Digitální televize se dá považovat za revoluci v přenosu televizního signálu. Podle mediálních odborníku je jen otázkou času a peněz, kdy zaujme své místo na slunci a úplně vytlačí analogové vysílání.
Jak vypadá digitální budoucnost televizního vysílání
Digitální televize se dá považovat za revoluci v přenosu televizního signálu. Podle mediálních odborníku je jen otázkou času a peněz, kdy zaujme své místo na slunci a úplně vytlačí analogové vysílání.
Digitální televizní vysílání je na rozdíl od analogového přesnou kopií toho, co vysílač vysílá. Při přenosu dat na sebe nenabaluje různé frekvenční šumy, odrazy a další duchy, které kazí celkový dojem z pořadu. Díky digitálnímu přenosu divák dostane obraz i zvuk v té nejvyšší možné kvalitě. Kromě toho si může vybírat. Digitální televize je totiž zřízení interaktivní a kromě klasických televizních programů lze jejím prostřednictvím přistupovat na internet či provádět obchodní transakce. Další nespornou výhodou digitálního vysílání je i úspora kmitočtového pásma - na jednom kanálu lze transportovat najednou až sedm digitálních programů.
Jak funguje digitální přenos obrazu a zvuku
Digitální systém přenosu zjednodušeně znamená rozložení obrazu a zvuku do velkého počtu elementů, kterým je přiřazena určitá číselná hodnota. Signálem, který se přenáší, je tedy řada čísel. Dekodér přijímače čísla převádí zpět na příslušný zvuk a obraz. Vysílání pak funguje v systému digitálních multiplexů. Tvoří je kompletní datový tok, který obsahuje kromě jednotlivých televizních a rozhlasových stanic i doplňkové datové telekomunikační služby. V podmínkách České republiky se předpokládá, že v budoucnu bude existovat jeden privátní a jeden veřejnoprávní celoplošný multiplex a navíc další doplňkové multiplexy například pro regionální provozovatele nebo placené TV. Po úplné digitalizaci může v České republice existovat až šest multiplexů, v jednom by mohlo vysílat až pět různých televizí.
Evropské standardy digitálního vysílání
V Evropě se digitálně vysílá ve standardu DVB-T (Digital V ideo Broadcasting - Terrestrial). Pro vysílání se využívá frekvenčně dělený multiplex OFDM s velkým počtem dílčích nosných vln, rovnoměrně umístěných v přenosovém kanálu 8 MHz. Každá nosná vlna je digitálně modulována s využitím modulačního schématu QPSK, 16QAM nebo 64QAM. Současně přenáší 2, 4 nebo 6 bitů. Díky modulaci OFDM je kvalita obrazu a zvuku vynikající, bez duchů s možností příjmu na přenosné přijímače s prutovou anténou nebo i na mobilní přijímače. Protože si různé státy světa vytvářely standardy pro digitální televizní vysílání nezávisle na sobě, kromě DVB-Texistují další dva. Jedním z nich je americký systém ATSC. Od evropské konkurence se liší zejména modulačním systémem. ATSC používá tzv. 8VSB, což je osmistavová amplitudová modulace jediné nosné vlny s potlačeným postranním pásmem. Vlastní digitální standard si vymysleli také Japonci. Jmenuje se ISDB-T a v mnohém se podobá evropskému DVB-T. Je ale ještě víc flexibilní. V přenosovém kanálu 6,7 nebo 8 MHz má 13 segmentů OFDM.
Kde už rozjeli digitální televizi
Jako první zahájila digitální pozemní vysílání v listopadu 1998 Velká Británie. Použila samozřejmě evropský standard DVB-T. Signál se přijímá na pevné domácí antény. V současné době touto technologií Britové vysílají už víc než 36 televizních programů. Vláda Spojeného království počítá s tím, že analogové pozemní vysílání ukončí v letech 2006 až 2010. Ve stejné době jako Britové rozjeli digitální televizi i Američané. Samozřejmě, že použili svůj systém A TSC. Vysílání je kvalitou blízké HDTV, takže každý kanál obsahuje pouze jediný program. Také USA plánují, že s analogovým vysíláním za pár let, přesněji v roce 2006, úplně skončí. Další země, kde už se nějakou dobu digitálně vysílá, jsou například Austrálie, Finsko a Španělsko. V posledním jmenovaném státu se ale digitální televizní operátoři potýkají s nemalými problémy. V ostatních západoevropských zemích jako třeba v Holandsku, Francii, Itálii či Norsku jsou v provozu pilotní projekty, které mají postupně přerůstat do pravidelného vysílání. Stejně tak je to u nás.
Experimentální digitální vysílání v ČR
V České republice od května 2000 funguje experimentální digitální televizní vysílání, které provozují České radiokomunikace. V jednom multiplexu vysílají čtyři televizní programy - ČT1, ČT2, NOVA, PRIMA TV a dva programy rozhlasové - ČRo 1, ČRo 2. Projekt má ověřit funkčnost digitálního vysílání v tuzemských podmínkách a vyzkoušet kvalitu a velikost pokrytí signálem při různých metodách modulace. Na 25. kanále vysílají České radiokomunikace ze dvou vysílačů - z pražské žižkovské věže a z Cukráku, který je na okraji Prahy ve směru na Strakonice. Ve stejném roce zahájila pokusné vysílání DVB-T také společnost Czech Digital Group. A to v síti SFN tří vysílačů umístěných v pražských lokalitách Ládví, Strahov a Zelený pruh. Další pilotní projekt vznikl ke konci loňského roku. Stojí za ním opět firma Czech Digital Group, navazuje na svou předchozí práci, na pomoc si vzala Český Telecom. Znovu jde o testy a přípravu vybraných služeb digitální technologie. Zda se vše zdaří a bude-li po nové technologii poptávka, chtějí firmy ověřit v reálném provozu během první poloviny letošního roku. Společný projekt Czech Digital Group a Českého Telecomu má dát digitální televizi nový rozměr. Měla by poskytovat interaktivní služby jako třeba TV mail, hry, sázení a řadu dalších.
Co brání rozvoji
Jedním z problémů, proč se digitální televize vyvíjí relativně pomalu, je skutečnost, že pro zpětný kanál se zatím musí využít jiná technologie. Používáte-li digitální televizi pro přístup na internet a chcete-li data také odesílat, musíte si pomoci třeba mobilním telefonem nebo jinou komunikační linkou. Zpětný kanál dosud není obecně standardizován, zkouší se mimo jiné využít zbytkové frekvence televizního pásma. Dále se musí vyřešit finanční překážky, jako třeba kdo zaplatí výstavbu a provoz sítě, ještě nejsou definitivně zvoleny vhodně kmitočty, neví se přesně, zda je na trhu dostatečná nabídka DVB-T přijímačů atd. DVB-T má zpoždění i proto, že se osvědčila taktika souběžného vysílání. Aby si divák na technologii zvykl, doporučují zkušené okolní státy po dobu dvou let vysílat způsobem „simulcast“ - současně analogově i digitálně. Jde přitom o ochranu koncového spotřebitele. Poskytuje mu to záruku, že bude mít dostatek času pro přechod na digitální technologii, aniž by ztratil možnost využívat stávající televizní systém.
Kde jsme dnes
Přesto se v oblasti digitální televize zřejmě blýská na lepší časy. Například s přijímači je to čím dál tím lepší. Na tuzemském trhu se jich objevuje stále víc, od těch dražších (třeba digitální satelitní přijímač Nokia 9840-T stojí okolo 20 000 korun) po ty levnější, za které dáte kolem 10 000 korun. S rostoucí nabídkou přitom budou ceny ještě klesat. Uklidnit nás může i zjištění z loňského ročníku Mezinárodního veletrhu Mediacast 2002 v Londýně. Tam skoro neexistoval stánek, kde by výrobce nebo obchodník neměl v nabídce kromě satelitních přijímačů také přijímač DVB-T. A jak je to se samotnou televizní obrazovkou, tedy tím, co doma nazýváme televizí? I na našem trhu jsou už nějakou dobu takové přístroje, které bude možné na příjem digitálního pozemního vysílání upravit. Například všechny 100Hz televize Grundig jde podle spole
čnosti Videoprogress rozšířit pro příjem vysílání DVB-T speciálním modulem DER 1101 T. Tento modul, který Grundig v současné době dodává například do Berlína a Austrálie, se u nás zatím testuje. Proto ještě není stanovena jeho cena. Odhaduje se, že nepřesáhne 10 000 korun. Spolu s novým modulem je nutné provést i upgrade firmware televizoru. Montáže budou provádět výhradně autorizovaná střediska firmy Grundig.
Blízká budoucnost
Rozvoj digitálního televizního vysílání nyní nejvíce závisí na státní správě. Ministr informatiky Vladimír Mlynář říká, že definitivní právní rámec pozemské digitální televizi dá až nový zákon o elektronických komunikacích. Ten je v současné době v přípravě, resort informatiky ho vládě předloží zřejmě v polovině tohoto roku. Mlynář si před sebe staví skromný cíl - neklást digitálnímu televiznímu vysílání žádné překážky. Podle něj musí DTV nejprve nabídnout víc televizních programů a víc interaktivních služeb. Teprve pak bude jasné, že ji čeká skvělá budoucnost.
Průměrná sledovanost českých televizí
Nova 44 %
ČT 1 20 %
Prima 20 %
ČT 2 8 %
ostatní 8 %
