Ochočená houba pomáhá na těle i na poli
Miniaturní půdní houbový mechanismus překvapil lékaře. Jakýsi mikroskopický ježek, něco mezi houbou a prvokem, pomáhá v podobě kosmetických přípravků léčit řadu kožních onemocnění. Nadšený zájem o jeho čirou náhodou objevené schopnosti zastřel veřejnému pohledu, s jakými potížemi se tento přirozený biofungicid setkává. Navzdory dobrým zkušenostem mnoha pěstitelů státní úředníci nejprve zemědělcům škrtli dotaci na využití biologického prostředku při setbě obilí a zavedli ji na nákup chemicky mořeného osiva. A když po třech letech toto protismyslné opatření padlo a dotace opět začaly putovat opačným směrem, přišlo něco horšího – ztráta registrace výrobku na českém trhu. „V lednu 2003 jsem nadšeně třímal papír s navrácenou dotací zemědělcům a netušil jsem, že už se pode mnou řítí židle,“ vzpomíná ředitel společnosti Biopreparáty Martin Suchánek. Přípravek polyversum na ochranu rostlin se počínaje 7. 6. 2003 přestal kvůli zákazu úředníků prodávat. Maličký biologický konkurent musel ustoupit z cesty chemickým koncernům.
Kdo co žere.
Člověk si většinou vybírá zeleninu očima. Ne tak krysa. Kdesi publikované pokusy dokázaly, že si z bohaté nabídky vždy vybrala takovou mrkev, která nebyla chráněna chemickými prostředky. „Stačí, aby maličké zrníčko bylo ošetřeno chemickým mořidlem, a rezidua chemické látky lze najít v tisíckrát větší mrkvi,“ uvádí ekologický ovocnář Bedřich Plíšek, který patří k propagátorům biologických prostředků v zemědělství a ovocnářství. „Co tomu řekne lidský organismus, když takové mrkve, saláty a jablka přijímá po celý dlouhý život?“ ptá se Plíšek.
U rostlin ošetřovaných biofungicidem hromadění cizorodých látek nehrozí. Polyversum obsahuje žravý houbový organismus pythium oligandrum, který si s oblibou pochutnává na členech vlastní rodiny z nově utvořené botanické říše stramenopila na pomezí hub a rostlin. My konzumenti je vnímáme pod názvem plísně.
Je to po miliony let vyzkoušený přírodní mechanismus. Člověk do něj vstupuje pouze jako zprostředkovatel, který zabezpečí, aby „hodné plísně“ byly včas připraveny a v přesile. „Když je v létě chladno a vlhko a množí se patogenní plísně, probouzí se a rozmnožuje také oligandrum, jež je požírá. Nastane-li sucho, čeká oligandrum v podobě neviditelných spór na svoji další příležitost,“ vysvětluje vystudovaná biochemička Hana Rákosníková z rodinné zemědělské farmy v Mečeříži u Benátek nad Jizerou. „Zatímco účinnost polyversa za deště prudce vzrůstá, chemické mořidlo voda stále více nařeďuje, takže jeho účinnost naopak klesá,“ upozorňuje Rákosníková a dodává, „nastává velký paradox - čím lepší podmínky jsou pro rozvoj patogena, tím nižší jsou koncentrace mořidla, které mu má čelit.“ Výsledek je prý na první pohled viditelný. Když zasvitne slunce, na poli s polyversem je populace patogenních plísní potlačena, zatímco na jiném lánu je chemické mořidlo po dlouhých deštích vyplaveno, uhnívající kořeny špatně zásobují rostlinu a na její odumírající listy se slétávají jen býložraví mrchožrouti.
Podstatné je, že oligandrum přirozeně zapadá do půdního společenstva a je připraveno zasáhnout proti houbovým škůdcům, ať na poli bude příští rok zasazeno cokoli. U chemické látky není, jak tvrdí Hana Rákosníková, dopad na další organismy znám. Může ovlivnit jejich vstřebávání nebo poškodit buněčné struktury, účinnou koncentraci nelze kontrolovat ani udržet. Půdní rovnováhu každopádně naruší.
Pohrdání praxí.
„Nejsme ortodoxní odpůrci chemie,“ tvrdí Lubomír Rákosník a své zkušenosti s těmito látkami popisuje: „Na podzim čistíme pole totálním herbicidem, který je zbaví plevelů i zbytků kulturních plodin a má tu výhodu, že se ve styku s půdou rychle rozkládá. Pokud je možno věřit výrobcům, neměl by zanechávat žádná rezidua, takže nepředstavuje pro půdní mikroflóru velké nebezpečí. Bez biologické ochrany pšenice si však už nedokážu své hospodaření představit.“
Ani po nejvlhčích žních, kdy i „světem protřelí družstevníci dovezli do výkupu plesnivé obilí“, neměli Rákosníkovi s mykotoxiny problémy. Proto užívali jako mořidlo při setí pšenice polyversum i v letech, kdy na to byla zrušena dotace. A proto je tak rozzlobila Státní rostlinolékařská správa odnětím licence i marné odvolání k ministrovi zemědělství. „Zaplatí nám ministerstvo cenový propad za snížení úrody, když nesmíme aplikovat jediný existující biofungicid na moření obilí? A zaplatí i za kontaminaci půdy, k níž při aplikaci chemických mořidel zákonitě dochází?“ ptali se Rákosníkovi. „Na přínos užívání polyversa jsem přišla sama a ověřila jsem si ho na poli i doma v květináčích, kde jsem s jeho pomocí zachránila spoustu kytek. Vidím, že přípravek spolehlivě funguje, a kdo zastavil jeho výrobu, nejspíš neovládá přírodní zákonitosti, nebo upřednostňuje své soukromé zájmy,“ zlobí se Hana Rákosníková.
Zločin a trest.
Pro malou firmu Biopreparáty to však zároveň byla otázka bytí a nebytí, protože výroba zastaveného přípravku byla jejím jediným zdrojem příjmů. Proti rozhodnutí ministerstva podala žalobu k soudu.
Společnost s pomocí expertů zpochybňuje jak samotnou podstatu nálezu, tak tvrdost rozhodnutí, i kdyby se chyby opravdu prokázaly. Na celém světě existuje jen pět biologických fungicidů, jejichž účinnou látkou je mykoparazitická houba. Jen jeden přípravek na světě lze využívat k moření obilnin, a tím je polyversum. Už to, že právě moření bylo tři roky vyloučeno z dotací, může svědčit o zaujatosti úředníků vůči jedinému českému výrobci biopreparátů tohoto druhu. Právník žalující firmy dokládá, že v odborné komisi, jež navrhla ztrátu registrace, jsou přinejmenším dvě podjaté osoby, které dlouho předem neskrývaly negativní vztah k výrobku nebo k firmě.
Přestupkem společnosti Biopreparáty mělo být, že čtrnáct procent kontrolovaných šarží, zakoupených v podobě takzvaného hobby balení v obchodech, nemělo předepsaný počet oospor. A že, jak se na veřejnosti údajně vyjádřil jeden z úředníků správy, obsahovaly balíčky pouze plavenou křídu.
Jenže kontrolní orgán sám zřejmě porušil metodiku, takže nebylo možné ze zapečetěných vzorků kontrolu zopakovat. Firma dala hbitě zkoumat oospory ze sledovaných šarží (ale z jiných balení) na dvou nezávislých pracovištích, která dospěla k závěru, že výsledky jsou v normě.
Je tak založeno na další bezpředmětný spor o to, které vzorky jsou správné, a které nikoli. Vynálezce metody emeritní docent Dáša Veselý to považuje za umělý problém, který nemusel nastat, kdyby si výrobci a správa navzájem vyšli vstříc. Na začátku praktických zkoušek v roce 1992 navrhoval Veselý obsah účinných látek v přípravku desetkrát větší. Pak se rozhodl pro doporučený obsah milionu oospor v jednom gramu preparátu. Rozdíl celého matematického řádu nemá na účinnost přípravku významný vliv, protože ocitnou-li se spory ve vlhkém prostředí škodlivých hub, začnou se okamžitě množit. A to jak pohlavně, tak nepohlavně. Nikdo přitom není schopen určit, v jaké situaci jsou pro úspěch přípravku významnější oospory, a v jaké nepočítané zoospory. „Mám zájem na úspěchu metody. Nezajímají mě cesty, které zbytečně vedou do průšvihu,“ komentuje situaci Veselý.
Celosvětovým nedostatkem je, že dosud nebyly vyvinuty metody na posuzování biologických přípravků, v nichž jsou směrodatné živé organismy. Postup podle pravidel posuzujících obsah chemických látek není vůbec výstižný a nyní se významnou měrou podílí na prohlubování sporu mezi výrobcem a kontrolním orgánem.
Přednost životu.
Jako by nestačil úplný zákaz prodeje pod pokutou půldruhého milionu korun, ředitel odboru přípravků na ochranu rostlin Státní rostlinolékařské správy Štěpán Kužma vyzýval v odborném tisku zemědělce, aby zvážili možnost vrácení už zakoupených přípravků. Po zahájeném soudním řízení se ovšem k problému nechce vyjadřovat. Stejně se zachoval i ředitel správy Vladimír Kupec a známý rostlinolékař Jaroslav Rod pouze podotýká: Už jsem na otevřenost několikrát doplatil.“
Tím, že čtyři šarže z dvaceti devíti měřených nesplnily normu, k níž se výrobce zavázal, bylo nepochybně chybou. Kdo by však za odchylky od sedmi do šestnácti procent čekal odebrání registrace a s ní spojené přísné sankce? Ani jedna 44procentní chyba, z hlediska užívaného systému vážná, nedosáhla řádové odchylky, aby se dalo mluvit o prokazatelně snížené účinnosti.
Senát Městského soudu v Praze zvážil všechny okolnosti případu a přiznal žalobě odkladný účinek ministerského rozhodnutí až do soudního projednání. Vzal v úvahu, že veřejný zájem, jímž je uchování zdraví rostlin a rostlinných produktů, nebude odkladem dotčen. A taky zaznamenal, že výrobci ministerským rozhodnutím vznikla nenahraditelná újma.
Zájem o biopreparát v Česku zpočátku narůstal každým rokem o 40 procent. V roce 2002 byl už využíván na ploše 40 tisíc hektarů. Od loňského července do letošního března však firma na domácím trhu kvůli ztrátě registrace neuplatnila ani gram. Zrušené objednávky vyrostly na půldruhé tuny. Zpomalil se rovněž proces registrace polyversa pro další zemědělské plodiny.
Miniaturní Ferda Mravenec.
Polyversum zvládá práci všeho druhu a účinně působí na ochranu většiny pěstovaných plodin. Přesto je v Česku dosud registrováno (nyní podmínečně) jen na moření pšenice, jako mořidlo a zálivka proti plísni okurkové a v lesních školkách. Návrh na registraci polyversa pro řepku olejnou přišel právě ve chvíli, kdy dopadla morová rána z rostlinolékařské správy. Rozšíření už nebylo možné.
Na Slovensku je záběr firmy o dost širší. Dodává biofungicid i pro vinohrady, zeleninu, brambory, obiloviny, a to nejen jako mořidlo, ale i pro ochranné zálivky. Totéž v lesních školkách. V Polsku si polyversum dobylo hydroponii v rozsáhlých sklenících. Firma Molarski jich má 400 hektarů a už čtvrtým rokem je proti plísni chrání polyversum, a to od rajčat až po květiny. Výnosy skleníkové zeleniny tím stouply o 30 procent.
Registraci má polyversum rovněž ve Spojených arabských emirátech, první zásilky směřovaly na Nový Zéland, ve výzkumu vážené státní laboratoře v USA výslednou kvalitou předběhlo i moderní specializované chemické produkty na bázi strobilurinů a bude tam registrováno zejména pro pěstování jahod. Přípravek znají už ve třiceti státech světa, přičemž nejblíže k dokončení je registrace v Maďarsku. V Německu, Rakousku a Švýcarsku je zatím vedeno jako pomocný prostředek.
Využití houbového organismu pythium oligandrum v lékařství je na startu, ale už je v nabídce sedm různorodých kosmetických přípravků. Polyversum se svými kosmetickými bratry dobývá svět, na domácích polích však muselo čelit úplnému zákazu a vyhráno zdaleka nemá. Všechny pozice, které v Česku opustilo, obsadily zpět chemické prostředky.
Domácí nejistota velice stěžuje vývozní pozici. Kdyby výrobci svůj soud prohráli, museli by nejspíš opustit Česko a vydat se tam, kde má polyversum registraci už zcela jistou. Poputuje na Slovensko, do Polska, nebo snad do Spojených arabských emirátů?
