Předpokládaných zisků v posledním kvartále nedosáhlo 50,2 procenta evropských společností, což je nejhorší výsledek od prvního čtvrtletí roku 2020, kdy celý kontinent zasáhla pandemie. Vůbec nejhůře si vedla odvětví poskytující materiály, spotřební zboží a zdravotní péči. Technologie a veřejné služby si naopak vedly lépe, než dle odhadů měly. Zlepšení na obzoru zatím není. Podle analytiků CNBC, již analýzu mezi 313 firmami provedli ve spolupráci se společností FactSet, se bude evropský region i nadále potýkat s dopady vysokých úrokových sazeb.
Zástupce vedoucího pro ekonomiku a strategii ve společnosti Kepler Cheuvreux Philippe Ferreira má za to, že zklamání, jež některé firmy a investoři pociťují, lze odůvodnit hned několika způsoby. „Na vině je slabší makroprostředí v Evropě, kde se růst HDP ve třetím a čtvrtém čtvrtletí blížil nule, či značná expozice některých společností vůči Číně, což bylo překážkou třeba pro L'Oreal,“ uvádí s tím, že Čína se aktuálně potýká s deflací a nedostatečnou spotřebitelskou poptávkou.
Zpětný odkup akcií jako nový trend
Evropská ekonomika čelila v posledních letech celé řadě výzev – od pandemie přes válku na Ukrajině až po následnou energetickou krizi. To vedlo k rekordně vysoké inflaci. Nyní stejnou oblast sužují vysoké úrokové sazby od Evropské centrální banky, což firmám komplikuje získávání nových financí. V souvislosti s tím si hlavní evropský stratég Goldman Sachs Sharon Bellová všimla nového trendu mezi společnostmi napříč Evropou. Ty se stále častěji uchylují ke zpětnému odkupu akcií, čímž se stávají vzácnějšími a zvyšují vlastní cenu i výnosy akcionářů.
„Je to opravdu velké. Za 20 až 30 let jsme nic obdobného neviděli,“ uvádí Bellová. Mezi společnosti, které v roce 2024 oznámily plány na odkup akcií, patří třeba Shell, Deutsche Bank, Novo Nordisk, UBS či UniCredit.
Ani výhledy na následující období nejsou dle stratégů příliš optimistické. „Domníváme se, že zisky evropských podniků by mohly být i nadále pod tlakem, a to ze stejných důvodů, tedy kvůli zpomalení růstu, nedostatečné podpoře měnové politiky či slabé domácí spotřebitelské poptávce,“ komentuje Ferreir.
A co na to evropská ekonomika? Z údajů Eurostatu, na něž se odkazuje agentura Reuters, vyplývá, že v posledním loňském kvartálu v porovnání s tím předcházejícím stagnovala, avšak v meziročním srovnání si o 0,1 procenta polepšila, čímž se tak vyhnula technické recesi.
Česká ekonomika klesla
Pokud jde o výkon tuzemského hospodářství, to dle Českého statistického úřadu v mezikvartálním srovnání rostlo o 0,2 procenta, meziročně ale zaznamenalo přesně takový pokles. Celkově za rok 2024 se pak zdejší HDP propadlo o 0,4 procenta.
„Zpřesněný odhad ČSÚ tak potvrdil předběžný výsledek HDP z konce ledna a nic na tom nezměnil ani poměrně silný nárůst prosincového průmyslu, který dával určitou naději, že by hrubý domácí produkt mohl být revidován mírně vzhůru,“ podotýká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Ve čtvrtém čtvrtletí k růstu kladně přispěly vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, tvorba hrubého fixního kapitálu a rostoucí zahraniční poptávka. Negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a změna stavu zásob. Z pohledu jednotlivých odvětví čtvrtletní růst HDP nejvíce podpořil průmysl, zatímco v meziročním srovnání kladně přispíval především čistý export.
V letošním roce lze v tuzemsku podle Nováka počítat jen s umírněným růstem kolem 0,5 procenta. Pozitivně by se na HDP měla podepsat spotřeba domácností, protože zpomalení inflace těsně nad dvě procenta vrátí reálný růst mezd do kladných hodnot. Mírně plusové příspěvky lze očekávat i od čistého exportu a investic. „Negativně do HDP budou pravděpodobně po celý letošní rok přispívat zásoby. Výsledně se podle mě HDP ve stálých cenách ani letos nedostane nad úroveň ze čtvrtého čtvrtletí 2019,“ uzavírá analytik.
