Menu Zavřít

Obří Antonov An-22 je zpět, bude znovu vozit těžké náklady

9. 9. 2016
Autor: Antonov

Antonov An-22 je největší turbovrtulové letadlo na světě. Po sedmileté odstávce se vrací do komerčního nasazení.

Obří Antonov An-225 Mrija, který letos na jaře způsobil velké pozdvižení v Praze, není jediným nadrozměrným produktem ukrajinské konstrukční kanceláře Antonov. An-22 „Antaios“ sice není až tak gigantický jako Mrija nebo její menší čtyřmotorový sourozenec An-124 Ruslan, ale pořád se hrdě řadí do kategorie XXXL – vždyť se jedná o největší turbovrtulový letoun na světě! A právě se vrací do komerčního nasazení.

První zakázka po sedmi letech

Druhý zářijový víkend poveze Antonov An-22 osmadvacet tun těžký náklad ze švýcarského Curychu do Abú Zabí na objednávku logistické společnosti DB Schenker. Jedná se o významný milník v historii letadla, které se nevzneslo do vzduchu celých sedm let. Osvědčení o letuschopnosti získal stroj s imatrikulací UR-09307 v únoru 2016.

Antonov An-22 byl vyvíjen v 60. letech jako vojenský transportní letoun. Stejně jako mnohé jiné nákladní Antonovy má koncepci hornoplošníku se dvěma vertikálními ocasními plochami, které stroji zajišťují lepší stabilitu při přepravě těžkých nákladů. Kargo se nakládá rozměrnými zadními dveřmi.

„Antei“ – Antonov An-22 na poštovní známce SSSR Sovětská poštovní známka z roku 1965 připomínala vystoupení An-22 na aerosalonu v Paříži

Prosklená spodní část přídě je určená pro navigátora. Tento prvek má „Antaios“ společný s prakticky všemi vojenskými i civilními letadly z ruské konstrukční školy. Odlehlé oblasti na východě Sovětského svazu totiž měly jen sporadické radarové pokrytí a řídkou síť pozemních radionavigačních zařízení, takže posádky se musely mnohdy orientovat vizuálně podle mapy. Tolik oficiální teorie. Setkat se ale lze i s vysvětlením, že všechny ruské letouny včetně civilních byly od počátku konstruované tak, aby je v případě potřeby bylo možné rychle a jednoduše přestavět na bombardéry. V těch by prosklená spodní kabina samozřejmě sloužila k vizuálnímu navedení na cíl pumového útoku…

Beton ke startu nepotřebuje

Pohon zajišťují čtyři turbovrtulové motory s protiběžnými vrtulemi – na každém motoru jsou dva souosé páry čtyřlistých vrtulí, jež se otáčejí proti sobě. Jak je zejména u ruských vojenských letadel obvyklé, An-22 dokáže startovat i z krátkých a nezpevněných ploch, k čemuž mu vedle výkonných vrtulí pomáhá rovněž robustní podvozek a rozměrné vztlakové klapky.

Antonov si zpočátku dokonce pohrával s myšlenkou na dvoupodlažní osobní verzi, která by mohla přepravovat až 724 lidí – víc než běžně používané verze moderního „superjumba“ Airbus A380! Tato vize se ale nikdy nedočkala dalšího rozpracování.

V letech 1963 až 1975 vzniklo celkem 68 kusů An-22. V ruském vojenském letectvu jich dodnes zůstává ve službě pět, jediným dalším provozovatelem jsou právě Antonov Airlines.

Antonov An-22 má délku 57,9 m (přibližně jako Boeing 787-8) a rozpětí křídla 64,4 m (jako Airbus A 350). Pyšní se nosností 80 tun a motory Kuzněcov NK-12MA o výkonu 4x 11 186 KW mu udělují rychlost až 740 km/h. S plnými nádržemi a 45 tunami nákladu má dolet 10 950 km.


Čtěte dále:

bitcoin_skoleni

Boeing 747 nemusí jen vozit lidi nebo náklad. Umí i hasit požáry

22 otázek o cestování letadlem, na které jste chtěli vždycky znát odpověď


  • Našli jste v článku chybu?