Je bez diskuze, že armáda si má a musí kupovat tu nejlepší
výzbroj, aby nás všechny dokázala ochránit. I když to třeba bude stát hodně
peněz. Stejně samozřejmé ovšem musí být, že svůj výběr dokáže veřejně obhájit a
srozumitelně vysvětlit, proč zvolená technologie vyhovuje požadavkům nejlíp a v
čem je pro obranu země výhodnější než konkurenční výrobky.
Aktuálně dojednávaný nákup 52 francouzských houfnic Caesar na
kopřivnickém podvozku Tatra 8x8 za 5,95 miliardy korun ovšem tak průhledný
není. Proto, že samotné vnitroresortní
srovnání, jehož výsledky týdeník Euro získal, vzbuzuje mnoho nejasností.
Samozřejmě že redakce týdeníku Euro požádala ministerstvo obrany před napsáním článku o odpovědi. Položili jsme osm konkrétních dotazů (viz box). Mimo jiné jsme chtěli znát reakci ministerských úředníků na cenu nabídnutou slovenskou stranou či proč děla, která plní požadovaný dostřel 40 kilometrů, ministerstvo ohodnotilo nulou (tedy že tento parametr neplní).
| Otázky, na něž obrana neodpověděla |
| • Dle ministerského dokumentu „Srovnání děl podle referenčních parametrů samohybného děla“ a referenčních parametrů samohybného děla vyplývá, že všech 11 požadovaných parametrů splňuje pouze houfnice Caesar. Jak jste k tomuto zjištění došli?
• Jedním z porovnávaných parametrů je i „Zavedení (služba) v NATO“. Proč jste o tomto požadovaném parametru neinformovali firmy, které jste oslovili, aby podaly nabídku? • Jedním z parametrů je i podvozek Tatra 8x8. Ač houfnice Eva dle vašeho srovnání tento parametr neplní, podle výrobce dělo Eva na podvozku Tatra 8x8 funguje. Proč má tedy Eva u tohoto parametru „0“? • Výsledek „0“ mají obě slovenská děla i u požadovaného dostřelu a munice NATO, ač výrobce tvrdí, že jeho houfnice Eva i Zuzana 2 tento požadavek plní. Proč tedy vaším pohledem tyto požadavky neplní? • Jedním z argumentů pro výběr houfnic bylo i to, že prý jsou zdaleka nejlevnější. Avšak výrobce slovenských děl tvrdí, že nákup 52 houfnic Eva by stál méně než šest miliard korun a nákup děl Zuzana 2 by vyšel na zhruba 6,5 miliardy korun. Kde jste přišli na své cenové srovnání? • DMD Group, mateřská firma slovenského výrobce Konštrukta-Defence, se na vás v minulých týdnech měla obrátit oficiálním dopisem. Jaká bude vaše odpověď? • Z jakého důvodu ještě zájemci o zakázku nedostali oficiální vyrozumění o tom, jak obchod dopadl? • Kdy podepíšete nákup nových houfnic? |
Obrana však na jednotlivé dotazy neodpověděla, reakcí byl pouze
jednolitý text zakončený poměrně jasnou větou: „Ministerstvo obrany ČR jako veřejný zadavatel postupovalo v
souladu s platnou legislativou České republiky a reflektovalo požadované
parametry uživatele, kterým je Armáda ČR.“
Až poté, co článek vyšel 29. září v tištěném týdeníku Euro 39/2020 a 3. října pak na webu Euro.cz, se ministerstvo rozhoupalo k obšírnější reakci. Ve čtvrtek 8. října publikovalo text, kde se vůči článku vyhraňuje: „Odmítáme narušování akvizičního procesu dezinformacemi či zkreslenými údaji ze strany firem, které při výběru dodavatele neuspějí a jejich produkt nesplňuje námi požadovaná kritéria. Podobné snahy ničemu nepomohou a modernizaci armády zcela zbytečně zpochybňují a zdržují.“
Když už nic
jiného, tak obrana aspoň po dvaceti dnech zčásti odpovídá na původně zaslané
dotazy týdeníku Euro. Mimo jiné třeba potvrzuje onu podivnost, že do svého
výběru zařadila i děla, o nichž od počátku věděla, že neuspějí, protože neplní
jeden ze zásadních požadavků - zavedení v armádách NATO. A tedy že ve výběru
figurovaly jen do počtu jako takové křoví.
„Požadavek,
abychom nakupovali již prověřenou a spojenci vyzkoušenou výzbroj, je logický a
jeden ze základních u většiny nově pořizované techniky,“ naprosto správně nyní
argumentuje ministerstvo obrany.
Týdeník Euro
upozornil i na to, že ač slovenské dělo Zuzana 2 plní požadavek na minimální
dostřel 40 kilometrů, ministerstvo obrany mu u tohoto parametru dalo nulo.
Proč? „Francouzské dělo navíc se speciální municí nabízí dostřel až 55 km,“
vysvětluje nyní ministerstvo obrany. Dobře, pochopitelný argument. Ovšem tím
pádem mělo být v oficiálních požadovaných parametrech uvedeno „minimální
dostřel 55 kilometrů“, který by jako jediné splnilo francouzské dělo, a nikoliv
o 15 kilometrů méně.
Ministerstvo
obrany a armáda by si zkrátka měly zvyknout na to, že utrácet miliardy korun
není jen jejich soukromá věc. Že obchody je třeba připravovat tak, aby
nevzbuzovaly kontroverze, a také je umět věrohodně vysvětlit (a nepoužívat
zavádějící informace). I přesto, že jsou resortní úředníci a důstojníci svými
nadřízenými tlačeni k co nejrychlejšímu utrácení přebytečných miliard kupících
se v rozpočtu a pracují pod velkým tlakem.
Avšak silná
slova a nulový zájem své rozhodnutí přiblížit a obhájit jsou tou nejhorší
možnou cestou. Tohle už tu jednou bylo. Za éry Martina Bartáka.
