Hongkong zaznamenal nejvyšší úbytek obyvatel od roku 1961. Jak vyplývá z tamních statistik, v čínském městě momentálně žije 7,29 milionu lidí, což je zhruba o 1,6 procenta méně než loni. S odkazem na tamní ministerstvo pro sčítání lidu a statistiky to napsal server CNN. Důvod je podle odborníků více než jasný. Kromě přirozeného stárnutí populace hrál zásadní roli covid. Konkrétně dva a půl roku trvající protiepidemické restrikce, jež jsou v Hongkongu i nadále přísnější než ve zbytku světa.
V uplynulém roce opustilo metropoli přibližně 113 200 obyvatel, zatímco předloni se tento počet zastavil pod hranicí 90 tisíc. Tyto údaje přitom zahrnují také expatrianty a osoby s jiným než trvalým pobytem.
Splín z uzavřeného města
Před masivním odlivem obyvatel varovali experti po celou dobu pandemie. Jejich slova ale nakonec pozbyla významu. Zatímco se zbytek světa znovuotevíral turistům, zmírňoval či dokonce zcela rušil protiepidemická opatření a obnovoval cestovní ruch, Hongkong po celé měsíce zavíral hranice, pozastavoval letecké linky a zaváděl několikatýdenní povinné karantény.
Boj s pandemií navíc zničil celou řadu hongkongských podniků, včetně těch známých, jako byla například plovoucí restaurace Jumbo Kingdom. „Více než dva a půl roku trvající omezení covid-19 si vybírají těžkou daň na podnicích a ekonomice,“ uvedla tento měsíc ve svém prohlášení Všeobecná obchodní komora Hongkongu.
Její generální ředitel George Leung pak dodal, že uzavření hranic navíc dusí jakoukoli vyhlídku na hospodářské oživení. Vyzval proto úřady, aby předložily harmonogram opětovného otevření města. Dopad svých opatření druhý týden v srpnu připustila i samotná vláda. Uvedla rovněž, že na příliv obyvatelstva měla negativní vliv hlavně omezení týkající se letecké dopravy.
Podle těch museli všichni příchozí do země předložit očkování a negativní test na koronavirus. A přesto byli povinni po příletu nastoupit do karanténního hotelu, kde si nedobrovolný pobyt měli následně uhradit ze svého. „Jelikož je Hongkong mezinárodním městem, jeho obyvatelstvo bylo vždy mobilní,“ nechal se slyšet mluvčí vlády, která následně přiznala, že posledních deset let se nese výhradně ve znamení odlivu.
Zákon o národní bezpečnosti
Útěk z Hongkongu by podle úřadů mohl ustat v momentě, kdy dojde k uvolnění veškerých opatření. Že se lidi do autonomní čínské obchodní metropole díky zvýšené snaze opět nalákat povede, úředníci nepochybují. Dle odborníků to nicméně tak snadné být nemusí, neboť covid není koneckonců jediným důvodem hromadného odchodu obyvatel.
Jejich rozhodnutí podpořila také politická situace, kdy Peking po protivládních protestech v roce 2019 zavedl kontroverzní zákon o národní bezpečnosti. Na jeho základě téměř zlikvidoval formální opozici, provedl razie a zvýšil cenzuru na internet i tištěná média.
Od té doby uprchlo ze země mnoho lidí, kteří tak činili ze strachu z trestního stíhání. Své hranice jim následně otevřela řada zemí včetně Spojeného království, Austrálie a Kanady. Mnoho bývalých protestujících a aktivistů také uprchlo na samosprávný demokratický ostrov Tchaj-wan.
Vláda opakovaně obhajovala bezpečnostní zákon jako obnovení pořádku ve městě a tvrdila, že hongkongské svobody slova, tisku a shromažďování zůstávají nedotčeny.
