V posledních letech získaly takzvané BNPL (Buy Now Pay Later) služby značně na oblibě. A je jedno, zda je řeč o těch amerických, australských, britských či českých – trend je vesměs po celém světě stejný. Co je naopak jiné, jsou podmínky, za kterých mohou tyto aplikace poskytující odložené platby fungovat.
Ve zmíněných Spojených státech se k celé problematice staví úřady poněkud volně. Zejména co se reportingu týče. Většina zde působících platforem totiž své obchody, respektive informace o vlastních klientech – hlavně pak těch, za nimiž evidují nesplacené pohledávky – s žádným regulátorem nesdílí. V rámci šedé zóny zákona jim tak dává prostor k tomu, aby si mohli u jiných firem a institucí včetně bank půjčovat i nadále.
„Dluh u BNPL služeb se často do úvěrové historie vůbec nepropisuje, a vypůjčovatelé se tak mohou pokusit získat kredit od několika BNPL poskytovatelů najednou,“ cituje CNBC vyjádření analytiků z ratingové agentury Fitch. „Poskytovatelé půjček (včetně ostatních finančních institucí) mohou podcenit úroveň vypůjčovatelova dluhu, když mu schvalují nový úvěr.“
To se v případě samotných spotřebitelů může jevit jako dobrá zpráva, neboť se tak navyšuje objem možností, kde sehnat tolik potřebné peníze – ovšem jen zdánlivě. Situace se totiž velmi snadno může vymknout kontrole a nastartovat takzvanou dluhovou spirálu. To je stav, kdy si člověk kvůli splacení jedné půjčky vezme půjčku další, ještě větší, čímž se postupně dostává do horších finančních potíží.
„Uživatelé BNPL služeb se mohou ocitnout v situaci, kdy si nebudou moci dovolit hradit pravidelné splátky, a tak si nechají zřídit kreditní karty nebo si vezmou jiný vysoce úročený úvěr, aby splatili svůj dluh u BNPL platforem,“ potvrzuje agentura.
Celosvětový problém
Popsaná situace by teoreticky mohla zatížit celou společnost. Aktuálně rostoucí zájem o čerpání výhod spjatých s využíváním kreditních karet potvrzují data Federálního rezervního systému (Fed). Část dluhu amerických domácností financovaná právě skrze kreditky se během druhého letošního kvartálu navýšila o nějakých 17 miliard dolarů (přibližně 367 miliard korun) na nynějších 787 miliard – ačkoliv samozřejmě ne všechny tyto úvěry byly poskytnuty za účelem splacení finančních závazků vůči BNPL platformám.
Lepší vypovídající hodnotu o tom, že se v některých zemích může jednat o skutečný problém, nabídnou údaje Australské komise pro cenné papíry a investice. Její listopadová zpráva totiž dle analytiků agentury Fitch odhalila, že hned 15 procent spotřebitelů si muselo v předešlém roce vzít dodatečnou půjčku, aby svůj předchozí dluh vůči poskytovatelům zmíněných služeb vůbec splatilo.
Rovněž v ne až tak vzdálené Velké Británii vstupuje tento fenomén do popředí zájmu veřejnosti. S odkazem na nejmenovanou komerční banku, jejíž klientská základna činí na 660 tisíc lidí, zmiňuje agentura celých 10 procent zákazníků, kteří se kvůli vyrovnání vlastního závazku u BNPL platforem dostali v daném měsíci na běžném účtu do minusu.
V Česku neplatiči ostrouhají
Služby nabízející odložené platby jsou pochopitelně dostupné i spotřebitelům v Česku. Jedním z nejvýraznějších zástupců tohoto sektoru je původní tuzemský startup Twisto. Ten svému více než jednomu milionů zákazníků umožňuje uhradit nákupy až 45 dní poté, co byly fyzicky zrealizovány, a navíc povoluje rozložit splátky do horizontu 12 měsíců, z nichž první tři jsou účtovány bez navýšení. Pakliže se ovšem klient s úhradou závazků neplánovaně opozdí, musí počítat s dodatečnými poplatky. Ty se liší v závislosti na výši dlužné částky.
Že by v důsledku vyššího počtu neplatičů mohla podobná situace nastat i zde, nicméně podle Michala Kročila, šéfa oddělení rizik u společnosti Twisto, nehrozí. A to díky aktuálně platné legislativě nebo právě i vyšší míře kontroly ze strany České národní banky.
„Na rozdíl od USA, kde je trh kreditních produktů zatím méně regulovaný, je v ČR dohled nad finančními institucemi včetně poskytovatelů BNPL dobře vymezen zákonem o spotřebitelském úvěru a regulován také dohledem ČNB,“ konstatuje Kročil.
Jakými konkrétními pravidly při vyhodnocování důvěryhodnosti každého zákazníka se jeho společnost řídí, prozrazuje hned vzápětí: „Twisto umožňuje klientům, aby si v malém rozsahu (který předpokládá zákon o spotřebitelském úvěru a AML zákon) a zdarma vyzkoušeli BNPL platby i bez registrace. Nežádáme v této fázi po klientech jejich rodné číslo a nedotazujeme se tak do kreditních registrů. Pro vyhodnocení rizikovosti a způsobilosti klienta používáme naše služby, a o to intenzivněji využíváme i jiné datové zdroje, včetně například insolvenčního rejstříku a podobně.“
Tím to však ani zdaleka nekončí. Ukáže-li se, že měl spotřebitel s placením svých závazků dříve nějaké větší potíže, pak má zkrátka a dobře smůlu. „Klienti, kteří využívají BNPL platby u Twista dlouhodobě, prokazují svou totožnost (KYC) a Twisto se následně dotazuje do dostupných registrů na jejich platební morálku. Pokud měl klient v minulosti významnější problém se splácením dluhů u jiných institucí, není mu v souladu s péčí řádného věřitele umožněno služeb Twista využívat,“ dodává Kročil. Platí to však i naopak: „Kreditní registry fungují na principu reciprocity, takže je Twisto povinné reportovat zpět klienty, kteří mají s úhradou významnější problémy, a umožňuje tak i ostatním institucím dělat správná a odpovědná rozhodnutí při poskytování jejich produktů.“
