Česká firma 1. Projektová buduje s pomocí J&T unikátní průmyslový projekt na Slovensku. Ve Strážském na východě země staví na klíč ocelárnu s přilehlou válcovnou, na nichž se do velké míry podílely české firmy.
„Je to pro nás zásadní a v tuto chvíli nejdůležitější zakázka. Jedná se o obrovský projekt, takže nás to vytěžuje na 95 procent. Tím, že to stavíme na klíč, přebíráme v podstatě veškerá rizika co se týče subdodavatelů. Navíc teď finišujeme, takže se ukazují slabá místa, která je nutná doladit,“ říká Libor Marek, předseda představenstva 1. Projektové.
Firma zakázku v hodnotě 236 milionů eur (cca šest miliard korun) staví v podstatě na zelené louce. To ze strážské ocelárny dělá nejen největší podobnou investici na Slovensku, ale též unikátní projekt v rámci regionu střední Evropy.
S výstavbou projektu se začalo už před třemi lety a plné uvedení do provozu by mělo nastat letos v květnu. V plném provozu má ocelárna zaměstnávat více než 400 lidí a chrlit 600 tisíc tun oceli ročně. Výsledkem budou především dlouhé ocelové výrobky, které jsou v rámci běžné výroby poměrně nákladné. Ve Strážském budou ovšem náklady snížené díky unikátnímu systému jednotné výrobní linky. „Takto úzké napojení ocelárny a válcovny se srovnatelně rychlou výrobou existuje jen na několika místech na světě. V okolních zemích prakticky nikde,“ říká Marek.
Za výstavbou ocelárny stojí společnost Slovakia Steel Mills, jejímž hlavním akcionářem je jeden z nejbohatších Slováků, bývalý olympionik Braňo Prieložný. Financování má ovšem na starosti skupina J&T, konkrétně její nově vzniklá dceřiná firma J&T IB and Capital Markets, která funguje na principu investičního bankovnictví.
„Ten projekt vznikal během nejhoršího období finanční krize, kdy v podstatě nebylo možné spoléhat se na banky. My sice nerozumíme technické stránce výstavby oceláren, ale víme, jak tu investici strukturovat a jak s bankovními ústavy jednat,“ říká Roman Florián, který se za skupinu na projektu podílel. Jak vysvětluje, slovenský stát dal od této investice ruce pryč. Asociační dohody Evropské unie totiž výslovně zakazují podporu výroby oceli v nových zemích. Úvěry pro ocelárnu nakonec poskytla Česká exportní banka. Jednou z jejích hlavních podmínek ovšem bylo, že hlavními dodavateli budou české firmy.
„To se opravdu podařilo. Vezmeme-li v úvahu i subdodavatele, podílejí se české firmy na dodávkách ze 63 procent, takže ten projekt je jednoznačně přínosem i pro českou ekonomiku,“ říká Florián. Obyvatelé Strážského se navíc nemusí bát, že po dokončení ocelářského molochu bude výroba stát, jako se to v uplynulých dvou letech stávalo v ocelárnách poměrně často. Steel Mills má totiž zajištěný odbyt na sto procent výroby od švýcarské společnosti Stemcor a částečně také od rakouské Voest Alpine Intertrading.
