Ani evropské antimonopolní úřady nebyly úspěšné
PRAHA (rů) - Šéf Eurooffice Praha–Brusel Pavel Bratinka se domnívá, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nemá příliš velkou šanci na to, by v Česku prokázal existenci benzinového kartelu. Pro týdeník EURO uvedl, že ani v zemích Evropské unie podobné pokusy neuspěly. Český případ se nejvíce podobá nizozemské kauze, v níž rovněž tamní antimonopolní úřad ve druhé polovině devadesátých let pod tlakem veřejnosti obvinil prodejce pohonných hmot z dohody o zvyšování cen, ale nakonec záležitost ukončil, aniž dospěl k nějakému výsledku. „Nizozemský příklad ukazuje, že kartel nelze dokázat v okamžiku, kdy posun cen vyplývá z logiky trhu,“ tvrdí Bratinka.
ÚOHS letos v září obvinil z kartelové dohody o cenách motorových paliv firmy Agip, Aral, Benzina, Conoco, OMV a Shell. Za jednotný postup při zvyšování cen a cenový postup v období od května do listopadu minulého roku jim udělil pokuty od 20 do 98 milionů korun. Všechny obviněné firmy se odvolaly a úřad nyní pokračuje ve vyšetřování. Pokud bude na svém rozhodnutí trvat, mohou se obrátit ještě na soud.
Poradenská firma Eurooffice Praha–Brusel, která pro své klienty sleduje legislativu zemí Evropské unie, upozorňuje, že v Evropě by byly antimonopolní úřady podezíravé v opačném případě vývoje cen: kdyby velcí hráči trhu drželi ceny příliš nízko. „Takový postup byl mohl být považován za spiknutí a ohrožení malých firem,“ říká Bratinka. Kdyby totiž velcí prodejci využili svého finančního zázemí a drželi nějakou dobu ceny na úrovni minimálních marží, nebo dokonce pod nimi, mohli by zlikvidovat konkurenční firmy, které takové zázemí nemají. „Základními rysy trhu motorových paliv jsou relativně nízké marže a zaměnitelnost produktu,“ vysvětluje Bratinka. Při velké konkurenci, jaká na tomto trhu panuje, je i malé snížení cen pro prodejce riskantní. Akcionáři je tlačí, aby vytvářeli dostatečný zisk a ten může být ohrožen, pokud zlevnění nepřiláká dostatečný počet nových zákazníků. Marže se dnes pohybují kolem tří korun na litr, a jestliže prodejce sníží u pumpy cenu o korunu, musí pro dosažení původního zisku zvýšit prodej o třetinu.
Nizozemský příklad je zatím jediný, kdy se antimonopolní úřad stejně jako v Česku ohradil proti zvyšování cen. Benzinový kartel se ovšem obtížně prokazuje i u „spiknutí za účelem likvidace konkurence“. Ve Švédsku, kde na pokuty nestačí antimonopolní úřad a musí o nich rozhodnout teprve soud, se prošetřuje podobné obvinění už tři roky. A přestože švédský úřad podal návrh už vloni na jaře, soud se jím začal zabývat až letos v září.
