Velcí ruští producenti investují miliardy do oceláren v USA
Přijíždějí Rusové. A přivážejí ocelové nosníky. Ruští výrobci oceli právě útočí na americký trh. Nejnovějším útokem jsou jednání společnosti Magnitogorsk Iron & Steel Works (MMK) o výstavbě ocelárny za miliardu dolarů v jižním Ohiu. Dne 17. září se sešel generální ředitel MMK Viktor Rašnikov s guvernérem státu Ohio Tedem Stricklandem, aby projednali možnou dohodu o výstavbě závodu s roční kapacitou 1,5 milionu tun oceli. Strickland tuto návštěvu nazval „důvodem k optimismu“ a dodal: „Uděláme všechno, co je vůbec možné udělat, abychom této významné společnosti pomohli přijmout rozhodnutí přijít k nám.“
Velcí ruští producenti investovali v posledních třech letech do amerických podniků dohromady přes tři miliardy dolarů. Loni v listopadu získal Evraz Holding, největší ruský výrobce oceli, za 2,3 miliard dolarů amerického producenta kolejnic a plechů Oregon Steel. V roce 2004 vyklopil SeverStal, ruský hráč číslo dvě, 285 milionů dolarů za Rouge Industries, bankrotujícího výrobce z michiganského Dearbornu. SeverStal je rovněž osmdesátiprocentním podílníkem ocelárny SeverCorr, jež se za cenu 800 milionů dolarů začíná zvedat na zemědělských plochách v mississippském Columbusu a měla by být letos na podzim uvedena do provozu. Až se v tomto závodě rozběhne výroba naplno, americká produkce SeverStalu se téměř zdvojnásobí na 5,8 milionu tun ročně, čímž se z této společnosti stane jeden z pěti hlavních integrovaných výrobců oceli ve Spojených státech. „Jsme si jistí, že můžeme rozvíjet naše podnikání v USA, a toto přesvědčení podporujeme penězi,“ uvádí Gregory Mason, provozní ředitel společnosti SeverStal North America, která plánuje, že v příštích čtyřech letech bude investovat další miliardu dolarů.
Proč takový zájem? Ruské společnosti mají tuny peněz na uzavírání obchodů. Pomáhá jim rychle rostoucí vnitřní trh a nízké pracovní náklady doma a rovněž vysoké ceny kovů v celosvětovém měřítku. Jejich ziskové marže jsou téměř dvojnásobné oproti těm průměrným amerických výrobců oceli, prohlašuje Alexander Puchajev, analytik metalurgického průmyslu u Deutsche Bank v Moskvě. O ruském ocelářském sektoru hovoří jako o „finančně nejsilnějším na světě“.
Americký trh zatím vypadá přitažlivě. Po letech snižování nestačí američtí výrobci oceli držet krok s poptávkou. Podle odhadů investiční banky Goldman Sachs americký průmysl ročně dováží zhruba 30 milion tun, tedy více než čtvrtinu veškeré oceli spotřebovávané v USA. Přestože určitá část přichází z Ruska, přeprava tuny kovu stojí sto dolarů a v USA se pak prodává za 600 až 800 dolarů. Všechny zastaralé podniky se chrání před věřiteli podle jedenácté kapitoly amerického zákona o bankrotech, uvádí Rob Edwards, analytik metalurgického průmyslu u společnosti Renaissance Capital v Moskvě: „Trh je tudíž nedostatečně zásoben, čímž vzniká příležitost pro Rusy.“
Většina jejich snah je zaměřena na dodávky výrobcům automobilů, což je strategie, jež se podobá strategii jiných světových producentů. Vedoucím hráčem na severoamerickém trhu s ocelí pro automobily se stala společnost Arcelor Mittal se sídlem v Lucembursku. V červnu ohlásila německá společnost ThyssenKrupp plány na výstavbu ocelárny v Alabamě za 3,7 miliardy dolarů. A v srpnu zaplatila firma U. S. Steel 1,1 miliardy dolarů za akvizici kanadské společnosti Stelco, významného dodavatele automobilového průmyslu.
Soutěž s těmito obry bude tvrdá, ale Rusové jsou experti na znovuoživování zchátralých podniků, jako byly ocelárny Rouge a Oregon. Jen se podívejte na závody MMK ve městě Magnitogorsku na svazích Uralu: MMK, kdysi typický sovětský dinosaurus, vynaložil v posledním desetiletí 2,6 miliardy dolarů na to, aby místo starých znečišťujících pecí instaloval nejmodernější tavicí zařízení.
Rusové mají silné karty. Podnik Rouge patřící SeverStalu stojí na místě továrny na výrobu nákladních automobilů River Rouge společnosti Ford Motor, kterou zásoboval desítky let. Jeho závod SeverCorr bude prvním, kde se bude k výrobě oceli pro automobily používat elektrická pec, méně náročná na pracovní síly - a nákladově efektivnější. A má vhodnou polohu. Mezi pravděpodobné zákazníky patří závody Toyota Motor v Kentucky a Texasu a podniky dalších evropských a japonských automobilek, které teď míří na americký Jih.
Popisek s. 44:
Rozžhavení doběla. Američtí dodavatelé nestačí držet krok s poptávkou po oceli.
Praporek s. 44:
Většina ruských snah je zaměřena na dodávky výrobcům automobilů
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
