„Nechám prověřit informace, že některé české firmy svými dodávkami podporují dosavadní režim.”
„Nesmí se tam stát to, co u nás v roce 1968.”
„EU musí Bělorusy povzbudit, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci, model listopad 1989.”
Babiš v těchto dnech pravidelně zásobuje Twitter i svůj Facebook provoláními na ochranu svobodného Běloruska. Při letmém pohledu to skoro vypadá, jako by byl právě on tím posledním bojovníkem za lidská práva a demokracii v Evropě. Jednoznačně se staví na stranu demonstrantů proti vládci, který ne a ne „odstúpit”.
Loni se přitom premiér demonstracím za své odstoupení na Letné a jiných místech Česka vysmíval a arogantně odmítal požadavky protestujících. Co se s Babišem najednou stalo? Je nemocný? Nebo snad očarovaný kouzelnou hůlkou Harry Pottera?
Jak už týdeník Euro odhalil před pěti lety, Babiš na magii hodně dá, nechává si věštit budoucnost a dbá na rady astrologů. Možná mu tedy někdo z nich doporučil tuto křiklavou názorovou otočku, protože hvězdy jsou jí teď nakloněny.
Další vysvětlení změny svého postoje nabídl sám premiér v nedělním pravidelném hlášení na Facebooku. „Já tam znám ty lidi už dlouho, po škole jsem nastoupil do podniku, dovážali jsme čpavek z Grodno Azot, tam kde lidi hlasovali před vchodem pro Lukašenka, nebo pro kandidátku Tichanovskou. Bělorusko je také největší výrobce potaše, takže já ty lidi znám. To, co se tam děje, je absolutní katastrofa,” nechal se slyšet Babiš.
Ano, běloruská státní společnost Belaruskali vyrábí až 20 % celosvětové produkce potaše neboli uhličitanu draselného, který se využívá jako hnojivo. Export běloruského potaše dosahuje každý rok hodnoty 2,75 miliardy dolarů. Není pochyb o tom, že minimálně na část tohoto drahocenného hnojiva by si po případném otevření běloruského trhu rád sáhl český „hnojivový” moloch Agrofert, který premiér Babiš rozhodně nevlastní a nic z něho nemá.
Andrej Babiš je už podle svého životopisu prototypem chladnokrevného pragmatika, který neváhá „prodat svou babičku” v případě, že mu to přinese nějaké výhody. Bělorusko si jistě zaslouží svobodu, ale je mimořádně směšné, že o ni usiluje zrovna člověk, který se na pošlapávání svobody ve své vlastní zemi kdysi aktivně podílel.
