Maloobchod zažívá boom díky kupujícím z Irské republiky, trh s realitami padá dolů
Newry, malé městečko v Severním Irsku, bylo kdysi neslavně proslulým hlavním městem severoirské Země banditů. Město, které leží na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, bylo synonymem teroristických ataků, vojenských zátarasů a masové nezaměstnanosti. V posledních letech ale zažívá ekonomický boom. Tempo růstu je vůbec nejvyšší z celé Velké Británie a Severního Irska. Kvůli vyšším cenám v Irské republice, kde se podstatně zdražilo po zavedení eura v roce 1999, míří kupující do levnějších obchodů na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Rozkvět Newry, trochu paradoxně, nyní urychluje i finanční krize. Ta příval kupujících ještě podpořila. Pro ty, kteří dříve nebyli na ceny nákupního košíku příliš citliví, se situace změnila s finančními turbulencemi. Do Newry přijíždí ročně více návštěvníků než do pařížského Disneylandu. „Do zábavního parku zamíří kolem 22 milionů turistů, za nákupy do Newry se dopravilo 24 milionů lidí,“ říká Gerard O’Hare, nejvýznamnější tamní podnikatel a majitel developerské společnosti Parker Green International (PGI).
Bereme libry i euro
V minulosti byla poloha Newry jeho hlavním negativem. Na hranicích se střetávala britská armáda a Irská republikánská armáda (IRA). Dnes je městečko oblíbenou destinací, a to nejen pro ty, kteří přijíždějí kvůli atraktivním cenám. To je patrné i na cenách nemovitostí. Index jejich růstu – Halifax House Index – z roku 2006 uvádí, že se hodnota realit v Newry zvedla během roku skoro o padesát procent. Nezaměstnanost, která na konci 80. let vyletěla téměř na třicet procent, se v současné době pohybuje kolem dvou procent. Nemalý podíl na ekonomickém rozkvětu města mají Irové z jihu. Ti plní obchody, protože ceny jsou v nich v porovnání s Irskou republikou o třetinu nižší. Z Dublinu trvá cesta po dálnici do Newry kolem hodiny. Obchodníci vycházejí kupujícím maximálně vstříc. Třebaže se v Severním Irsku stejně jako ve Velké Británii platí librami, přijímají v Newry ve všech obchodech eura.
V městečku, jež má necelých třicet tisíc obyvatel, jsou v provozu dvě velká obchodní centra – Quays a Buttercrane. A nejen s potravinami. Malé město se může pochlubit prestižními módními značkami, jako jsou Debenhams, Next, Dorothy Perkins… Cestovní kancelář Thomas Cook, sídlící v obchodním středisku Quays, se stala nejúspěšnější pobočkou v celém Severním Irsku.
Obchodní úspěch městečka ztělesňují dva místní podnikatelé – Jack Murphy je majitelem sítě maloobchodů, Gerard O’Hare, který je druhým nejbohatším manažerem v Severním Irsku, založil developerskou společnost Parker Green International. Murphy rozjel byznys s klenoty v tradičním obchodním distriktu Newry, v Hill Street, v roce 1972, tedy v době vrcholících problémů mezi Severním Irskem a Irskou republikou. „Podnikatelé se naučili být odolní. Často jsme byli svědky bombardování, žhářství a střelby v centru Newry, že jsme si už zvykli. Věřím, že je to jedním z důvodů, proč se podnikatelské komunitě v Newry nyní tak dobře daří,“ říká Murphy v rozhovoru pro britský list Guardian. Také O’Hare si pamatuje na špatné časy. „Když jsem v 70. letech chodil do školy, moji rodiče mi zakazovali, abych se odpoledne procházel městem, protože nechtěli, abych zažil bombardování nebo střelbu. Vždy jste byli ohroženi násilím,“ tvrdí.
Krize nevadí, naopak
Dnes je ale situace jiná. V roce 1998 bylo podpisem Belfastské smlouvy vyhlášeno příměří mezi Irskou republikou a Severním Irskem. A na hranicích kvete obchod. Podnikatelům z Newry navíc nahrává současná krize a posilování eura vůči libře. K tomu irská vláda, která se nyní snaží zalepit díry ve státním rozpočtu, zvýšila ceny zboží, jako jsou cigarety. Tím ještě podpořila přeshraniční obchod. Oblíbeným sortimentem dojíždějících jsou kromě cigaret hlavně alkohol, cukrovinky, ale také nábytek. Zdá se, že Newry je v krizových podmínkách vítězem. Alespoň dočasně. Zatímco ekonomika Keltského tygra, jak bývala označována Irská republika, je v recesi, severoirský obchod prosperuje. Z údajů obchodníků vyplývá, že zhruba třetina jejich tržeb je v eurech. Podnikatelé tvrdí, že letošní prodeje jsou srovnatelné s předchozími roky. Ještě před dvěma lety se směňovalo euro za 67 pencí, nyní kurz přesahuje 80 pencí. V obchodech v Newry jsou prodavači ochotni přepočítávat cenu zboží i v kurzu euro za 90 pencí. „Když se začalo na jihu používat euro, zdejší podnikatelská komunita se s touto měnou vyrovnala přes noc. Čtyřicet procent prodejů v našich obchodech je nyní placeno v eurech,“ dodává Murphy pro Guardian.
Deník Irish Times nedávno zveřejnil zprávu, že maloobchod je nejrychleji rostoucím privátním sektorem v Severním Irsku. List očekává, že do roku 2010 by se počet zaměstnanců v maloobchodu mohl zvýšit ze současných 82 tisíc na 94 tisíc. Zatím se ukazuje, že retail v Severním Irsku, alespoň v určitých regionech, dokáže krizi čelit mnohem lépe než konkurence ve Velké Británii. Tam provozovatelé butiků na vyhlášených nákupních třídách mají za sebou nejhorší léto za posledních několik let. Není pochyb o tom, že v soukromé spotřebě v Severním Irsku kvůli turbulencím nastal významný pokles. Ceny rostly od potravin přes pohonné hmoty, hodnota nemovitostí padá dolů. Ochlazení v ekonomice se promítá také na útratách v barech a restauracích. Na města u hranic s Irskou republikou ale zatím důsledky krize nedolehly. Mezi ty šťastné patří kromě Newry také Derry a Fermanagh. Pro ty, kteří pobírají mzdu v eurech, se nákupy v Severním Irsku vyplatí jako nikdy dříve.
Realitní krize
Maloobchod má zatím štěstí. Tedy alespoň pokud porovnáme dopady finanční krize na tento sektor s realitním trhem. Tam je situace podobně jako ve Velké Británii komplikovaná. Nejvíce strádá rezidenční výstavba. Až do začátku komplikací rostl trh s bydlením v Severním Irsku rychleji než kdekoli jinde v Evropě. Oficiální statistiky hovoří o tom, že během roku 2006 a 2007 se ceny bydlení zvedly o více než sedmdesát procent. Pád dolů je nyní o to strmější. Analytici ze společnosti Bloomberg uvádějí, že ceny bydlení se propadávají zhruba pětkrát rychleji než ve Velké Británii. To již vyústilo v bankroty několika developerských firem a mnoho domů je v současné době prakticky neprodejných. Z analýzy mezinárodní realitní společnosti Knight Frank vyplývá, že hodnota rezidenčních nemovitostí se v Severním Irsku vrátí na úroveň roku 2007 teprve v roce 2017, v centru Londýna by se tak mělo stát o pět let dříve.
Dle irských médií klesla cena rezidenčních nemovitostí v některých případech až o 500 liber během jediného dne. Mnoho developerů, ze kterých se během realitního boomu stali milionáři, má dnes problémy sehnat peníze na mzdy zaměstnanců. Studie, kterou zpracovala Construction & Property Group, jež zastupuje developery, dodavatele, realitní agenty a další subjekty napojené na rezidenční trh, ukazuje, že padesát členů muselo od minulého června snížit stavy zaměstnanců o sedmdesát procent. Mluvčí skupiny Brendan Cunnane konstatoval, že někteří developeři radili svým obchodníkům, aby se z dovolených už nevraceli. „Pokud se podmínky na trhu nezmění dost rychle, jeden z velkých developerů skončí bez diskusí v bankrotu,“ dodává Cunnane a pokračuje: „Mohu říci, že mnoho developerů žije těsně nad vodou, protože nejsou schopni splácet úroky. Developeři přehodnotili své ceny, ale už není mnoho prostoru, co by ještě mohli udělat. Nabízejí již ceny na hraně. Jejich budoucnost je závislá na bankách.“
Nepůjčíme!
V minulých měsících se zcela zastavilo úvěrování developerských projektů ve Velké Británii a v Severním Irsku. „Nám v bance nejprve slíbili úvěr 200 milionů eur, později tuto sumu snížili na dvacet milionů eur,“ dodává O’Hare, majitel developerské společnosti PGI. Se stejným problémem, tedy zajistit si finance, se potýkají i zájemci o hypoteční úvěry. Žádná banka jim dnes nepůjčí sto procent hodnoty nemovitosti. S tím se potýkají především mladí lidé, kteří si bydlení pořizují poprvé a nemají naspořenou dostatečnou sumu potřebnou pro získání úvěru. „Doufám, že se situace zlepší, nebo se zase budeme živit farmařením,“ říká O’Hare. Odhaduje, že realitní trh v Severním Irsku bude v krizi ještě dvanáct měsíců, další tři roky ale budou patrné její dopady.
Stavební a developerské společnosti hledají nové trhy, na kterých by si mohly útlum ve Velké Británii a v Severním Irsku zahojit. PGI se chce soustředit na střední a východní Evropu. „Ekonomika v těchto zemích stále roste,“ vysvětluje plán O’Hare s tím, že tam také stále vnímá silnou poptávku po komerčních nemovitostech. O’Hare se spoléhá na to, že tržby ze střední a východní Evropy vykompenzují ztráty z irského a britského trhu. Největší projekt v tomto regionu má zatím společnost na Slovensku. V Trnavě buduje za 120 milionů eur nákupní centrum se 40 tisíci metry čtverečními. Dokončeno by mělo být do poloviny roku 2010. V nejbližších týdnech hodlá firma otevřít kancelář v Praze. V České republice již PGI pracovala na několika menších komerčních projektech v hodnotě zhruba 30 milionů eur. „Chtěli bychom větší projekty, podobné trnavskému. Zvažujeme také vstup na český rezidenční trh,“ upřesňuje O’Hare. V příštím roce má PGI v úmyslu otevřít kancelář v Budapešti a zřejmě i v Polsku. „Do budoucna se v naší společnosti zcela jistě zvedne podíl aktivit z regionu střední a východní Evropy,“ vysvětluje ředitel PGI. V současné době má portfolio firmy hodnotu miliardy eur. Během tří až pěti let by se měl tento ukazatel zdvojnásobit.
Situace
- Maloobchod je nejrychleji rostoucím privátním sektorem v Severním Irsku.
- Prosperují hlavně města na hranicích mezi Severním Irskem a Irskou republikou. V Severním Irsku jsou ceny zhruba o třetinu nižší.
- Během let 2006 a 2007 se ceny bydlení v Severním Irsku zvedly o více než sedmdesát procent.
- Hodnota rezidenčních nemovitostí se v Severním Irsku vrátí na úroveň roku 2007 teprve v roce 2017.
