Obr Monster se otřásá

30. 6. 2009

Nábor pracovníků prostřednictvím...

Celý podtitul: Nábor pracovníků prostřednictvím internetu se rychle mění a on-linové stránky s nabídkou zaměstnání ztrácejí silnou pozici ve prospěch sítí LinkedIn i Twitter

Firemní personalistka společnosti US Cellular v Chicagu Elisa Bannonová dříve utratila až čtyři miliony dolarů ročně za inzerci volných pracovních míst a vyhledávání vhodných životopisů kandidátů prostřednictvím tří největších internetových vyhledávačů práce – Monster, CareerBuilder a Yahoo! HotJobs.
V roce 2009 se však její rozpočet snížil na pouhý milion dolarů, s jehož pomocí musí obsadit 2,5 tisíce pracovních míst. Personální ředitelka mobilního operátora, která má na starosti vyhledávání nových talentů, proto opustila velké zprostředkovatele a raději uzavřela dohodu s provozovatelem internetové sociální sítě LinkedIn. Za roční paušál 60 tisíc dolarů má tým Bannonové přístup ke všem 42 milionům členů této sítě. Mnozí z nich jsou zaměstnaní – jde o takzvané pasivní kandidáty, po kterých personalisté prahnou nejvíc, protože panuje všeobecné přesvědčení, že nejlepší už práci mají. S pomocí stránek LinkedIn se Bannonové podařilo za pouhých 30 dní najít vhodného kandidáta na místo, jehož obsazení obvykle trvá i půl roku. „Jde o skvělý produkt za zajímavou cenu,“ pochvaluje si.

Podíl se smrskává

Pro internetový vyhledávač zaměstnání Monster s ročním obratem ve výši miliardy dolarů a 80milionovou databází životopisů, jehož akcie jsou obchodovatelné na burze, znamená růst popularity serveru LinkedIn mezi personalisty jen další nepříjemnost, se kterou se musí potýkat. Zaměstnavatelé také stále častěji a ochotněji využívají on-linové sociální sítě, jako jsou Facebook nebo Twitter. Své stoupence z řad personalistů i uchazečů o zaměstnání si získávají také stránky TheLadders a BlueSteps, orientující se na osoby s vysokými příjmy. Počet uživatelů Monsteru roste – především kvůli narůstajícímu počtu nově nezaměstnaných. Jeho podíl na objemu inzerovaných volných pracovních míst v rámci zmíněné velké trojky se však dle údajů společnosti Wanted Technologies, jež se specializuje na průzkumy a analýzy trhu práce, snížil z téměř 40 procent loni v prosinci na 34 procent letos v květnu. Příjmy za poslední čtvrtletí se pak propadly o 31procent. (Monster získává 90 procent příjmů z poplatků, které účtuje personalistům za inzerci volného pracovního místa na svých stránkách a za možnost vyhledávání v databázi životopisů. Zbytek tvoří příjmy z reklamy.) „Velké vyhledávače zaměstnání již dosáhly vrcholu,“ myslí si Gerry Crispin z poradenské firmy CareerXroads.
Generální ředitel Monsteru Sal Iannuzzi, veterán z Wall Streetu, jenž firmu začal vést v roce 2007, bojuje ze všech sil. „Valnou část profesní kariéry jsem strávil napravováním věcí,“ říká. Loni snížil firemní náklady o čtyři sta milionů dolarů – mimo jiné i tím, že zrušil papírové kelímky v odpočívárnách, v nichž zaměstnanci tráví přestávku. Pro některé klíčové zákazníky také snížil ceny a k opětovnému nastartování obchodů najal 130 nových pracovníků. To v praxi znamená 31procentní nárůst zaměstnanců. V lednu Monster představil přehlednější verzi svých webových stránek. Ta mimo jiné snížila počet kroků potřebných k nahrání životopisu z dvaceti na čtyři. Nástroj na plánování kariéry zase uchazečům o zaměstnání napoví, jak se přeorientovat z jedné profese na jinou.

Dohnat a předehnat?

Iannuzzi se zároveň snaží vylepšit zákaznický servis tím, že call centra přesouvá z Indie zpět do Jižní Karolíny. Takové snahy potěšily mnohé zákazníky, mezi něž patří i Michael O’Connell, personalista z Los Angeles, jehož firma pracuje pro Disneyho studia a Toyotu. Minulý měsíc už Monster skoro zavrhl, ale díky lepším službám, měsíčnímu platebnímu kalendáři a snížení ceny nakonec zůstal. O’Connell má také v oblibě LinkedIn. „Používám jej každý den,“ říká. Tvrdí však, že tato sociální síť dosud není dost velká, aby Monster plně nahradila. TheLadders přestal používat před dvěma lety, kdy vyhledávač zavedl poplatky pro personalisty. (The Ladders původně zpoplatňoval pouze služby uchazečům.)
Dalším Iannuzziho opatřením je lepší využití univerzálního charakteru stránek Monster, jež zaznamenávají více než dvanáct milionů návštěvníků měsíčně. Přináší na trh technologii „kontextového vyhledávání“, která rozlišuje například mezi člověkem, který vystudoval Harvardovu univerzitu, a tím, kdo bydlí na Harvard Avenue. Iannuzzi ji hodnotí jako „revoluční“. Konkurence s ním však nesouhlasí. „Je to pokus, jak nezůstat pozadu,“ tvrdí Matt Ferguson, výkonný ředitel společnosti CareerBuilder, jejíž příjmy ze Severní Ameriky v prvním čtvrtletí klesly o 27 procent. HotJobs mezitím 25. června spustil službu dle hesla „zaplať za výkon“. Personalisté tím platí pouze za kvalifikované kandidáty.
Na rozdíl od inzerování pracovních míst na velkých vyhledávačích – tomuto procesu personalisté přezdívají „inzeruj a modli se“ – si dnes firmy mohou vybrat webové stránky poskytující vyšší počet služeb. Vedle specializovaných stránek, například TheLadders či zaměřených na technologie a lékařství Dice, existují i vyhledávače zaměstnání, jako jsou SimplyHired či Indeed. Ty prohledávají nabídky zveřejňované na velkých vyhledávačích a na internetových stránkách firem, aby co nejrychleji upozornily na jakékoli volné místo. Na firemních internetových stránkách jsou sekce „volná místa“ mnohem lépe propracované. Internetová stránka craigslist ovládla trh s hůře placenými pracovními místy tím, že umožnila inzerovat zdarma ve většině oblastí. Dle odhadů funguje v současné době jen v USA na 50 tisíc internetových vyhledávačů zaměstnání a stejný počet jich je v zahraničí.

Vyhledávání na druhou

Snad největší hrozbou je LinkedIn, šest let stará internetová sociální síť s výrazně profesní orientací. Soukromá společnost se sídlem v kalifornském Mountain View v lednu sloučila různé nástroje, které prodávala personálním útvarům firem do balíčku služeb s názvem Talent Advantage. Dnes se může pochlubit více než tisíci zákazníky, což je dvojnásobek oproti loňskému roku. Klientská společnost zaplatí za každého uživatele sedm tisíc dolarů. Její personalisté za to dostanou na míru připravené stránky, jakousi přístrojovou desku s možností preciznějšího vyhledávání. Díky nim mohou oslovit kvalifikované kandidáty jak samostatně, tak ve skupinách. (Personalisté si také mohou zakoupit inzerci.) LinkedIn dokonce „tlačí“ kandidáty k zaměstnavatelům, kteří splňují předem zvolená kriteria. Pokud někteří členové sítě třeba nechtějí být v kontaktu s personalistou, mohou jeho vzkaz přeposlat někomu jinému ze své skupiny. „Vyhledávání pasivních kandidátů je naše nejlepší zbraň,“ zdůrazňuje David Hahn, ředitel produktových služeb společnosti LinkedIn. Personalisté souhlasí. „Je až neuvěřitelné, jaké kandidáty jsme prostřednictvím LinkedIn získali,“ říká Scott Morrison, ředitel globálních náborových programů softwarového gigantu salesforce.com. „Je to doslova zlatý důl.“
V oblasti zprostředkování zaměstnání posiluje i Twitter. Kara Nickelsová dostala jednou ráno e-mail od klienta z pojišťovacích služeb, který okamžitě potřeboval 40 právníků na rozsáhlou revizi dokumentů. Personalistka rychle rozeslala zprávu, takzvaný tweet, 150 přátelům. Zprávu převzaly také právnické blogy, na nichž má Nickelsová odkazy na svůj mikroblog na Twitteru. Než dojela do své chicagské kanceláře, odpovědělo už deset zájemců a všechna místa se podařilo obsadit do oběda. „Na klasických vyhledávačích zaměstnání trvá několik dní, než se na ně lidé podívají,“ vysvětluje. „Twitter však funguje okamžitě. Vyhledávače budu používat i nadále. Pokud dnes nepracujete i se sociálními médii, nejdete s dobou.“
Analytici pochybují, že si Monster může v důsledku takové konkurence udržet přední pozici. Nedomnívám se, že nové projekty (Monsteru) způsobí v jeho portfoliu takovou revoluci, aby o něm uživatelé a personalisté začali uvažovat jinak,“ shrnuje William Morrison, analytik investiční banky ThinkEquity Partners. „Pokud nebudou on-linové vyhledávače zaměstnání častěji a rychleji inovovat, jen těžko dokážou své obchodní aktivity v následujících několika letech rozšiřovat.“
Iannuzzi si to uvědomuje. „Ještě jsme neskončili,“ říká a naznačuje možnost budoucích akvizic. Tvůrci Monsteru si hrozbu dobře uvědomují. Bill Warren, zakladatel původního vyhledávače, z něhož později vznikl Monster, je nyní výkonným ředitelem konsorcia zaměstnavatelů DirectEmployers Association. V partnerské spolupráci s vlastníkem domény „jobs“ připravuje koncem letošního roku spuštění několika vyhledávačů s tímto doménovým jménem. „Dny velkých a drahých on-linových zprostředkovatelů skončily,“ konstatuje Warren.

Popisek s. 43: Ianuzzi: Návštěvnost stránek sice stoupá, příjmy však klesají

Box s. 44:
KDO JE KDO V INTERNETOVÉM ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ
Stručná fakta o gigantech na trhu – a o nováčcích

STRÁNKY/ZAHÁJENÍ PROVOZU
PRO PROTI

Dice 1990 Specializuje se na finančnictví, technologie a nyní i na zdravotní péči.
Chybí mu brandové vědomí, jaké mají větší sítě.

Monster 1994 Silné brandové vědomí; obsáhlá databáze životopisů.
Drahý; příliš mnoho nekvalifikovaných uchazečů.

CareerBuilder 1995 Příjmy a obchodování v USA na špičce; výborná vyhledávací technologie.
V mezinárodním oblasti horší než Monster.

HotJobs 1996 Nová služba „zaplať za výkon“.
Nedokázal udržet krok se stránkami Monster a CareerBuilder.

TheLadders 2003 Specializuje se na pracovní místa s výdělkem sto tisíc dolarů ročně a více.
Na trhu je málo vidět; někteří uchazeči nechtějí platit za služby.

LinkedIn 2003 Není drahý; vyhledává vysoce kvalifikované odborníky se zaměstnáním.
Menší, zatím neověřený; nevhodný pro rychlé obsazení mnoha pracovních míst najednou.

Pramen: William Blair, firmy

Box s. 45:
Váš digitální profil

Papírovým životopisům odzvonilo. Dle pořadu odvysílaného 17. června National Public Radio personalisté stále častěji hledají důkazy, že jejich potenciální pracovníci se bez problémů pohybují v digitálním světě. Profily na LinkedIn jsou nutností, blogy zase body k dobru. Věnujte i pozornost tomu, co o vás vypovídá vaše e-mailová adresa. Jen žádné roztomilosti, zdrobněliny nebo společné adresy manželů. Minimálně jeden manažer také nemá v lásce adresy AOL: „AOL patří někam do roku 1998.“

Praporek s. 45: Největší hrozbu představuje patrně LinkedIn. Personalisté oceňují, že díky němu mají přístup ke kandidátům se zaměstnáním.