OBUVNÍCI CHTĚJÍ ZRUŠENÍ KONKURSU

Právníci a bývalé vedení tvrdí, že firma nebyla v úpadku

Nebývá častým jevem v České republice, že by se někomu podařilo zvrátit již vyhlášený konkurs. Nyní se o to pokouší bývalé vedení Svitu Zlín, které zastupuje advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol. Její právníci podali k Vrchnímu soudu v Olomouci odvolání a hodlají se obrátit na inspekci ministra spravedlnosti. Jako po másle. Svit Zlín upadl do konkursu v polovině září, zhruba tři týdny poté, co společnost BCP Praha podala návrh na jeho vyhlášení. Ještě předtím soud 25. srpna Svitu nařídil, aby do patnácti dnů vypracoval vyjádření k žalobě a připojil seznam závazků, majetku, dlužníků a věřitelů. Dopis došel do právní kanceláře o pět dnů později. Patnáctidenní lhůta, kterou Svit dostal, je nejkratší možná, jakou povoluje zákon. Advokát Richard Wagner zpracoval a odeslal vyjádření k 11. září. Říká, že do konce zákonné lhůty hodlal připojit důkazy a požadované soupisy. Už to však nestihl. Po dvou dnech, 13. září prohlásila soudkyně Pavla Tomášková konkurs. Wagner tvrdí, že lhůta nebyla dodržena, a vidí v tom procesní pochybení. Konkurs lze vyhlásit jen tehdy, ukáže–li se, že je společnost v úpadku. A to se těžko posoudí bez seznamu majetku a věřitelů. Na jeho základě lze posoudit, zda firma není schopna splácet své dluhy, anebo zda je pouze platit nechce. V druhém případě totiž o úpadek nejde. „Má–li se vyhotovit takový soupis, představuje patnáct dní krátkou lhůtu i u malé firmy, natož u Svitu. Proto jsme poslali nejdřív vyjádření a druhá část měla následovat. Soud o tom byl informován, tvrdí dnes bývalý generální ředitel společnosti Petr Nováček. Kdo hledá, najde. Svit se neodvolává jen vzhledem k procesní chybě. „Tato forma úpadku, označovaná také jako insolvence, vyžaduje existenci nejméně dvou věřitelů, jejichž splatné pohledávky není dlužník po delší dobu schopen uhradit, lze se dočíst ve zdůvodnění konkursu. Právě tato definice není u Svitu – jak tvrdí jeho právní zástupce – naplněna. Návrh na konkurs podaly dvě firmy. Pohledávka BCP Praha dosahovala zhruba 130 milionů korun, PHOBOSS CZ pouhých 230 tisíc. Druhý z těchto dluhů soudkyně neuznala jako osvědčenou splatnou pohledávku. Svit totiž peníze poštovní poukázkou svému věřiteli zaslal (ve vyjádření k žalobě uvádí, že neznal číslo účtu, ačkoliv se jej několikrát domáhal – PHOBOSS totiž svou pohledávku koupil krátce před podáním žaloby na konkurs), avšak věřitel odmítl peníze převzít. Konkurs byl nakonec prohlášen na základě pohledávek BCP Praha a Finančního úřadu ve Zlíně, který bez připojení se k návrhu potvrdil, že mu Svit dluží 450 tisíc korun. U tohoto dluhu se na rozdíl od ostatních neuvádí, kdy byl splatný. Wagner říká, že šlo o 7. srpen letošního roku, a tudíž ne–lze hovořit o dlouhodobém nesplácení. „Koneckonců, paní soudkyně uvádí, že firmě BCP se nesplácelo nejméně tři roky, což také není pravda. V roce 1997 pohledávka vznikla, avšak splatnou se stala až na podzim roku 1999, kdy ji navrhovatel těsně po svém založení přijal, tvrdí. Centrum bylo v IPB. „Svit nám dluží kolem 150 milionů korun a nebyla s ním rozumná komunikace nad úhradou, citovala před časem ČTK nejmenovaného člena představenstva BCP Praha. „Tato firma získala pohledávku od Investiční a Poštovní banky (IPB), která měla přes různé společnosti rozhodující akcionářský vliv ve Svitu. S bankou i BCP jsme o situaci několikrát jednali. Představitelé IPB nás ujistili, že pohledávka se bude řešit v rámci projektu restrukturalizace Svitu, který byl připravován na červenec 2000, říká Nováček. Dodává, že i po převzetí bilance IPB ze strany Československé obchodní banky (ČSOB) se BCP chovala vstřícně. Podání návrhu na konkurs prý přišlo nečekaně. „Tvrdili, že je to pro ně stejně výhodná varianta řešení situace jako dohoda o restrukturalizaci dluhu. Nakonec nám předložili návrh dohody, který jsme akceptovali. Měli jsme se nad ní sejít v den prohlášení konkursu, dodává bývalý ředitel. Navíc tvrdí, že Československá obchodní banka byla ochotna převést na Svit bez–úplatně pohledávku za BCP ve výši šedesáti milionů korun, kterou získala při přebírání aktiv IPB. To by situaci de facto vyřešilo. Omyl z Merita? O Svitu padla nedávno zmínka i na konferenci pořádané občanským sdružením Meritum. To usiluje o zvrácení prodeje bilance IPB do rukou ČSOB. Jeho členem a nejvýraznějším reprezentantem je člen dozorčí rady BCP Jindřich Beznoska. Představitelé sdružení uvedli Svit jako příklad oběti státního zásahu v Investiční a Poštovní bance, který některé její klienty připravil o další financování. ČSOB skutečně váhala se znovuotevřením akreditivu pro Svit, který „zdědila po IPB. Nakonec po dohodě s Konsolidační bankou a s jejími zárukami peníze do Zlína pustila. Stalo se tak počátkem července a nelze vyloučit, že prodlení firmu poškodilo. Nováček tvrdí, že ne. Svit Zlín rozhodně nebyl a není bezproblémovým podnikem. Potíže začaly v roce 1991, od té doby se marně snaží domoci většiny svých pohledávek v Rusku. Nucený správce Roman Rais uvádí, že vlastní závazky firmy dosahují zhruba pěti miliard korun. Největším věřitelem je s asi čtyřmi miliardami ČSOB, následuje Komerční banka. Tyto dluhy by však zatím neměly být splatné.