Obrana chce slevu

Ministerstvo čeká, jak dopadne audit kontraktu s Tatrou

Zlevněte náklaďáky, nebo od nás nezískáte další velké zakázky. S tímto požadavkem chce ministerstvo obrany zahájit další jednání s automobilkou Tatra o dodávkách 550 kusů strojů pro vojáky za 2,6 miliardy korun.

VOJÁCI NIC NEVĚDĚLI

Vedení ministerstva obrany tak reaguje na smlouvu mezi Pavlem Stoškem a Tatrovkou. Dle dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici, má prvně jmenovaný dostat odměnu ve výši několika milionů korun za to, že Tatra byla úspěšná v boji o armádní zakázku. Zmíněnou smlouvu uzavřela automobilka v první polovině roku 2006. Uvádí se v ní, že se Tatra zavazuje zaplatit Stoškovi odměnu za vynaloženou technickou a odbornou poradenskou činnost při zprostředkování a uzavření kupní smlouvy mezi Tatrou a Ministerstvem obrany České republiky. Výše odměny činí 1,3 procenta z každého vozu prodaného ministerstvu. A to v horizontu pěti let od splnění první dodávky náklaďáků, případně z prvních 500 kusů. A to v případě, bude-li doba jejich dodávek přesahovat časový horizont pěti let. „Nárok na odměnu dle této smlouvy vzniká zaplacením kupní ceny podle zprostředkovatelské smlouvy na účet Tatry. Ta se zavazuje bez zbytečného odkladu informovat stranu B (Stoška - pozn. red.) o zaplacení kupní ceny,“ uvádí se ve smlouvě. Z ní navíc vyplývá, že Stošek může účtovat proplacení odměn jednou ročně. „A to do konce měsíce ledna za předchozí kalendářní rok. Splatnost faktury činí devadesát dnů ode dne vystavení,“ píše se ve zmíněné smlouvě. Tu podepsal kromě Stoška i předseda představenstva Tatry Igor Vlček.

ČEKÁNÍ NA FINANCE

Proč se ministerstvu obrany dohoda mezi Tatrou a Stoškem nelíbí? „Smlouva, respektive dohoda o nákupu vozidel pro armádu, byla vždy dojednávána přímo s lidmi z Tatry, nikdy zde nevystupoval žádný prostředník. Tudíž se mi zdá vyplacení nějaké odměny jako zcela nepatřičné,“ tvrdí náměstek ministryně obrany Jaroslav Kopřiva. Ten rovněž přiznává, že ministerstvo v době, kdy vyjednávalo o kontraktu s automobilkou, o smlouvě vůbec nevědělo. „Rozumím tomu, že Tatra dala k celé záležitosti nějaké komentáře, ostatně ministerstvo obrany rovněž. No a proto nás teď zajímá, zda je pravda, že provize není součástí ceny, respektive z jakých zdrojů se vyplácí a zda má nějakou vazbu na dodávku. Tu vazbu má,“ tvrdí Kopřiva. Ministryně obrany Vlasta Parkanová před několika měsíci požádala resort financí, aby zakázku od Tatrovky prověřil. Především zda není předražená, jak je to s provizemi pro třetí strany a zda skutečně dvě třetiny dílů, ze kterých jsou Tatry smontovány, byly vyrobeny v Česku. Podobnými prověrkami, i když ne tak podrobnými, již podrobil zakázku od Tatry i samotný resort obrany. Na nic však nepřišel, neobjevil ani smlouvu o odměnách pro Stoška. Zda budou úředníci z ministerstva financí úspěšnější než jejich „zelení“ kolegové, zatím není jasné, audit ještě neskončil. „Uvidíme, co zjistí, a pak se podle toho zařídíme,“ je přesvědčen Kopřiva. Bližší strategii dalšího vyjednávání s Tatrou prozradit nechtěl. Pouze upozornil na jednu podstatnou skutečnost, kterou může v dalším rokování resort obrany využít. A to, že ministerstvo obrany je pro Tatru významným a navíc perspektivním zákazníkem, který jí v blízké budoucnosti může dát další kontrakty za stovky milionů korun. „Nemyslím si, že by české firmy, jež si zakládají na své důvěryhodnosti, měly dělat obchody v tomto stylu, a dále se již o tom s vámi nebudeme bavit. Prostor pro jednání určitě existuje,“ dodal Kopřiva.

BEZ KOMENTÁŘE

Samotná Tatra nechce provize, které od ní získá Stošek, komentovat. „Detaily smluv uzavřených se svými obchodními partnery Tatra z principu nezveřejňuje. Avšak vzhledem k tomu, že smlouva s panem Stoškem není smlouvou zprostředkovatelskou, nemá ani jeho smluvní odměna za poskytnuté služby povahu provize,“ uvedla firma. Rovněž upozornila, že výše smluvní odměny není započítána v ceně vozu. „Jde o režijní náklad Tatry. Lze tedy říci, že je hrazena z výnosů automobilky,“ sdělila firma. I z toho důvodu podnik není ochoten o částku, kterou se zavázal vyplatit Stoškovi, snížit cenu vozidel pro vojáky. Reakci Stoška se týdeníku EURO nepodařilo získat. Na otázky zaslané emailem neodpověděl.

UŽ TĚSNÍ

Nákup armádních tatrovek je od samého počátku doprovázen problémy a kritikou. Firma získala miliardovou zakázku bez výběrového řízení, navíc kontrakt podepsal ministr obrany Karel Kühnl jen krátce před tím, než skončil jako šéf resortu. Část odborné veřejnosti považuje zakázku za předraženou. Zde je ovšem nutné poznamenat, že nejhlasitější kritici mnohdy pracují pro konkurenci, jež v boji o kontrakt neuspěla. První vozy začala armáda přebírat v březnu, přitom podle smlouvy se tak mělo stát již loni v listopadu. Zpoždění nastalo kvůli tomu, že armáda odmítla stroje převzít, protože nesplňovaly některé parametry, kromě jiného byly příliš těžké. Navíc se v průběhu testovacích jízd objevilo několik závažných poruch a nedostatků. Dobře informované zdroje týdeníku EURO v této souvislosti pochybují, zda byly zcela odstraněny. O tom může svědčit i zhruba tři neděle stará událost, kdy armáda zastavila přebírání strojů. U čtrnácti z nich totiž vinou vadného těsnění zatékalo do kabiny. Minulý týden však náčelník generálního štábu nařídil opětovné přebírání vozidel poté, co dodavatelské firmy závadu odstranily.

BOX:
Zisková Tatra Ekonomická situace Tatry, která byla ještě před několika lety ztrátová, se v posledních letech výrazně zlepšila. Kopřivnická automobilka loni ztrojnásobila zisk na 858 milionů korun, výnosy vzrostly o polovinu na 6,46 miliardy korun. Tatra v roce 2007 prodala 2453 nákladních aut, což je v meziročním srovnání o polovinu více. „Mezi naše nejvýznamnější trhy patří nadále Česká republika, Rusko a Indie. Nově expandujeme i do Austrálie a USA,“ upozornil generální ředitel Tatry Ronald Adams. Tržby celé skupiny Tatra Group vzrostly meziročně na loňských 7,702 miliardy korun, konsolidovaný zisk dokonce o 128 procent na 901 milionů korun.

SITUACE Co prověřuje ministerstvo financí - Jestli zakázka od Tatry není předražená
- Jak je to s provizemi pro třetí strany
- Zda skutečně dvě třetiny dílů, ze kterých jsou Tatry smontovány, byly vyrobeny v Česku