Šéf Ameropy tvrdí, že českou petrochemii prověří až vstup do EU
EURO: Jak jste spokojeni s investicemi v Česku?
ZIVY: V České republice máme malé investice v několika firmách. Podíl ve společnosti Agrofert vnímáme jako jednu z těch lukrativnějších.
EURO: Společnost Agrofert, v níž má Ameropa významný podíl, získala v privatizačním tendru 67 procent akcií holdingu Unipetrol za 361 milionů eur. Odpovídá taková investice možnostem akcionářů?
ZIVY: Investorem je Agrofert Holding, nikoli akcionáři. Ten v červenci minulého roku předložil podnikatelský záměr, v němž je investice i její návratnost zdůvodněna.
EURO: Bude se nějak finančně podílet i Ameropa?
ZIVY: Akcionáři Agrofertu se na investici finančně podílet nebudou, a proto ani Ameropa tuto akvizici finančně nepodpoří.
EURO: Získali jste informace o její návratnosti, nebo jste se spoléhali na svého společníka Andreje Babiše?
ZIVY: Spoléhali jsme se na podnikatelský záměr holdingu Agrofert. Také poslední události v Unipetrolu a hospodaření jednotlivých firem v roce 2001 a 2002 svědčí o tom, že hodnota společnosti je již nyní nižší, než se předpokládalo. Především v případě výsledků Chemopetrolu jsme očekávali, že půjde o výhodnější předávací cenu od České rafinérské.
EURO: Dokdy očekáváte návratnost?
ZIVY: Od samého začátku jsme kalkulovali se sedmiletou návratností.
EURO: Andrej Babiš oznámil, že svůj podíl v Agrofertu zvyšuje ze současných 45 na 55 procent. Proč jste rezignovali na většinový podíl?
ZIVY: Majoritu jsme nikdy neměli. Jednali jsme se společností OFI o koupi padesátiprocentního podílu a byli jsme již domluveni. Teprve později jsme si uvědomili, co by pro nás získání majority v Agrofertu znamenalo z hlediska legislativy, konsolidace a vztahu k bankám po případné úspěšné akvizici Unipetrolu. Proto jsme nakonec nekoupili majoritní podíl, ale pouze čtyřicet procent. Tak jako tak měl Andrej Babiš ve firmě blokovací menšinu a podle stanov Agrofertu při rozhodování v podstatě nehraje roli, jestli vlastníte 55 nebo 45 procent hlasů. Chybou bylo, že se společnost OFI domnívala, že koupě 50 procent je z naší strany definitivně rozhodnuta a ještě před podpisem smlouvy o tomto prodeji informovala management Agrofertu, a ten to pak sdělil tisku. Prodej se uskutečnil teprve v prosinci 2001. Naše rozhodnutí ovlivnil také úspěch Agrofertu v soutěži o Unipetrol a podle našeho názoru příliš vysoká cena, ale i naše zaměření na obilí a hnojiva namísto petrochemie.
EURO: Z jakého důvodu jste se k této záležitosti nevyjádřil dříve?
ZIVY: Komunikace s českými médii je úkolem Agrofertu, nám to neumožňují ani jazykové znalosti.
EURO: Nedávno jste koupili 51 procent v německém výrobci amoniaku, firmě SKW Piesteritz, za 44 milionů eur. Plánujete propojení vašich aktivit s českou produkcí této suroviny?
ZIVY: Firma SKW Piesteritz vhodně doplňuje sortiment hnojivy a také surovinami dodávanými Lovochemii. Případným propojením s českým výrobcem jste měl patrně na mysli Chemopetrol. Samozřejmě se zamyslíme nad tím, jaká konfigurace by byla pro celou skupinu z hlediska přepravy a logistiky nejvýhodnější.
EURO: Proč nákup Unipetrolu odsouváte?
ZIVY: Šéf Agrofertu Andrej Babiš tvrdí, že financování již zajistil, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže oponuje, že mu ještě nedodal podklady umožňující zahájení, a tím pádem také ukončení správního řízení. Především musím říci, že Ameropa se přímo nepodílí na procesu akvizice Unipetrolu. Ta je zcela v rukou týmu společnosti Agrofert. Na vývoj situace pohlížíme z pozice akcionáře a nevidíme, že by někdo něco získal přednostně. Mezi veřejností panují trochu zjednodušené představy, jako například že k oznámení antimonopolnímu úřadu stačí pouze vyplnit nějaký formulář se základními informacemi. Kdo tuto proceduru sám neabsolvoval, si neuvědomuje, že jde o neustálý proces získávání informací a že organizační schéma souvisí do určité míry se všemi firmami, jichž se řízení týká. V návaznosti se pak provádí doplňování informací podle dodatečných dotazů vyžádaných antimonopolním úřadem. Informace od pana Babiše o zajištěném financování mohu pouze potvrdit.
EURO: Odkdy jste vlastníkem podílu a jak se v průběhu let měnil?
ZIVY: Podíl ve výši pěti procent základního jmění jsme koupili na konci roku 1996. K navýšení o čtyřicet procent na pětačtyřicet došlo koncem roku 2001.
EURO: Které oblasti Ameropu zajímají a na co zaměřuje své investice? Jaké cíle tato společnost má?
ZIVY: Naší klíčovou činností je mezinárodní obchod s obilím, hnojivy a pohonnými hmotami. Jejímu zajištění a dalšímu rozvoji slouží také investice a podíly ve výrobních podnicích. Náš cíl je prostý. Jde nám o to, aby naše společnost přežila a vzkvétala, a toho chceme dosáhnout permanentním přizpůsobováním se strukturálním změnám trhu.
EURO: Jakým směrem hodláte rozšiřovat své aktivity v České republice?
ZIVY: Zájem máme především o další rozvoj a konsolidaci Agrofertu. Chceme rozvíjet spolupráci s touto společností v obchodování s obilím a hnojivy, což jsme dali najevo i společnou akvizicí SKW Piesteritz. Naopak o petrochemickou divizi Agrofertu už tak velký zájem nemáme, protože ta se týká jiné produktové palety, než jakou nabízíme my.
EURO: Můžete říci, kdo jsou majitelé Ameropy? Týdeník Respekt zveřejnil, že za Ameropou stojí obchodník Mark Rich. Odpovídá tato informace skutečnosti? Je pan Rich ještě majitelem podílu ve vaší firmě Kolmar Petrochemicals?
ZIVY: Ameropa je od svého založení ve stoprocentním vlastnictví rodiny Zivy. Firma Mark Rich Holding už není akcionářem firmy Kolmar Petrochemicals, v níž má Ameropa Holding menšinový podíl.
EURO: Už jste někdy byl v České republice? ZIVY: Ano, jezdím do Česka často.
EURO: Jaký je váš názor na perspektivy českého petrochemického a zemědělsko-potravinářského průmyslu, kde Ameropa zaujímá prostřednictvím Agrofertu pozici významného hráče?
ZIVY: V obou těchto oblastech jsou v Česku stejně jako všude jinde jistě firmy s dobrými vyhlídkami do budoucnosti a firmy se špatnými. Skutečná zkouška přijde až se vstupem do EU - například ve své firmě v Rakousku od roku 1995 sami zažíváme, jaké změny s sebou přináší internacionalizace a liberalizace spojená s členstvím v unii.
