Když v polovině srpna prezident Václav Klaus prohlásil, že hodlá významně obměnit Bankovní radu ČNB, vyvolalo to poprask a četné kritické komentáře. Těžko říci proč. Dnešní prezident se nikdy netajil tím, že na složení nejužšího vedení centrální banky má jiný názor než jeho předchůdce Václav Havel. Bylo proto logické očekávat, že ve chvíli, kdy bude mít příležitost, změny určitě budou a nebudou kosmetické. A ta příležitost právě nastává.
O Klausovi si můžeme myslet leccos, ale rozhodně mu nemůžeme vyčítat, že by byl nějaký revolucionář a přítel čistek. Bankovní rada tak bude nepochybně proto udržovat i po očekávané a významné obměně určitou kontinuitu. Setkání Klaus-Tůma v minulém týdnu naznačuje, že by současný guvernér možná mohl mít šanci zůstat v bankovní radě. Nicméně křeslo guvernéra na něj zbude jen těžko. Lze očekávat, že bude určeno člověku Klausovi názorově bližšímu. Často se hovoří o hlavním ekonomu Komerční banky Kamilu Janáčkovi, ale zapomínat by se nemělo ani na Jiřího Jonáše, který se má už brzy vrátit z Mezinárodního měnového fondu.
Celkový rozsah obměny nelze zatím odhadnout. Logicky by kromě viceguvernéra Luďka Niedermayera, který má mandát až do roku 2006, mohli zůstat na svých místech nejspíše ještě dva lidé, neboť bankovní rada má sedm členů a prezident nejspíše bude chtít, aby jeho lidé měli většinu. Jenže i mezi současnými členy rady jsou osoby Klausovi ne zcela cizí. Prezident přitom nejspíše není v nějakém zásadnějším názorovém sporu se současnými šéfy ČNB při rozhodování o měnové politice a její expanzivní ladění mu spíše vyhovuje. Spor může být o zavedení eura, s nímž by prezident rád počkal mnohem déle než do roku 2010, jak plánuje vláda. A tak mezi kandidáty nových členů bankovní rady určitě nenajdeme žádné euronadšence. Ale těch není přehršel ani v současném týmu a například guvernéra Tůmu rozhodně nelze vinit z toho, že by neuváženě spěchal do eurozóny.
Situaci však může Klausovi zkomplikovat i skutečnost, že noví členové budou potřebovat bezpečnostní prověrku. Dosavadní členové rady ji mají a má ji i bývalý šéf ČKA Pavel Řežábek, o němž jde občas také v souvislosti s novou radou řeč.
Před šesti lety Václav Havel navzdory protestům premiéra Zemana, předsedy sněmovny Klause i bývalého guvernéra Tošovského jmenoval dosavadní radu, a využil tak bezezbytku svých pravomocí. Bylo by dost nespravedlivé tyto pravomoci nyní vydávat za možnost, jak z bankovní rady udělat kroužek Klausových pochlebovačů, jak se v některých komentářích občas objevuje. Zvláště když prezident jasně deklaroval, že i přes své jednoznačné pravomoci se o nominaci nových členů rady bude radit i s předsedou vlády a ministrem financí.
