Plynová krize a ekonomická recese ovlivnily vnímání plynárenství v EU i v ČR
Globální ekonomická krize i „plynová“ mezi Ruskem a Ukrajinou v lednu 2009 výrazně a zřejmě i dlouhodobě poznamenaly světovou ekonomiku. A ovlivnily také vnímání plynárenství v Evropské unii i v České republice.
Krize přinesly i pozitiva – ceny všech druhů energie výrazně klesly. Nyní jde o to, na jaké úrovni budou nově stabilizovány – nepochybně budou odlišné od minulosti. Také kurzy světových měn a koruny se proměnily, což má dopad na konkurenceschopnost plynu na energetickém trhu. V důsledku útlumu průmyslové výroby se výrazně snížila spotřeba všech forem energie, což vedlo k růstu převahy nabídky nad poptávkou. Dřívější obavy o nedostatek zdrojů energie se poněkud rozplynuly. Producenti oproti nedávné minulosti opakovaně hlásí snižování těžby energetických zdrojů – krátkodobě i o desítky procent. Jaká je perspektiva použití plynu v ČR?
Přepravní trasy
Nesporným faktem je, že plynovou krizí utrpěla pověst ruského Gazpromu i Ukrajiny. Členské státy EU proto znovu posuzují perspektivnost a podíl ropy, a do určité míry i plynu, ve skladbě svých primárních energetických zdrojů. Přijímají opatření na omezení jejich spotřeby a současně na snížení závislosti na rizikových zdrojích. Je otázka, nakolik se tato opatření dotknou konkurenceschopnosti zemního plynu. Tyto faktory je nutné posuzovat v kontextu nových projektů na dopravu plynu do Evropy a dalších opatření, jež zvýší bezpečnost a spolehlivost jeho dodávek. Není sporu, že se urychlují nové projekty na diverzifikaci zdrojů a na dopravu plynu do států EU – nově i na regionální úrovni. Současně se zvyšuje i uskladňovací kapacita podzemních zásobníků zemního plynu.
Prioritou Gazpromu zůstává provoz a rozvoj nových exportních tras. Z publikovaných informací je patrné, že pravděpodobně budou uskutečněny projekty, které obcházejí Ukrajinu, čímž zvyšují spolehlivost tranzitu ruského plynu do zemí EU. Plynovod Nord Stream bude určitě dokončen. Na území ČR pak bude vybudován navazující plynovod Gazela. Výstavba plynovodu South Stream však není v současné době již natolik jednoznačná. Pro jeho podmořskou část je totiž nutný souhlas buď Ukrajiny, nebo Turecka. Turecko souhlasilo s vedením trasy jak pro South Stream, tak pro konkurenční plynovod Nabucco. Naopak nová bulharská vláda odstoupila od záměru podílet se na South Streamu a nyní podporuje Nabucco.
Ve vazbě na tento nadějný projekt společnost RWE podepsala s Turkmenistánem memorandum o dlouhodobé spolupráci. RWE by se mělo podílet na těžbě turkmenského plynu v kaspickém šelfu. Vytěžený plyn by neměl být dopravován ani přes Rusko, ani přes Ukrajinu, ale dodáván do Nabucca. Tím by byly nejen částečně zajištěny dodávky plynu pro Nabucco, ale výrazně by se zlepšila ekonomika tohoto projektu. Turkmenistán chce diverzifikovat dodávky svého plynu mezi více států. Zájem o něj mají kromě projektu Nabucco také Čína, Írán a Gazprom. Problémy s cenou plynu a se spolehlivostí exportních plynovodů do Ruska by mohly vést k tomu, že Turkmenistán přehodnotí své závazky v dodávkách plynu do této země. Významnou roli hraje čas. Turkmenistán značně závisí na exportu plynu a výstavba Nabucca potrvá několik roků (viz Plynovodní trasy a nové projekty v Evropě).
Vliv dodávek zkapalněného plynu
Pokles bezpečnostního rizika tranzitu potrubního plynu přes Ukrajinu spatřuje jak EU, tak nově i Gazprom ve výstavbě terminálů zkapalněného zemního plynu (LNG). To je zcela nový, ale zásadní trend ve světovém obchodu s plynem. Z těchto terminálů lze dodávat plyn do celého světa. Nová LNG strategie Gazpromu vznikla v reakci na výsledek jednání EU a Ukrajiny o rekonstrukci tranzitního systému přes tuto zemi, která dle Ruska nezohledňuje jeho zájmy. Prosazování projektů na LNG může zcela změnit světový obchod s plynem, přičemž tyto změny nemusejí být zcela v souladu se strategií Gazpromu. Lze proto očekávat, že Gazprom bude LNG projekty preferovat jen do určité míry, a určitě nikoli na úkor přepravy potrubního plynu.
Obchod s LNG je založen na podobných principech jako obchod s ropou dopravovanou tankery. Jde o obchodování za spotové ceny. Namísto cen, jež vyplývají z cenových vzorců dlouhodobých kontraktů. To by v důsledku mohlo vést nejen k výrazným výkyvům v cenách plynu – obdobně jako je tomu u ropy – ale i k jeho nadprodukci. A z hlediska producentů k nežádoucímu snížení cen plynu. Dlouhodobé kontrakty umožňují udržovat relativně vyvážený poměr nabídky a poptávky a zajišťují návratnost dlouhodobých investic do těžby a přepravy. Rusko zatím dbá, aby i jeho kontrakty na dodávky LNG byly založeny výhradně na dlouhodobých kontraktech. Riziko budování LNG terminálů na ruský plyn je nutné brát vážně – a nelze je podcenit ani z hlediska zájmů EU. Rusko prohlásilo, že nedosáhne-li se dohody o projektu Nord Stream, může být plyn z ložiska Štokman dodáván mimo Evropu prostřednictvím terminálu LNG vybudovaném pro tyto účely.
Také noví producenti LNG, jako jsou Austrálie a Katar, preferují jeho prodej na základě dlouhodobých kontraktů a obchod s ním rychle rozvíjejí. Předpoklad, že LNG bude ovlivňovat ceny ropy a potrubního plynu, je stále opodstatněnější. Převaha nabídky zemního plynu a zejména LNG nad poptávkou se na světových trzích stále zvyšuje a vede k dalšímu snižování cen. Ceny LNG na spotových trzích jsou v současné době na úrovni zhruba 50 procent cen potrubního plynu. Z hlediska zákazníka však jde o pozitivní trend. Kromě toho právě v období krize nízké ceny plynu zvyšují jeho konkurenceschopnost na energetickém trhu. Může to tedy být LNG, jehož dodatečné dodávky na trh udrží cenu plynu dlouhodobě na nižší úrovni (viz Po nárůstu pokles).
Projekty v dosahu ČR
Z LNG projektů, jejichž výhody by ČR mohla využít, je nutné zmínit především LNG Adria na chorvatském ostrově Krk, kterého se účastní také RWE Transgas. Náklady na výstavbu terminálu jsou odhadovány na šest set milionů eur. Gazifikační terminál má cílovou kapacitu deset miliard metrů krychlových za rok. Zprovozněn má být v roce 2012. Hlavními dodavateli LNG se má stát Alžírsko a Katar. Je však nezbytné propracovat nové přepravní cesty tohoto plynu do ČR.
Druhým potenciálním projektem v dosahu ČR může být projekt Baltic Sea LNG. Koncem roku 2006 polská plynárenská společnost PGNiG odsouhlasila lokalitu Svinoústí u Štětína jako místo pro výstavbu LNG terminálu. Výstavba je plánována na období 2009 až 2011, zprovoznění se očekává během roku 2012. Počáteční kapacita 2,5 miliardy metrů krychlových za rok by měla být postupně zvýšena na 5 až 7,5 miliard. Předpokládané náklady na výstavbu první etapy mají činit 450 milionů eur. PGNiG hledá zahraniční partnery pro uskutečnění projektu. Nejčastěji je zmiňován GDF Suez a také španělský Gas Natural. PGNiG rovněž hledá dodavatele LNG pro terminál. Předběžný kontrakt byl uzavřen s alžírskými a íránskými společnostmi. Rovněž norský Statoil projevil zájem dodávat LNG a v dubnu 2009 byl podepsán kontrakt s Katarem. Po rozvinutí plné kapacity obou projektů v Chorvatsku a Polsku by bylo logické připravit jejich plynovodní propojení přes střední Evropu. To by také organicky zapadalo do současného trendu „přesměrovávání“ dosavadních toků plynu ve směru východ–západ na sever–jih. Pro ČR by to současně znamenalo další posílení pozice významného evropského tranzitéra plynu.
Vliv krizí
Ještě nikdy nebyla situace pro zemní plyn natolik příznivá, jako je tomu po „plynové krizi“ a zřejmě i bude po skončení hospodářské krize. Tento závěr potvrzují i vyjádření EU. Oproti některým očekáváním je zřejmé, že důsledkem „plynové krize“ nebude v EU oslabení postavení plynu, ale naopak jeho posílení a další nárůst spotřeby o 25 procent do roku 2020. Dle odhadů má v roce 2030 spotřeba zemního plynu v EU dosáhnout v závislosti na hospodářském růstu a dalších faktorech 625 až 700 miliard metrů krychlových.
V důsledku krize se urychlují přípravy mnoha projektů na dopravu plynu do EU představujících novou kapacitu až 90 miliard metrů krychlových za rok. Kapacita podzemních zásobníků má v EU do roku 2030 vzrůst z nynějších zhruba 80 aspoň na 120 až 145 miliard metrů krychlových. V ČR až o 1,5 miliardy metrů kubických. Očekává se zvýšení dodávek LNG od nových nezávislých producentů. V současnosti je evidováno dvanáct dodavatelů LNG a jejich počet roste. Výsledkem těchto trendů bude další významné zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu, vyšší diverzifikace jeho zdrojů i přepravních cest.
Oslabena by však na určitou dobu mohla být současná výsadní pozice Ukrajiny a Ruska. Bude však záležet na výši poptávky evropských zemí a na vývoji jejich vlastní těžby.
Růst spotřeby zemního plynu bude záviset na mnoha objektivních faktorech, především však na jeho ceně. Lze konstatovat, že i prognóza vývoje dovozní ceny plynu je z dlouhodobého hlediska příznivá. To by mělo zvýšit konkurenceschopnost plynu na světových trzích. Cena ropy by se dle mnoha analytiků mohla v důsledku nárůstu těžby rychle rostoucí produkce substitučního LNG a díky úsporným opatřením udržovat dlouhodobě mezi 60 až 80 dolary za barel.
Příznivé předpoklady
ČR má v porovnání s členskými zeměmi EU mimořádně příznivé předpoklady pro další rozvoj spotřeby zemního plynu. Silný a efektivní přepravní systém s možností obrácených toků plynu i ve směru západ–východ, kvalitní podzemní zásobníky s dostatečnou kapacitou a náležitě výkonný distribuční systém jsou jejich nejdůležitějšími prvky.
Je zřejmé, že postavení zemního plynu na energetickém trhu se bez ohledu na hospodářskou a „plynárenskou“ krizi v rámci EU zlepšuje. EU v reakci na „plynovou krizi“ připravila pro zvýšení bezpečnosti dodávek plynu mnoho projektů. Tato opatření jsou na úrovni členských států EU považována za natolik spolehlivá, že se znovu obnovila důvěra v zemní plyn.
Neexistuje jediný důvod, proč by tomu v ČR mělo být jinak.
Plynovody
Pravděpodobně budou uskutečněny projekty, které obcházejí Ukrajinu, čímž zvyšují spolehlivost tranzitu ruského plynu do zemí EU.
Plynovod Nord Stream bude určitě dokončen.
Na území ČR bude vybudován navazující plynovod Gazela.
Výstavba plynovodu South Stream není v současnosti jednoznačná.
Pro jeho podmořskou část je nutný souhlas buď Ukrajiny nebo Turecka.
Turecko souhlasilo s vedením trasy jak pro South Stream, tak pro konkurenční plynovod Nabucco.
Naopak nová bulharská vláda odstoupila od záměru podílet se na South Streamu a nyní podporuje Nabucco.
Ceny
Obchod se zkapalněným zemním plynem je založen na podobných principech jako obchod s ropou dopravovanou tankery.
Jde o obchodování za spotové ceny.
Namísto cen, jež vyplývají z cenových vzorců dlouhodobých kontraktů.
To by mohlo vést nejen k výrazným výkyvům v cenách plynu, ale i k jeho nadprodukci. A z hlediska producentů k nežádoucímu snížení cen plynu.
Mapa:
Plynovodní trasy a nové projekty v Evropě
Hlavní plynová pole
Plynovody
Průměr větší než metr
Průměr v rozmezí 0,5 metru až metr
Hlavní plynovodové projekty
Transport zkapalněného plynu (LNG)
LNG terminály
Projektované LNG terminály
Spojovací potrubí
Projektovaná spojovací potrubí
EU27
Pramen: Madeleine Benoit Guyod
Graf:
Po nárůstu pokles
Vývoj průměrné dovozní ceny zemního plynu do ČR v letech 2001 až 2009 (v dolarech za 1000 m3)
leden 2001 duben 2001 červenec 2001 říjen 2001 leden 2002 duben 2002 červenec 2002 říjen 2002 leden 2003 duben 2003 červenec 2003 říjen 2003 leden 2004 duben 2004 červenec 2004 říjen 2004 leden 2005 duben 2005 červenec 2005 říjen 2005 leden 2006 duben 2006 červenec 2006 říjen 2006 leden 2007 duben 2007 červenec 2007 říjen 2007 leden 2008 duben 2008 červenec 2008 říjen 2008 leden 2009 duben 2009 červenec 2009 říjen 2009
80 120 160 200 240 280 320 360 400 440 480 520 (dolarů za 1000 m3)
Pramen: ENA – energetické analýzy
