Překážkou rozvoje se může stát projekt CEATS
I když se něco pokazí, může se zdát, že je vše v nejlepším pořádku, zní první Scottův zákon. Lépe to vypadat nemůže. Letiště Ruzyně letos překoná další rekord a odbaví přes devět milionů pasažérů, jak odhaduje generální ředitel České správy letišť Martin Kačur. Provoz ve vzdušném prostoru Česka roste v posledních letech téměř děsivě. „Jsme obětí svého úspěchu – našeho podniku, ale zejména České republiky, protože provoz tady stoupá naprosto neuvěřitelným tempem, jaké nemá obdoby,“ tvrdí Petr Materna, generální ředitel Řízení letového provozu (ŘLP). Takový boom nedokázal předpovědět nikdo. Ani organizace Eurocontrol (Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu), která to má v popisu práce a v roce 1991 počítala s čísly třikrát menšími.
Houstnoucí nebe.
Nečekaně prudký rozvoj však znamená, že se kapacity začínají blížit hranici možností. Ruzyně je projektována na odbavení 6,5 milionu pasažérů a má v podstatě pouze jednu ranvej (druhá ji křižuje a třetí se nevyužívá kvůli špatnému stavu). Nyní je hodinová kapacita letiště 36 letadel, běžně jich však zpracovává čtyřicet.
Ani Řízení letového provozu to nemá jednoduché. „Žádný dopravní systém si neporadí bez problémů s nárůstem objemu dopravy o více než tři procenta, protože výcvik řídícího trvá půl druhého roku,“ říká Petr Materna a dodává: „Navíc čím větší nedostatek lidí máte, tím méně je jich možno vycvičit.“ Naštěstí to tak docela neplatí. Státní podnik buduje nové moderní středisko v Jenči u Prahy, které bude zprovozněno koncem roku 2006 a v němž budou moci pracovat i řídící letového provozu najímaní ze zahraničí. Celková investice včetně technického vybavení má dosáhnout 3,5 miliardy korun, z čehož asi 1,2 miliardy tvoří náklady na stavbu budovy. Firma předminulý týden dostala od Komerční banky úvěr 1,3 miliardy bez garance státu, s jehož získáním neměla díky svému ratingu A+ v souladu s Moody's Standard potíže. Zbytek hradí ze svého fondu rozvoje. Loni firma vykázala zisk 133,7 milionu korun, letos očekává 157 milionů.
Pomoc z ciziny.
Možnost zaměstnávat řídící z jiných států je jedním z bodů projektu jednotného evropského nebe (Single European Sky), který Evropský parlament schválil letos v únoru. Letecké zóny, na něž je rozdělena Evropská unie, se od příštího roku zruší a nebe se spojí v jeden prostor, takže řídící v celé Evropě budou pracovat ve společném systému. Pro jejich práci bude platit jednotná evropská licence, k níž pouze národní regulátoři, jako Úřad pro civilní letectví, vydají patřičnou doložku pro svůj prostor. Momentálně se zahraniční odborníci podílejí v Česku na výcviku nových lidí a Řízení letového provozu zahajuje jednání, aby do země dostalo další experty, kteří by pomohli s uváděním střediska v Jenči do provozu - s výcvikem řídících a testováním nového systému.
Aby zde mohli zahraniční řídící letového provozu také pracovat, je nutné schválení ministerstva, že v některých prostorech se bude vést komunikace jenom v angličtině. To však je již dnes naprosto běžné pro všechny komerční lety. Následoval by tříměsíční výcvik pro český vzdušný prostor.
Později, ale za málo.
Více řídících a modernější vybavení by mělo výrazně snížit jeden z ukazatelů, podle něhož si aerolinky vybírají, zda přes naše území letět, či nikoli - zpoždění. Letecké společnosti kalkulují, na kolik je let přijde na poplatcích a co je bude stát zpoždění, jež se odrazí v nespokojenosti cestujících a zhoršeném plánování letů. Jestliže pro ně zpoždění překročí únosnou hranici, státu se vyhnou.
S cenami poplatků za přeletovou jednotku je Česko bezkonkurenční. Nyní dosahují 30,39 eura, a Řízení letového provozu je hodlá v říjnu dokonce snížit na asi čtyřiadvacet eur. Levnější je v Evropě pouze Malta a část Portugalska. Naopak nejvíce si účtují Švýcaři (92,38 eura) a vyšší ceny než u nás mají také v Německu (89,54 eura), Rakousku (71,71 eura) či Maďarsku (37,93 eura). Se zpožděním je to ale letos za prvních šest měsíců v Česku horší, zejména kvůli prudkému nárůstu v červnu. Doporučující ukazatele hovoří o tom, že by v roce 2006 mělo být zpoždění do 0,33 minuty na jeden let ve vzdušném prostoru, letos v Česku to bylo za půl roku zatím 0,632 minuty.
Zastaralé spojenectví.
Problémy se zpožděním se definitivně vyřeší v roce 2006 zprovozněním střediska v Jenči, i když Petr Materna uvádí, že Řízení letového provozu podniklo kroky, které je dostanou do rozumných mezí ještě letos (za červenec již mírně pokleslo). Zásadní však pro firmu bude to, jak se vyvine projekt CEATS (Central European Air Travel Services). Vznikl v roce 1993 pro osm zemí střední Evropy, avšak jeho původní plány zdaleka nezahrnují všechna pozitiva, která přináší později vytvořené jednotné evropské nebe. Vzdušné prostory by například zůstaly rozděleny pro jednotlivé státy a každý by měl i různě vysoké poplatky za přeletovou jednotku.
Organizace Eurocontrol, která celý projekt řídí, navíc není synonymem pružnosti. Přestože je projekt CEATS starý dvanáct let, dohoda nebyla sedm let ratifikována - až letos v červenci, kdy vstoupila v účinnost pátou ratifikací Bosny a Hercegoviny. „V roce 2001 proběhlo ministerské setkání, které Eurocontrolu dalo úkoly, jež dodnes nesplnil,“ uvádí Materna. „Kdyby to fungovalo podle původní dohody, znamenalo by to, že se všem leteckým společnostem se základnami v regionu zvýší náklady, a to o desítky procent,“ tvrdí šéf Řízení letového provozu.
Rakouské váhání.
Být v jednom uskupení s Rakouskem, Maďarskem, Chorvatskem a dalšími státy není nesmyslné, protože se tím eliminuje možnost, že prostor se stane soustem pro větší uskupení, třeba německé. „Začínat však od baráku a nevědět, co s ním budu dělat, jsou vyhozené peníze,“ naráží Materna na skutečnost, že jako jedna z prvních věcí se odsouhlasilo, že centrála bude stát ve Vídni. Zatím ale není hotova ani definiční fáze projektu vídeňské budovy: není jasné, jak se provoz vůbec bude řídit. Středisko přitom mělo začít fungovat v roce 2005. S rozhodnutím o stavbě budovy v Jenči čekal podnik Řízení letového provozu do roku 2001, ale když se ukázalo, že ve Vídni patrně nebude středisko hotovo ani v roce 2007, tak stavbu spustili. Stejně došla trpělivost Maďarům a Chorvatům. Proto je v regionu již moderní budova pro řízení letového provozu v Budapešti a brzy začne pracovat centrála v Chorvatsku.
Netvořit paralely.
Během prvního čtvrtletí příštího roku se bude konat konference ministrů zúčastněných států, která rozhodne o budoucnosti projektu CEATS. Řešení vidí Petr Materna v tom, že by řízení zajišťovalo konsorcium poskytovatelů služeb v regionu, které by začalo postupnou integrací systémů. „Může to začít spoluprací Česka s Rakouskem, vzápětí se mohou přidat Maďaři a další. Pokud nepůjdou výdaje na zbytečné vytváření paralelní struktury a podepíšou se smlouvy, které projekt dostanou do rámce jednotného evropského nebe, tak to podpoříme,“ uvádí Materna. Eurocontrolu by zůstala role regulátora, s čímž počítá i Evropská komise ve svém projektu.
Jestliže se ale ministři nedohodnou, nebude to pro Řízení letového provozu dobrá zpráva. Po nabytí účinnosti dohody lze o odstoupení od ní požádat až po čtyřech letech a dalších šest let by si musel podnik počkat na definitivní vystoupení. Materna s takovou možností nekalkuluje. Doufá, že se setkání ministrů uskuteční v Česku v budově v Jenči, která na ně patřičně zapůsobí a nebude třeba stavět centrálu ve Vídni.
Krásné nové stavby.
Ačkoli je nárůst letecké dopravy v České republice a nad ní extrémní a nejméně do roku 2010 bude nadstandardně rychle stoupat, než se srovná na evropskou úroveň, všichni zúčastnění se jej snaží zvládat. Na Ruzyni se staví nový terminál Sever 2, který má být zprovozněn koncem příštího roku a díky němuž se kapacita letiště zvedne na deset milionů pasažérů. A hned se bezpochyby začne budovat další, neboť prognózy hovoří o tom, že počet cestujících procházejících ročně pražským letištěm se stabilizuje asi na patnácti milionech. Druhá paralelní ranvej za šest až sedm miliard korun bude k dispozici od roku 2009, takže bude moci přistávat více letadel. A v Jenči bude více řídících, kteří budou komunikovat s více stroji v českém vzdušném prostoru.
Šok z přívalu letadel do Česka tak nejspíš nevyústí kolapsem, jak by se leckdo mohl obávat. Jenom ten nenadálý vzestup donutí věci, aby se daly do pohybu. Druhý Scottův zákon totiž praví: Když se chyba odhalí a opraví, zjistí se, že to vůbec chyba nebyla.
Řízení letového provozu v číslech (rok 2003)
- Tržby 2192,8 milionu Kč
- Čistý zisk 133,7 milionu Kč
- Počet zaměstnanců 759
Pohyby nad Českem (vývoj traťového provozu v letech 1995 až 2005, v pohybech letadel)
- 1995 - 195 329
- 1996 - 213 207
- 1997 - 230 804
- 1998 - 249 695
- 1999 - 308 251
- 2000 - 326 575
- 2001 - 362 025
- 2002 - 395 124
- 2003 - 464 560
- 2004 - 510 000*
- 2005 - 530 000*
* odhad
Pramen: Řízení letového provozu
