Průmysl, který až do července udivoval vysokými tempy růstu, se podle všeobecného očekávání dostal do stejných potíží jako převažující část zbytku ekonomiky. Meziroční přírůstek jeho produkce se podle Českého statistického úřadu v srpnu prudce snížil na 1,1 procenta a v září přešel v souladu s trendem do poklesu o 1,8 procenta. K zářijovému propadu přispěl jak těžařský, tak i zpracovatelský sektor; výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody sice ještě roste, ale její zářijový vzestup o 2,6 procenta je ve srovnání s červencem jen skoro pětinový. Za leden až září byla nicméně průmyslová produkce stále ještě o pět procent nad úrovní stejného období loňského roku, ale výlučně díky zpracovatelským odvětvím.
O co jde, to napovídají tržby. Ty totiž v srpnu zcela neobvykle téměř a v září už doslova stagnovaly, přičemž ve stálých cenách se snížily zhruba o dvě, respektive o tři procenta. Poměrně dlouhé období předstihu růstu produkce před tržbami ve stálých cenách tak našlo své logické vyústění - není odbyt, není důvod vyrábět, když sklady jsou navíc naplněny. Na domácí půdě ani v zahraničí se přitom žádná známka oživení poptávky nerýsuje.
Chmurné vyhlídky domácího průmyslu potvrzují i pravidelné měsíční konjunkturální průzkumy prováděné Českým statistickým úřadem. Nedávný těžko vysvětlitelný vzestup nadějí průmyslových podniků co do vývoje poptávky v příštích třech běžných měsících, zaznamenaný konkrétně v červenci až srpnu, byl v září vystřídán nárůstem skepse, která se v říjnu dále prudce prohloubila. To samé platí i pro ocenění vyhlídek průmyslového exportu, i když v této oblasti dochází k vystřízlivění zhruba o patro výš - měřeno konjunkturálními saldy - než u domácího odbytu.
Pokud jde o slabou domácí poptávku, příčiny jsou jasné a velmi dobře známé. U exportu je však otázkou, co svést na silnou korunu, co na větší opatrnost odběratelů v Německu a v dalších prvořadých zemích v důsledku finančních krizí ve světě a co na malou atraktivitu české produkce. Zeptat se lze i obráceně - jak mohutná restrukturalizace vlastně proběhla v průmyslu, když je možné jeho výrobky pořád ještě poměrně úspěšně vyvážet na náročné trhy i při silné koruně a pochmurné situaci ve světě? Škoda-Volkswagen a mnoho jí podobných podniků se zahraničním kapitálem zásadní problémy s odbytem nemají. Že restrukturalizace probíhá, to dosvědčuje i zářijové zvýšení produktivity práce v průmyslu o 2,1, a od ledna celkově dokonce o 9,3 procenta. Postupný pokles měsíčního tempa je však z těchto dvou čísel zcela zřejmý.
S vysokými přírůstky průmyslu je očividně na neurčitou dobu konec. Podle nedávno zveřejněného odhadu analytiků ze společnosti Expandia dosáhne růst průmyslové produkce za celý letošní rok čtyř až šesti procent. K podobnému závěru docházejí i makroekonomové ze společnosti Patria Finance a mnozí další experti. Skoro se však zdá, že po zářijovém čísle půjdou tyto odhady ještě trochu dolů.
