozumí novým pravidlům a zažijí se,“ domnívá se Li Siao-ming. To však nejsou jediná rizika, na která se musejí kupci z ciziny připravit. „Největší problémy vidím v kulturních bariérách, nedokonalé corporate governance a v prosazování politických, národních a strategických zájmů managementu,“ tvrdí Ruby Chang, partnerka čínské konzultantské společnosti CBA International.
Přibývající ochranáři.
V posledních letech sílí ochranářská nálada některých představitelů. To má za následek vlnu regulačních opatření při převodech čínských aktiv, což je otázka, která se loni řešila na zasedání Národního lidového kongresu. Šéf národní rozvojové a reformní komise Ma Kchaj tehdy prohlásil: „Kvůli ochraně našeho průmyslu budeme řídit zahraniční investice směrem k určitým sektorům i regionům, zlepšíme a standardizujeme úpravy týkající se akvizic.“ A čínský premiér Wen Ťia-pao dodal, že při otevírání trhu musí být vláda opatrná a zabezpečit domácí ekonomiku.
Někteří čínští představitelé jsou k nákupům cizích společností ještě kritičtější. Ředitel Státního statistického úřadu Li Ta-šuej varoval, že akvizice některých prosperujících společností vedly k vytvoření monopolu v mnoha sektorech. Svá tvrzení dokládal statistickými údaji. Ke konci roku 2005 kontrolovaly zahraniční subjekty více než osmdesát procent větších supermarketů. Monopol mají cizí firmy v produkci piva nebo přípravků péče o pleť. Zdrženlivěji píší i čínští novináři, kteří zahraniční podniky označují třeba jako „mezinárodní krokodýly“. Tímto spojením byly přímo pojmenovány velké hedgeové fondy, jež způsobily rozsáhlou asijskou finanční krizi v roce 1997.
Obava Číňanů, že pět let po vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) v některých odvětvích až příliš dominují cizinci, vedla k zavedení nových pravidel omezujících akvizice v oblastech, jako jsou energetika nebo telekomunikace. Právě ty i nadále zůstávají ve státních rukou. Jinde potřebují cizí společnosti speciální povolení, když chtějí koupit čínskou firmu. „Musejí projít schvalovacím procesem. To je nutné, pokud cizinci nakupují proslulé podniky nebo pokud se jejich činnost týká bezpečnosti. Zákonem ale není přesně stanoveno, co do těchto dvou kategorií konkrétně spadá,“ vysvětluje John Leary, pracovník šanghajské kanceláře White & Case. „Aby se vyhnula ztrátám ve státních podnicích, tak vláda obecně využívá cenzorů z různých ministerstev a striktnějších požadavků v průběhu schvalovacího procesu,“ dodává Learyho kolega Li Siao-ming.
Odveta světu.
Leckdo poukazuje na to, že restrikce jsou čínskou odvetou za zmařenou koupi amerického koncernu Unocal. A sami Číňané tyto domněnky potvrzují. „Když takto postupují Spojené státy, Evropa, Korea a Japonsko, potom Čína musí dělat to samé,“ domnívá se Siang Wen-pao, viceprezident společnosti Sany Heavy Industry, jež se zabývá výrobou stavebních zařízení. „Pokud mohou Američané koupit jakoukoliv čínskou společnost a Číňanům je zabráněno učinit totéž v USA, pak to není správné,“ říká Siang.
Bezmála třetina smluv, ve kterých vystupují zahraniční společnosti jako kupující, podléhá procesu schvalování ze strany čínské vlády. Dříve to bylo pouhých šest procent. „Proces bude mít negativní dopad, protože zpozdí celou transakci,“ tvrdí Ruby Chang. Zdlouhavým schvalováním prošel Arcelor při koupi Laiwu Steel. Přes rok čeká na autorizaci firma Carlyle Group, která touží po podílu ve státním podniku Xugong Group Construction Machinery. K udělení souhlasu vlády nepomohlo ani snížení kupovaného podílu z 85 na padesát procent. „Čína může být v současnosti trochu vybíravější v investicích, o které má zájem,“ komentuje situaci Lu Ťien-feng, finanční ředitel odboru zahraničního obchodu v provincii Ťiang-su.
A podnikatele „ze světa za zdí“ letos čeká ještě jedna nepříjemná změna. „Očekávají se reformy daňového systému,“ vysvětluje Leary. Čínská vláda hodlá sjednotit daně pro cizí i domácí podniky. Pro všechny bude zřejmě platit pětadvacetiprocentní sazba. To má přinést úlevu pro čínské firmy, které platí daně ve výši 33 procent. Naproti tomu zahraniční subjekty budou do pokladny odvádět téměř dvakrát více než nyní, neboť jejich daňová sazba je dosud stanovena na patnáct procent. „Sjednocená sazba vytvoří daňové prostředí, které bude přát spravedlivé soutěži všech společností registrovaných v Číně,” říká ministr financí Ťin Žen-čching.
Co se kupuje v Číně Největší akvizice v roce 2006
1. Společnost InBev koupila Fujian Sedrin Brewery
InBev, největší pivovar na světě, koupil za 755 milionů dolarů pivovar Fujian Sedrin.
2. Aluminum Group of China získala osm podniků
Během roku 2006 utratila společnost Aluminum Group of China více než 256 milionů dolarů za podíly v osmi producentech hliníku. Za necelých 70 milionů dolarů získala firma také výrobce mědi, společnost Shanghai Non-Ferrous Metals.
3. Goldman Sachs koupil Shuanghui Group
Společnost Shuanghui Group, potravinářský gigant, byl prodán firmě Rotary Vortex, ve které drží majoritu Goldman Sachs. Objem transakce dosáhl bezmála 258 milionů dolarů.
4. Baosteel koupil pět procent ve společnosti Handan Steel
Firma Baosteel Group koupila za více než 61 milionů dolarů pět procent akcií společnosti Handan Steel. Baosteel získal také společnost Xinjiang Ba Yi Iron & Steel a podíl v osmi dalších producentech oceli.
5. Citigroup získala podíl v Guangdong Development Bank
Konsorcium šesti společností vedené Citigroup vyhrálo tendr na 85,9procentní podíl v Guangdong Development Bank, za který zaplatilo 3,114 miliardy dolarů.
Pramen: All-China Federation of Industry and Commerce, Global Merger and Acquisition Research Center
