SLAVNÍ PODNIKATELÉ - ARNOŠT ROLNÝ Tomáš Baťa byl vzorem pro celou řadu prvorepublikových podnikatelů. Patřil mezi ně i prostějovský výrobce oděvů Arnošt Rolný, který se inspiroval nejen Baťovým řízením podniku, ale i jeho reklamní politikou. Slogan „Obuv Baťa - oděvy Rolný“ mluví za vše.
Budova konfekční továrny Rolný v Prostějově.
SLAVNÍ PODNIKATELÉ - ARNOŠT ROLNÝ Tomáš Baťa byl vzorem pro celou řadu prvorepublikových podnikatelů. Patřil mezi ně i prostějovský výrobce oděvů Arnošt Rolný, který se inspiroval nejen Baťovým řízením podniku, ale i jeho reklamní politikou. Slogan „Obuv Baťa - oděvy Rolný“ mluví za vše. Ve druhé polovině 19. století začal v českých zemích stále více dominovat textilní průmysl. Společně s ním se rychle rozvíjel i průmysl oděvní, jehož největším centrem se stal Prostějov. Továrny byly většinou v rukou německo-židovských podnikatelů a na přelomu devatenáctého a dvacátého století jich ve městě bylo kolem dvaceti. Prvním českým výrobcem pánských a dámských oděvů v Prostějově se stala firma Rolný, která svou historii začala psát již v roce 1862. FRANTIŠEK A FRANTIŠKA František Rolný pocházel z moravských Určic a vyučil se krejčím. Ve svých dvaatřiceti letech se rozhodl osamostatnit a v nedalekém Prostějově si otevřel vlastní krejčovskou dílnu. Zpočátku šil oděvy pro místního židovského podnikatele Mayera Mandla a zaměstnával dva učně a dva tovaryše. O dvacet let později měl již dvanáct strojů a dvacet dělníků, jejichž počet nadále rostl. Přibývalo také zakázek a závod začal brzy dodávat obleky až do Vídně. Zlomovým se pro Rolného stal rok 1894, kdy byla jeho firma zapsána do rejstříku protokolovaných firem a zařadila se tak po bok velkých továren ve městě. Osm let po tomto úspěchu však František Rolný náhle zemřel a jelikož jeho synovi bylo pouhých patnáct let, řízení podniku převzala podnikatelova manželka Františka. Vedla si zdatně a pod jejím vedením podnik přežil i první světovou válku. V čele firmy stála celých dvanáct let, teprve v roce 1920 ji vystřídal syn Arnošt. OBLEKY NA PŘÁNÍ S nástupem Arnošta Rolného nastal obrovský rozmach firmy. Počet zaměstnanců se do roku 1929 zvýšil na šest set a firma se rozrostla i o dva pobočné závody - první byl otevřen v roce 1927 v Brně a druhý o rok později v Praze. Rolný začal budovat také vlastní síť distribučních prodejen, kterých do roku 1935 vzniklo celkem devadesát pět. Ve druhé polovině třicátých let firma postupně expandovala i do zahraničí, nové závody vznikaly v Maroku, Egyptě, Palestině, Hongkongu či Paraguayi. Sortiment výrobků byl v té době velmi široký - ke každému obleku byla k dispozici paleta zhruba patnácti druhů barev. Zboží se navíc vyrábělo v různých velikostech označených písmeny A až C, přičemž první bylo pro silnější postavy, poslední pro velmi štíhlé. Vedle standardních služeb zajišťovaly prodejny také okamžitou úpravu oděvů podle přání zákazníka. LEVNĚJŠÍ NEŽ BAŤA
Velkým vzorem Arnošta Rolného byl Tomáš Baťa. Stejně jako on se řídil zásadou, že úspěch moderního podnikatele je závislý především na technickém a organizačním pokroku. Šití oděvů se snažil co nejvíce zmechanizovat a v nově založeném závodě v Brodku u Konice tak v roce 1936 zavedl pásovou výrobu konfekce. Nejenže tím výrazně zvýšil firemní produkci, ale k obsluze jednoduchých strojů mohl také zaměstnat velké množství nekvalifikovaných dělníků, což bylo velmi výhodné.
Také reklama v mnohém připomínala Baťu, což potvrzuje například firemní slogan: „Obuv Baťa - oděvy Rolný“. Podobně je tato inspirace patrná na systému cen, které však končily - na rozdíl od Bati - na šestku. Zákazník si tedy mohl koupit oblek třeba za 296 korun, na čemž Rolný vtipně založil svůj další reklamní slogan: „Jsme levnější než Baťa!“.
Obuvnickému magnátovi se poté snažil přiblížit také v otázce výchovy mládeže - v roce 1938 získal souhlas ke zřízení vlastní obchodní školy a o čtyři roky později i školy krejčovské.
NÁVRAT SE NEKONÁ
Za druhé světové války byl do podniku dosazen německý dozor a následně byl Rolnému vnucen i německý společník Tengelmann. Firma začala šít uniformy pro wehrmacht a Rolný byl pod neustálým tlakem. Nové možnosti začal proto hledat na Slovensku, kde založil závody v Bratislavě a Púchově. Po osvobození byla však většina firmy znárodněna a Rolnému zbyla jen továrna na knoflíky, část prodejen a některé podniky v zahraničí. I o tento majetek však přišel po únoru 1948.
Za komunistického režimu byla rodina Rolných tvrdě perzekuována. Arnošt Rolný sice v roce 1950 zemřel, ale jeho manželka, syn a snacha byli na základě vykonstruovaných procesů uvězněni. Syn Arnošt Rolný ml. byl roku 1964 propuštěn a následně s celou rodinou emigroval do Švýcarska, kde působil jako bankovní úředník.
Roku 1991 byl plně rehabilitován a v rámci restituce mu byla část majetku vrácena. Měl smělé plány - chtěl navázat na předválečnou slávu otcovy firmy. Na nějaký čas dokonce znovu rozjel výrobu, konkurence však byla příliš silná. Návrat firmy Rolný se tak nakonec nekonal a počátkem roku 1997 byla výroba definitivně zastavena.
Pramen: archiv Profitu
FRANTIŠEK ROLNÝ (1830-1902)
Oděvní podnikatel František Rolný se narodil 1. listopadu 1830 v Určicích u Prostějova. Vyučil se krejčím a ve svých dvaatřiceti letech se rozhodl osamostatnit. V Prostějově si založil krejčovskou dílnu a začal šít oděvy nejprve pro místní Mandlovu továrnu a později i pro obchodní domy ve Vídni. Malá dílna brzy na všechny zakázky nestačila a začala se rychle rozrůstat. Roku 1894 dosáhla firma takových rozměrů a kvalit, že byla zapsána do obchodního rejstříku a nabyla charakteru tovární výroby. Ze svého triumfu se však František Rolný těšil jen osm let, zemřel 1. prosince 1902 a následujících dvanáct let firmu vedla jeho manželka Františka.
ARNOŠT ROLNÝ (1887-1950)
Syn Františka Rolného a významný oděvní podnikatel Arnošt Rolný se narodil 28. února 1887 v Prostějově. Studoval v rodném městě a následně ve Vídni, kde také praktikoval u konfekční firmy Neumann. Na vedení rodinného podniku se částečně podílel již od roku 1907, za první světové války byl však odvelen na frontu a do čela firmy se definitivně postavil až roku 1920. Za dobu svého působení prostějovský podnik výrazně rozšířil a vytvořil také vlastní distribuční síť prodejen. Při řízení se často nechával inspirovat Tomášem Baťou a četnými reklamními akcemi se mu podařilo získat zákazníky ze všech společenských vrstev. Velkou pozornost věnoval také péči o své zaměstnance. Roku 1940 například koupil zámek Nový Světlov u Bojkovic, ze kterého chtěl vybudovat podnikovou ozdravovnu. V roce 1948 však o veškerý majetek přišel a o dva roky později, 24. července 1950, zemřel.
ARNOŠT ROLNÝ ml. (1927-2003)
Syn Arnošta Rolného se narodil 13. prosince 1927 v Prostějově. Absolvoval Rolného školu mladých mužů, obchodní akademii a textilní průmyslovku. Roku 1951 byl z politických důvodů vyloučen z Vysoké školy obchodní v Bratislavě a v letech 1952-55 vykonával vojenskou službu u oddílů PTP. Roku 1958 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu spolu s matkou a manželkou odsouzen. Z vězení byl propuštěn roku 1964 a následně emigroval do Švýcarska, kde působil jako vedoucí úředník banky v Curychu. Roku 1991 byl plně rehabilitován a v restituci dostal zpět část rodinného majetku. V letech 1994-97 se v rámci svých zahraničních kontaktů pokusil o obnovu rodinného konfekčního podniku v Prostějově, avšak neuspěl a od podnikání upustil. Zemřel 9. října 2003.
Učebna obchodní výchovy.
Rolného prostějovská škola obchodní výchovy.
foto: Sbírka muzea Prostějovska v Prostějově