Obnovitelné zdroje energie (OZE) budou v Česku v budoucnu pravděpodobně druhým nejvýznamnějším zdrojem po jaderné energetice, řekl to vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Zopakoval, že stát počítá s postupným utlumením fosilních paliv.
Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se v Česku nejvíce elektřiny loni vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). Podíl fosilních paliv podle Havlíčka klesne v letech 2035 až 2040 na zhruba 15 procent. Nahradit je má právě zelená energetika.
„OZE pro nás není strašák, nejsme jenom posedlí tím takzvaným špinavým průmyslem, uvědomujeme si ten význam. Chceme jenom jedinou věc - aby to bylo děláno rozumně a vyváženě,“ uvedl Havlíček na konferenci o potenciálu OZE v českých podmínkách.
Na jaký obnovitelný zdroj energie by se mělo Česko zaměřit?
V návrhu Národního energeticko-klimatického plánu, který ministerstvo na začátku roku poslalo do Bruselu, specifikuje Česko závazky, jimiž chce přispět k záměrům EU pro rok 2030. Jedním z cílů plánu je pokrytí 20,8 procenta spotřeby energie obnovitelnými zdroji. „Principiálně se nebráníme tomu, že by to mohlo i o něco víc,“ řekl dnes ministr. Například podle ekologů by země měla směřovat k 24 procentům.
Exministr Kuba: Debata o elektromobilitě v Česku jde špatným směrem
Podle Havlíčka je nicméně důležité vnímat rizika, která jsou se splněním cíle spojena. „Teď nemyslím, že by se to nestihlo technologicky, ale uvědomme si, že v roce 2028 nám začnou pravděpodobně klesat zdroje, které jsme si zde vytvořili v rámci poměrně silné podpory, zejména fotovoltaiky,“ uvedl ministr. Otázkou podle něj je, zda budou ve svém podnikání chtít pokračovat investoři, kterým skončí podpora z doby takzvaného solárního boomu na přelomu desetiletí.
Ministerstvo loni v říjnu uvedlo, že v roce 2017 podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě energie v ČR podle dat Eurostatu činil 14,76 procenta, v roce 2010 to bylo 10,52 procenta. Konkrétně celkový instalovaný výkon solárních elektráren v Česku od roku 2012 prakticky stagnuje.
Podle dat ERÚ bylo na konci loňského roku v České republice instalováno asi 2050 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Na přelomu desetiletí se instalovaný objem solárních elektráren v Česku zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.
Tehdejší rozvoj fotovoltaiky stále vyvolává nejrůznější kontroverze. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v Česku zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Dodal, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun. Stát v posledních letech každoročně přispívá z veřejných peněz dotací 26,2 miliardy korun, zbytek zaplatí převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu. Příští rok počítá MPO s výdaji jen na soláry ve výši 28 miliard korun, dodal dnes Havlíček.
Dále čtěte:
Nejdřív uhlí, potom jádro. Část německé CDU chce prodloužit životnost reaktorů
Molekuly svobody: tak Trumpova vláda propaguje americký zemní plyn
Němci se přejedli turbín. Nespokojení občané téměř zastavili výstavbu větrníků
