Firmám klesá odbyt, začínají šetřit a propouštět
České hutní firmy již začínají pociťovat dopady světové finanční krize. Poptávka po jejich produkci klesá. Vedení firem nezbývá nic jiného než začít osekávat náklady a doufat, že jejich podniky nadcházející zlé časy přežijí bez větší újmy.
Propouštíme „Aktuální situaci zkoumáme a chystáme příslušná opatření,“ reagoval na otázku, jak se v podniku projevila krize, zhruba před třemi týdny šéf firmy Evraz Vítkovice Steel (EVS) Vladimír Bail. Za několik dní se však problémy prohloubily a minulý týden již EVS oznámila, že do konce roku propustí 157 zaměstnanců. Z toho padesát lidí odejde z administrativy, zbytek z výroby. Dalších takřka padesát zaměstnanců odejde v příštím roce do důchodu. „Vedení společnosti situaci na světovém trhu každodenně vyhodnocuje a jako reakci připravilo scénář, který umožní zásadním způsobem snížit provozní náklady,“ konstatovala firma v prohlášení. V souvislosti s finanční krizí se totiž celosvětově snižuje poptávka po válcovaných výrobcích z oceli, což je jeden z klíčových výrobních segmentů EVS. „Jsme součástí globálního světa, a proto se snížení poptávky po našich výrobcích dotklo i nás. Abychom předešli větším škodám a zachovali celkovou kontinuitu výroby ve společnosti, musíme provést i nepopulární opatření, jako je snížení stavu zaměstnanců,“ vysvětlil Bail. Nejvíce postihl pokles poptávky provoz výroby takzvaného dlouhého zboží, kde se vedení společnosti rozhodlo od 1. ledna příštího roku snížit počet pracovních směn ze čtyř na tři. Evraz Vítkovice Steel je součástí významné ruské ocelářské a těžební skupiny Evraz Group.
A bude hůř
Potíže hlásí i největší české hutě, firma ArcelorMittal Ostrava, která ročně vyrobí zhruba tři miliony tun oceli, z nichž jde šedesát procent na vývoz. Podnik je součástí koncernu ArcelorMittal. „Stejně jako v ostatních hutích i v naší společnosti pociťujeme dopady ekonomické krize. Naší snahou je v co nejvyšší míře ochránit před dopady krize zaměstnance, proto byl nastaven program maximálních úspor,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Věra Breiová. Firma přistoupila k masivním úsporám. „Kontroluje se každá položka, od kancelářského papíru až po nákup surovin nutných pro výrobu. A zkoumá se, zda bylo opravdu nutné je zakoupit, případně, zda nebylo možné je sehnat levněji,“ sdělil dobře informovaný zdroj.
Breiová tvrdí, že se situace v hutní firmě mění každým dnem. Již nyní jsou ovšem patrná první opatření, kterými se firma snaží snížit dopady ekonomické krize, a tudíž i horšího odbytu svého zboží. Podnik „sfoukl“ vysokou pec číslo jedna. U té sice byla naplánována generálka a modernizace, ale až na pozdější dobu. „Současná situace na trhu s ocelí nám umožňuje začít s opravou této vysoké pece o něco dříve, než jsme původně plánovali,“ konstatoval předseda představenstva ArcelorMittal Ostrava Sandžaj Samaddar.
Krize se již dotkla i zaměstnanců. Vedení podniku a odboráři pozastavili jednání o nové kolektivní pracovní smlouvě a prodloužili platnost té dosavadní do března příštího roku. „V současném ekonomickém období je velice obtížné předvídat další vývoj, což značně komplikuje jednání,“ vysvětlil personální ředitel Ctirad Lolek. Zdroje týdeníku EURO navíc tvrdí, že manažeři ostravského podniku již přichystali krizový scénář, který počítá i s vynuceným odchodem několika desítek zaměstnanců. První z propuštěných by se měli hlásit na ostravském úřadu práce již v lednu příštího roku.
Naopak v klidu zatím zůstává vedení dalších českých hutí, Třineckých železáren. „Dopady světové finanční krize se nás zatím příliš netýkají,“ konstatoval spolumajitel železáren Tomáš Chrenek. Firma pouze v reakci na aktuální vývoj zahájila o něco dříve plánované opravy a modernizaci některých výrobních zařízení. Otázkou však zůstává, zda bude vedení v klidu i v následujících měsících. Odborníci totiž předpovídají, že následující tři až čtyři měsíce budou pro obor nejhorší. Vše by se mělo uklidnit nejdříve počátkem druhého pololetí příštího roku.
Těžké odhady „České hutě mají podobné problémy jako všechny ostatní evropské. Tedy pokles poptávky a neochota zákazníků platit za ocel vysoké ceny v situaci, kdy sklady obchodníků s ocelí zůstávají plné. To vše na konci kalendářního roku, kdy je odbyt hutních výrobků obvykle nižší,“ popsal aktuální stav místopředseda dozorčí rady firmy ArcelorMittal Ostrava František Chowaniec. Ten předpovídá, že reakce českých hutí bude podobná jako u ostatních evropských hutních závodů – snížení výroby, opravy agregátů, náhradní práce pro personál. Ostatně část jeho předpovědi se již splnila. Na otázku, u jakého sortimentu budou mít producenti největší problémy s odbytem, Chowaniec odpověděl: „Budou to určitě dodávky pro automobilový průmysl, ale právě pro tento sektor české hutě moc nedodávají, takže tento dopad bude velmi mírný. Z ostatních výrobků ty méně sofistikované – ocel pro stavebnictví, dráty. U trubek a jiných ušlechtilejších výrobků bude dopad méně výrazný.“ Chowaniec současně upozornil, že se některé vlivy projeví až po delší době, třeba omezení dodávek plechů pro lodní průmysl nebo hřídelí pro lodní motory.
Udržte ceny Na finanční krizi reagovala již většina nadnárodních producentů oceli. Světová jednička ArcelorMittal oznámila, že ve snaze udržet ceny ocelářské produkce na přijatelné úrovni omezí výrobu o 15 procent. Obdobně reagoval i největší výrobce oceli v Evropě, firma Corus. „V poptávce došlo k jasnému poklesu ve Spojeném království, na exportních trzích a v jižní Evropě, takže podnikáme kroky pro přizpůsobení své výroby na úrovni poptávky, abychom udrželi nízkou úroveň zásob,“ konstatovala firma v prohlášení. Corus, který ročně vyrobí přes 20 milionů tun oceli, vlastní indická skupina Tata Steel. Krize zasáhla firmy i v dalších regionech. Jen namátkou: ukrajinští producenti snížili výrobu oceli z 36 vysokých pecí na 17, čínští výrobci zase vyjednávají o redukci výroby oceli o dvacet procent. Ekonomové očekávají v následujících měsících další zpomalení globálního růstu, a tím i potřebu oceli. Pro počátek druhého pololetí však již předpovídají další růst poptávky, která by měla alespoň částečně producentům vynahradit nejbližší hubené měsíce. Těžko říci, zda se jejich předpovědi splní. V současné době totiž nejsou k dispozici věrohodné a přesné odhady dalšího vývoje světového ocelářství. Světová ocelářská asociace (WSA) totiž pravidelně na přelomu října a listopadu zveřejňuje predikce dalšího vývoje. Ve svých předpovědích vychází z analýz, které odhadují vývoj v oboru na další tři roky dopředu a dvakrát ročně je WSA předávají její členové. Světová ocelářská organizace však žádný výhled nepředložila. Poslední predikce totiž byly zpracovány ještě před propuknutím finanční krize, a tudíž neodpovídají současné realitě. Aktualizovaný výhled bude k dispozici až počátkem příštího roku. „V ocelářském průmyslu jsou nyní prognózy nedostatkové zboží, což budí značné nejistoty,“ komentoval situaci ve svém posledním vydání oborový časopis Metal Bulletin.
FAKTA
ArcelorMittal Ostrava
Počet zaměstnanců: 7450
Loňský čistý zisk: 8,2 miliardy korun
Loňské tržby: 48,3 miliardy korun
Třinecké železárny
Počet zaměstnanců: 5400
Loňský čistý zisk: 3,6 miliardy korun
Loňské tržby: 35,6 miliardy korun
Evraz Steel Vítkovice
Počet zaměstnanců: 1600
Loňský čistý zisk: 2,1 miliardy korun
Loňské tržby: 18 miliard korun
Pramen: ČTK