Obsah zvítězil nad formou

V Hlubočepích nevaří „módně“, ale chutně

Při vstupu do Besední restaurace, a především na její zahradu, máte pocit, jako byste se ocitli na dovolené někde u Berounky. Stoly s klasickými „pivními“ ubrusy, velký, krásně vymalovaný taneční sál, dřevěná zastřešená terasa s pódiem a barem venku, rožeň na prase, volejbalové hřiště, pískoviště, udírna, ovce, kozy, zkrátka prázdninová idyla. Podtržená možností zapůjčit si sportovní vybavení.
Do Hlubočep se dostanete tramvají nebo autobusem z pražské stanice Anděl. Před podnikem se dá zaparkovat. Besední restaurace vypadá zvenku jako klasický zájezdní hostinec, takže ji rozhodně nepřehlédnete. Uvítá vás prostorný lokál s barem, vyzdobeným tak, jak se na vesnickou hospodu sluší - vlaječkami, kresbami s pivními motivy, mohutnými rybími hlavami. Stěnám dominuje rozsáhlý výjev z Prokopského údolí. Stoly, židle a ubrusy (čisté) jsou zcela běžné. Čekáte-li větší společnost, můžete se přesunout do útulného salonku. Objednáte-li si k tomu navíc kapelu, čeká vás červeno-modře vymalovaný a pohodlně zařízený taneční sál s netradičními osmihrannými stolky. Tady majitel pořádá jak diskotéky, taneční zábavy i promítání sportovních přenosů, tak nabízí vlastní videoprojekce nebo prostor pro podniková školení. Chybou je, že při větších, hojně navštěvovaných akcích nestačí kapacita dámských toalet. Jsou zde totiž pouze dvě. Další dvě jsou venku, ale na ty se v zimním období nikdo příliš nehrne.
Ze sálu je vchod na rozlehlou krytou terasu s barem a menším
tanečním parketem. K zařizování a vybavování si tady zcela určitě žádného věhlasného architekta nikdo nezval. Přesto se dá o interiéru říci, že je až na malé, rádoby vtipné nápisy na stěnách výčepu, celkem vkusný a nepřeplácaný. O tento poměrně rozlehlý podnik je zájem, ale největší úspěch sklízí za pěkného počasí krytá venkovní terasa. Posezení na ní poněkud ruší vlaky, které nedalekou tratí křižují dost často. Terasa s dlouhými stoly a pohodlnými čalouněnými boxy je ideální místo pro svatbu či jiné slavnostní posezení. My jsme se rozhodli, že tentokrát absolvujeme se souhlasem majitele a s pozvánkou od aktérů právě svatební hostinu. Na té zdejší personál předvedl, proč je restaurace svou kuchyní vyhlášená po celé Praze. Připravil skvělé kulinářské zážitky počínaje knedlíčkovou polévkou, poctivou tmavou svíčkovou s velkou porcí libového, měkkého hovězího a konče libovými ostrými klobáskami, rafinovanými jednohubkami, šopským i zelným salátem a skvěle kořeněným pečeným vepříkem. Co jiného by se k takovému menu hodilo lépe než výtečná plzeňská dvanáctka, desítka gambrinus a černý kozel?
Člověk ovšem nemůže testovat restauraci jako svatebčan okouzlený atmosférou obřadu a s postupujícím večerem náchylný k nepřiměřeně pozitivnímu hodnocení. Proto jsme se na „místo činu“ vypravili podruhé.
Ač to není v podnicích tohoto typu zvykem, vrchní se nám pokusil sám doporučit pěkný stůl a ihned nabídl jídelní lístek. Ten je napsaný strojem přes průklepový papír, zasunut do plastové fólie. Řekli jsme si, že snad o co méně tady dbají na formu, o to zajímavější snad bude obsah. A ten byl i při naší „nesvatební“ návštěvě skvělý. Jídelníček sice neobsahuje žádné v dnešní době „módní pokrmy“, jako těstoviny s různými italskými omáčkami, rajčata s mozzarellou nebo kuskus. K dispozici jsou klasické hotovky a minutky, jak je známe z mnoha dalších restaurací,
ovšem připravené skvělým kuchařem. My jsme ochutnali opravdu řízné kuřecí chilli nudličky (ani takzvané podezřelé číny se tady totiž nemusíte bát) se slaninou, sójou a cibulí, k tomu dobře orestované americké brambory. Druhým hlavním jídlem byla bytelná křenová omáčka s měkkým hovězím a nadýchaným houskovým knedlíkem. Jako předkrm jsme zvolili pivní sýr a smažené olomoucké tvarůžky. Dezerty bohužel na jídelním lístku uvedeny nejsou. I když něco sladkého se v kuchyni vždycky najde a kuchař ochotně udělá pohár, přece jen je to velká chyba. Nápojový lístek neexistuje vůbec, my jsme ale měli už dopředu jasno. Pili jsme opět výborným způsobem vychlazenou plzeň. Chování obsluhy nemělo chybu - číšníci byli rychlí, úslužní, občas se zeptali, zda nám chutná a jestli je vše v pořádku. Účet psali klasicky na papír, nakonec před námi vrchní vše sečetl. Při loučení jsme dostali i „besední“ kalendář, v němž jsou uvedeny všechny, akce, které se ten rok v Hlubočepích konají: například v únoru dětský karneval, v březnu zabijačka a josefská zábava, v dubnu čarodějnice, na podzim se chystá havelské posvícení s domácí zabijačkou nebo taneční maratón.

Besední restaurace Adresa: Slivenecká 7, Praha 5-Hlubočepy
Telefon: 251 810 9 46
Otevírací doba: 11-23 hodin, v případě větších akcí neomezená
Počet míst: 60 v restauraci, 30 v salonku, 220 v sále, 200 na zahradě
Druh kuchyně: mezinárodní a česká
Platba kartou: ne
Jazyková vybavenost personálu: čeština, angličtina, němčina
Původ vín: Morava

Hodnocení restaurace Atmosféra, pohodlí, estetika: 7 bodů z 10
Prostírání: 8 bodů z 10
Úroveň jídelního lístku: 3 body z 10
Chování personálu: 10 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů: 18 bodů z 20
Celkem 46 bodů ze 60

Výběr z jídelního lístku Sladovnický guláš, bramboráčky - 45 korun
Hovězí plátek na houbách s rýží - 45 korun
Pečená kachní čtvrtka s knedlíkem a dvěma druhy zelí - 72 korun
Zapečený provensálský kuřecí steak s cibulí, rajčaty, sýrem a slaninou - 59 korun
Švýcarský řízek (smažená kapsa se šunkou a sýrem) - 59 korun
Dobroty k pivu:
Olomoucké rolky - 29 korun
Uzené matesy - 22 korun
Nakládaný hermelín s česnekem - 29 korun

Výběr z nápojového lístku Plzeňský Prazdroj - 24 korun
dvě deci vína (Müller Thurgau rozlévaný) - 22 korun
Velkopopovický kozel černý - 14 korun
Fernet 20 korun
Irská whiskey Jameson - 45 korun
Campari - 40 korun