OČEKÁVÁ SE ZDRAŽENÍ

Od října se zřejmě zvýší cena pro domácnosti

Zemního plynu je v Evropě nadbytek, navíc se blíží letní sezona, kdy jsou přebytky ještě zřetelnější. Přes–to nákupní ceny stále rostou. Odborníci upozorňují, že bude zřejmě nutné, aby se plyn ještě letos zdražil i pro odběratele. Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENA odhaduje, že nákupní ceny budou kulminovat letos v létě. V porovnání s loňským květnem, kdy začaly růst, budou téměř dvojnásobné. Daň za vstup. Podobný odhad má i monopolní dovozce plynu, státní podnik Transgas. Předpokládá, že podnik letos prodělá na prodeji plynu tři a půl miliardy korun. Ekonomický náměstek Petr Klimeš upozorňuje, že vláda by měla občanům říci, že je zdražení plynu nevyhnutelné. Transgas sice nyní kryje ztráty z dovozu poplatky za tranzit plynu přes území republiky, tyto dotace jsou však z pohledu Evropské unie v budoucnu nepřípustné. Evropská direktiva pro plyn podobné křížové dotace výslovně zakazuje a Česká republika se již zavázala, že je před vstupem do Evropské unie odstraní. „Myslím, že teď je nutné říci obyvatelstvu, že ho čeká jakási vstupní daň v podobě nutného narovnání cen plynu, řekl Klimeš. Ceny plynu určuje stát a naposledy se zdražovalo na začátku dubna o dvanáct až třináct procent. Zdražení ovšem postihlo jen průmyslové odběratele a podnikatele. Ceny pro domácnosti zůstaly beze změny. Analýzy k tomuto poslednímu zdražení a vývoji nákupních cen by měly být dokončeny začátkem června a poté se zřejmě bude diskutovat o dalších krocích. Jak Štěpán, tak i Klimeš jsou přesvědčeni, že by se měly ještě letos zvednout ceny pro domácnosti. Nejpravděpodobnějším termínem, který by umožnil dostatečnou přípravu tohoto kroku, je podle nich říjen. Nešťastná shoda. Na ztrátě z prodeje se kromě rostoucích cen nepříznivě podepsalo i oslabení kursu koruny vůči dolaru. Klimeš uvádí, že Transgas nakupuje ruský plyn za dolary. Norský kontrakt je sice navázán na euro (byla to podmínka české strany při jednáních), avšak vzhledem k menšímu objemu ztráty Transgasu snižuje jen nepatrně. Dolar však cenu norského plynu rovněž nepřímo ovlivňuje. Ta se určuje podle momentální cenové úrovně ropných produktů, které jsou ovšem na evropských trzích kótovány v dolarech. Transgas dál plyn prodává výhradně za koruny. Jiná situace je v petrochemii, kde dovozce ropy Česká rafinérská prodává své produkty (například topné oleje či benziny) za dolary. Týdeník EURO má informace, že se při úvahách o privatizaci Transgasu vyskytl názor, že se jeho budoucí strategičtí partneři budou snažit přesvědčit vládu, aby i v plynárenství nastavila pravidla, která nyní fungují v českém petrochemickém byznysu. Transgas uvádí, že se proti kursovým ztrátám jistí. Vloni díky tomuto zajištění ušetřil 230 milionů korun, letos dalších 99 milionů. Tím ovšem úspory končí. Klimeš tvrdí, že se firma proti kursovým rizikům pojišťuje jen na půl roku dopředu, v delším období je to příliš obtížné. Štěpán potvrdil, že se v plynárenství skutečně obvykle volí takto krátké období, protože delší pojištění je příliš drahé a firmy by něm zpravidla prodělaly. Oslabená koruna nyní Transgasu mírně zvyšuje zisky z tranzitu. Klimeš ovšem připomíná, že to zdaleka nepokrývá kursové ztráty z nákupu plynu. Výdaje na nákup plynu jsou troj až čtyřnásobně vyšší než tržby z tranzitu. Mnozí západoevropští odběratelé navíc platí v markách, čili výnos není tak výrazný jako u dolaru. Zdražení pro domácnosti.
Protože nákupní ceny plynu tvoří pětasedmdesát procent celkových nákladů, nemá Transgas pro jejich snížení příliš velký prostor. Proto Štěpán tvrdí, že bude nutné plyn zdražit i odběratelům. „Transgas a distribuční společnosti nemohou dlouhodobě krýt vyšší náklady ze svých zisků, řekl. Dodal, že pro zdražení nyní připadají v úvahu pouze domácnosti, protože velcí odběratelé už mají ceny na hranici konkurenceschopnosti nebo za ní. Největší průmyslové podniky například platí za plyn v přepočtu téměř dvakrát více než jejich zahraniční konkurence. Plyn pro ně ovšem přestává být zajímavý i v porovnání s jinými palivy. Po dubnovém zdražení plynu musela například Severočeská energetika odstavit v teplárně v Trmicích novou paroplynovou jednotku. Přestože ji vybudovala nákladem miliardy korun, bude nyní využívat k výrobě tepla jen uhlí, protože si spočítala, že s plynem by byl její provoz ztrátový (EURO 16/2000). Pokud by se prognózy nesplnily a ceny plynu začaly už nyní klesat, nebo by se uklidnil dolar, domnívá se Štěpán, že na podzim by mohl plyn pro velkoodběratele zlevnit. V opačném případě by se ceny neměnily. Obě varianty však předpokládají, že se plyn zdraží domácnostem. Transgas má dlouhodobé dovozní kontrakty s Ruskem i s Norskem, přičemž norský plyn představuje deset až dvacet procent celkového objemu. Štěpán potvrdil, že Transgas nyní nakupuje za velmi slušné ceny, dokonce mírně nižší než obdobní západoevropští dovozci. Aktuální ceny plynu se i u dlouhodobých kontraktů většinou odvíjejí od kótovaných cen topných olejů. Jejich ceny, které jsou zase závislé na cenách ropy, stále ještě stoupají. Klimeš uvádí, že křivky růstu či poklesu nákupních cen plynu kopírují ceny ropy se zhruba šesti až devítiměsíčním zpožděním.