Za neplnění zdravotněpojistných plánů bude hrozit nucená správa
Novela zákona o zdravotních pojišťovnách, kterou počátkem září schválil Parlament, nejenže zpřísnila podmínky jejich slučování, ale především dala státu do rukou nástroj, jak tyto instituce zcela ovládnout. Norma obsahuje pasáž, v níž se uvádí, že ministerstvo zdravotnictví uvalí nucenou správu na všechny zdravotní pojišťovny, které by hospodařily v rozporu se svým zdravotněpojistným plánem. Formulace paragrafu je však vágní a nevyplývá z ní, zda bude ministerstvo mít pouze možnost, nebo přímo povinnost zasáhnout. „Zatím neznáme právní analýzu dopadů změn tohoto zákona. Pokud by z něj vyplývala povinnost ministerstva uvalit nucenou správu na pojišťovnu vždy, když plán nedodrží, šlo by o naprosto scestné ustanovení, u kterého je pravděpodobné, že by bylo nutné jej použít vůči převážné většině zdravotních pojišťoven,“ komentuje dopady zákona Vladimír Kothera, prezident Svazu zdravotních pojišťoven a ředitel pojišťovny Metal – Aliance.
Na plány zapomeňme
Pojišťovny sestavovaly své pojistné plány na letošní rok ještě v době hospodářského růstu a nyní je jisté, že je dodržet nemohou. Ministerstvo zdravotnictví by tedy mohlo kdykoli dosadit do pojišťovny nuceného správce, který by ji řídil. „Tento zákon je trojský kůň Davida Ratha a Vladimíra Drymla (oba ČSSD – pozn. red.), jak po volbách obsadit všechny pojišťovny, když se jim to nepovedlo za jejich působení na ministerstvu,“ domnívá se Marek Šnajdr (ODS), první náměstek ministryně zdravotnictví. Není přitom tajemstvím, že bývalý ministr zdravotnictví Rath a lidovec Ludvík Hovorka, autor nynější novely, hlasují ve zdravotnickém výboru Poslanecké sněmovny ve shodě. Sám David Rath by uvítal ještě přísnější zákon, který by obsahoval i tvrdší sankce pro management. „Pojišťovny k plánu dlouhodobě přistupují ležérně i v době ekonomické stability. Stát je největším plátcem pojištění, proto má plnou povinnost vykonávat dohled,“ uvedl pro týdeník EURO středočeský hejtman. Šnajdr počítá s tím, že pojišťovny letos vyberou o třináct miliard korun méně, než původně plánovaly. Samy pojišťovny tyto odhady potvrzují. Příjmy v systému veřejného zdravotního pojištění jsou v tomto roce podle jejich dat na úrovni roku 2008, zatímco výdaje jsou oproti loňskému roku vyšší o šest až osm procent. S podobnými čísly pracuje i ministerstvo financí. Tento trend bude podle Kothery pokračovat i v příštím roce. Ministerstvo zdravotnictví připravilo úsporná opatření, která měla několik miliard ušetřit, sněmovnou však neprošla. „Chtěli jsme snížit procento příjmů, které si pojišťovny nechávají na správu a marketing. Také plošné snížení cen léčiv o pět procent mělo přinést úsporu 2,5 miliardy, bez dopadu na pacienty,“ připomíná Šnajdr.
Fúze v režii vlády
Hovorka chtěl novelou zabránit účelovému slučování pojišťoven. V budoucnu se budou moci spojit pouze tehdy, pokud některá z nich nezíská do roka od svého vzniku alespoň sto tisíc pojištěnců, nebo se ocitne v nucené správě. Paragraf tedy paradoxně umožní fúzi pojišťoven podle přání vlády, která bude zrovna u moci. „Dochází k omezení možnosti rozhodování správních orgánů, neboť i fúze může představovat nejlepší cestu pro vyřešení problémů konkrétního subjektu,“ upozorňuje Kothera. Podle neoficiálních informací stála pojišťovna Metal – Aliance před rozhodnutím, zda se sloučí s nově vzniklou Průmyslovou pojišťovnou nebo s Oborovou pojišťovnou zaměstnanců bank. Kvůli novému zákonu, který teď čeká na podpis prezidenta, to však už nejspíš nestihne. „Je paradoxní, že sociální demokracii vadí fúze malých pojišťoven do většího a silnějšího subjektu, ale nevadilo by jim sloučení všech pojišťoven,“ diví se Šnajdr.
Novela znepříjemní život i novým pojišťovnám, jež nebude moci založit ten, kdo již nějaké zdravotnické zařízení vlastní. Do roka od vzniku bude navíc muset pojišťovna přilákat sto tisíc klientů, nikoli současných padesát tisíc. Problémy tak bude mít hlavně nejmladší zdravotní pojišťovna Média, která k červenci hlásila kolem 25 tisíc klientů. Zatím však spoléhá na to, že současné tempo bude stačit k tomu, aby do konce roku získala potřebný počet pojištěnců.
BOX
Nevěřím, že opozice poplatky zruší
První náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr je přesvědčen o tom, že pokud stát nepodnikne rázná opatření, budou zdravotní pojišťovny do roku 2010 bez peněz. Poté, co sněmovna zamítla jeho úsporná opatření, bude podle něj potřeba navýšit platbu za státní pojištěnce a zaměřit se na dlouhodobější opatření.
EURO: Jaké jsou vaše dlouhodobé cíle, aby zdravotním pojišťovnám do roku 2010 nedošly finance? ŠNAJDR: Máme například připravený zákon o úhradě zdravotnických prostředků. Chceme, aby se jejich ceny stanovovaly stejně jako u léků, tedy podle ceny na evropských trzích. Naše dlouhodobé plány nesouvisejí jen s krizí, ale i s demografickým vývojem a s vývojem vědeckého poznání. Prudce klesá počet ekonomicky aktivních lidí. Státních pojištěnců je téměř šedesát procent. Každým rokem se jejich počet navýší o padesát tisíc. Řešením je určení standardů a s tím i zavedení komerčního připojištění. Je třeba také zavést diskusi o tom, zda některé banální úkony z úhrad vyřadit.
EURO: Myslíte, že to bude stačit? ŠNAJDR: Chceme také zesílit regulaci i dozor a převést větší zodpovědnost na správní rady a management pojišťoven. Chci, aby správní rada byla odpovědná za vynakládání prostředků a existovala sankce osobního majetku i případná trestní sankce.
EURO: Opozice stále prosazuje zrušení regulačních poplatků. Jak by to podle vás sytému ublížilo? ŠNAJDR: Pokud opozice zruší poplatky, poškodí pacienty a zdravotníky okamžitě. Je to další propad o sedm miliard, a to už zdravotní pojišťovny nevydrží. Nevěřím tomu, že to dnes někdo myslí vážně, protože atak na systém by byl okamžitý. Začaly by se předepisovat levné léky, masově by se chodilo na lékařskou službu první pomoci. Pojišťovny by byly vysáty v době, kdy jim docházejí peníze.
Graf:
Chybí třináct miliard
Rok*příjem zdravotních pojišťoven v miliardách korun
2007*202,7
2008*211,4
2009 (zdravotně pojistný plán)*223,1
2009 (odhad ministerstva)*210,1
Pramen: ministerstvo zdravotnictví