Následující příklad je přesvědčivým důkazem toho, jakou moc získali v posledních letech nad svobodnou žurnalistikou Facebook a Google, dva internetoví giganti, kteří dnes jako globální duopol ovládají světový tok informací.
Facebook loni na Slovensku představil nový typ „feedu“ neboli hlavního výběru příspěvků. Nechal na něm pouze příspěvky od přátel daného uživatele a zůstaly také placené příspěvky. Větší prostor ve „feedu“ dostal obsah ze stránek a od lidí, které uživatelé ještě nesledují.
Oflciálně Facebook zdůvodnil tuto změnu snahou o omezení sociálních bublin.
Fakticky ale ještě více zpoplatnil autorský obsah od tvůrců, na němž jako prostředník i tak vydělává díky pozornosti, který tento obsah na sociální síti přitahuje.
Největší slovenská média zaznamenala kvůli tomuto omezení až čtyřikrát menší návštěvnost než normálně, a byla tak nucena odkazy na Facebooku inzerovat.
Je to vyvrcholení naprosto absurdní situace, kdy jsou tvůrci drahého obsahu nuceni ještě platit za to, že někomu jinému pomáhají svými odkazy vydělávat na reklamách.
Ano, tvůrci jistě potřebují pro šíření svého obsahu co nejvíce kanálů a neobejdou se bez Facebooku a Googlu, ale to ještě není důvod ktomu, aby jejich autorská práva byla potlačována. Evropská unie se snaží tuto situaci narovnat a vrátit autorům či vydavatelům jejich nároky, které jim digitální revoluce ukradla. Plénum Evropského parlamentu minulý týden hlasovalo o přijetí revoluční směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která členským státům ukládá přijmout zákony ochraňující autory.
Vášnivé diskuse se rozproudily zejména o články 11 a13, které mimo jiné zavádějí povinnost Facebooku a Googlu monitorovat veškerý obsah sdílený jejich uživateli právě v návaznosti na autorskoprávní ochranu. Pokud oba giganti neuzavřou s tvůrci tohoto obsahu licenční smlouvy, mají povinnost ho smazat.
Nejde o nic nového. Digitální otisk autorských práv už v současnosti využívá například YouTube. A jak je vidět, tento systém ochrany autorských práv rozhodně běžné uživatele ani nové tvůrce nijak neomezuje.
Nová směrnice zajišťuje, aby například média získala „spravedlivou a přiměřenou odměnu za digitální využití svých tiskových publikací“. Jasně přitom upřesňuje, že tato autorskoprávní ochrana nebrání „soukromému a nekomerčnímu využití tiskových publikací jednotlivci“, tedy nevztahuje se na běžné uživatele sociálních sítí. Tato práva se nevztahují ani na takzvané hyperlinkování, takže uživatelé budou moci i nadále svobodně sdílet odkazy například na zpravodajské články.
Směrnice navíc umožňuje uživatelům podat stížnost například vůči smazání příspěvku na Facebooku. To doteď žádný právní mechanismus nezaručoval. Facebook bude muset nově své kroky uživatelům zdůvodnit.
Nová směrnice tedy neklade žádné nároky na běžné uživatele ani na neziskové projekty typu Wikipedie, ale pouze na komerční prostředníky obsahu. Nastavuje novou rovnováhu mezi tvůrci obsahu a internetovými molochy, kteří si v posledních letech zvykli diktovat médiím podmínky jejich vlastní existence. Svobodná média přitom kvůli technologickým změnám čelí existenciální hrozbě, a nemáme-li přijít o kvalitní žurnalistiku, nesmějí ji ostatní beztrestně vykrádat. •
O autorovi| novotnyj@mf.cz
