Využívání obnovitelných zdrojů energie ušetřilo na dovozech fosilních paliv Evropské unii 16 miliard eur (406,8 miliardy korun), upozorní v pátek Evropská komise. Dramatický pád cen energie z obnovitelných zdrojů by také členským zemím EU a Evropskému parlamentu měl začátkem příštího roku umožnit debatu o tom, zda by nebylo možné k roku 2030 získávat z těchto zdrojů v unii vyšší podíl energie než nyní předpokládaných „alespoň 27 procent“.
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič v pátek představí další zprávu o postupu vzniku energetické unie. Náklady, a tedy i ceny energií z obnovitelných zdrojů, výrazně snižuje technologický pokrok. Pád cen je přitom rychlý a působivý, upozornil Šefčovič.
Studie, kterou si vyžádal europarlament a kterou nyní komise dokončuje, dokonce podle místopředsedy komise pro energetickou unii předběžně ukazuje, že náklady na dosažení oněch 27 procent energie v EU z obnovitelných zdrojů a 30 procent jsou přibližně stejné.
„Je to velmi dramatická změna za krátké období a já jsem si jist, že tato trajektorie bude pokračovat,“ řekl dnes Šefčovič skupině novinářů. Připomněl „zásadní“ energetické aukce z letošního roku a to, že dánské a německé firmy už teď nabízejí výrobu na moři umístěných parků větrných elektráren za konkurenceschopné ceny, které nevyžadují podporu.
Proto místopředseda komise věří, že až začátkem příštího roku bude bulharské předsednictví EU, europarlament a komise vyjednávat o konečné podobě revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie, budou „diskutovat také o hodnotě 30 procent“.
Zůstávají zelení, i když to bolí. 9 z 10 Němců je pro obnovitelné zdroje
Evropská komise už v roce 2014 představila unijní cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Hlavním cílem je snížení emisí proti úrovni roku 1990 o 40 procent, součástí je právě také celoevropský cíl mít v roce 2030 alespoň 27 procent energie z obnovitelných zdrojů. V listopadu 2016 komise představila příslušný návrh úpravy směrnice o obnovitelných zdrojích.
Evropská komise v pátek zveřejní také seznam 173 klíčových infrastrukturních projektů v oblasti energetiky. Seznam obsahuje 110 projektů týkajících se elektrické energie, 53 týkajících se plynu a šest souvisejících s ropou. Některé z nich se týkají také diverzifikace dodávek ropy ve střední a východní Evropě s cílem zvýšit energetickou bezpečnost.
Česko hraje v ochraně klimatu třetí ligu. Zaostává za Indií i Čínou
Komise také v pátek připomene členským zemím EU, aby urychleně zapracovaly na svých národních a klimatických plánech. „Rádi bychom měli návrhy co nejdříve, ideálně začátkem roku 2018,“ upozornil Šefčovič. Je to podle něj důležité například i kvůli investorům, kteří jsou připraveni do čistých technologií investovat, chtějí ale vědět, jak si věc představují jednotlivé unijní země.
Podle místopředsedy komise už asi dvě třetiny zemí s prací na plánech začaly a výrazně pokročili třeba Švédové nebo Francouzi. „Vím, že pro některé státy je to něco nového, ale je to velmi důležité pro budoucí plánování na evropské i mezinárodní úrovni,“ podotkl Šefčovič. Věc je podle něj komplikovaná, protože vyžaduje úzkou spolupráci několika ministerstev. Od toho, které je zodpovědné za energetiku, přes životní prostředí, dopravu až třeba po vědu a výzkum.
Dále čtěte:
