Ocelové srdce republiky buší i dnes

Poměrně vysoká nezaměstnanost a neexistence dálnice do Ostravy. To jsou v současnosti zřejmě hlavní prokletí Moravskoslezského kraje. Od poloviny předminulého století patří Moravskoslezský kraj k nejvýznamnějším průmyslovým regionům ve střední Evropě.

Poměrně vysoká nezaměstnanost a neexistence dálnice do Ostravy. To jsou v současnosti zřejmě hlavní prokletí Moravskoslezského kraje. Od poloviny předminulého století patří Moravskoslezský kraj k nejvýznamnějším průmyslovým regionům ve střední Evropě. V současnosti je v rámci České republiky centrem hutní výroby, když jeho podíl na výrobě surového železa činí sto procent. U oceli to je o osm procent méně, u koksu podíl Moravskoslezského kraje na celkové výrobě představuje 98 procent. Dále je v něm soustředěna téměř veškerá těžba černého uhlí, přestože její objem klesá. HISTORICKÝ RÁMEC Významným mezníkem rozvoje Moravskoslezského kraje byl rok 1763, kdy byla v údolí Burňa (dnešní Slezská Ostrava) objevena první ložiska uhlí. Dalším stimulem bylo založení vysokých pecí ve Vítkovicích v roce 1828. Tehdejší Rudolfova huť (psali jsme o ní v Profitu č. 42/2005) vytvořila základ pro budoucí Vítkovické železárny. Rozšiřování průmyslové výroby podmínilo v 19. a na počátku dvacátého století nárůst populace vlivem migrace za prací z velké části Rakouska-Uherska, Uher (Slovenska) a Haliče. Po komunistickém převratu v roce 1948 zahájil na Ostravsku mohutný rozvoj těžkého průmyslu a těžby. Zvlášť vznik Nové huti v roce 1951, hutního a ocelářského kolosu postaveného „na zelené louce“, udělal z Ostravy „ocelové srdce republiky“. Vystupňování průmyslové výroby vedlo v posledních desetiletích k velkým dopadům na životní prostředí Ostravska. Rovněž samotný vzhled krajiny se v důsledku poddolování změnil k horšímu. Důsledkem migrace zaměstnanců do Moravskoslezského kraje byl i vznik rozsáhlých urbanistických celků nebo i nových měst, například Havířova. NYNĚJŠÍ STAV Dopad na region po roce 1990 má zejména restrukturalizace a revitalizace průmyslu - tedy hlavně omezení těžby černého uhlí (v Ostravě se netěží už jedenáct let) a útlum Nové huti, Vítkovic a dalších podniků. Právě to vedlo k nárůstu nezaměstnanosti, která v současnosti osciluje na hranici třinácti procent. Naopak plusem útlumu je zlepšení regionálního životního prostředí. Velkým problémem je stále odkládaná výstavba dálnice D 47, která má spojit Ostravu s Prahou. Její výstavba se totiž neustále komplikuje, zejména v úseku od Bělotína do Hladkých Životic. Původně plánovaný termín zprovoznění, konec roku 2008, se zřejmě nepodaří dodržet. Ekonomiku Ostravska oživují i zahraniční či domácí investoři. K dispozici mají 12 průmyslových zón s celkovou rozlohou 310 hektarů. Deset z nich je akreditováno v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón, další dvě jsou rovněž připraveny na příchod investora. Zvláštní postavení má ostravský Vědecko-technický park, který sice není tradiční průmyslovou zónou, ale vznikl na podporu technologií a aplikovaného výzkumu v oblasti hi-tech. Do zón a podnikatelských parků přišly do loňského září peníze již od 44 investorů, ať již domácích, nebo zahraničních. Nejlépe jsou využity lokality v Karviné (Shimano, Mölnlycke Health Care, Stant Manufacturing a další), Kopřivnici (Dura Automotive Systems, Cirex BV, Brose Group), Krnově (IVG Colbachini), Ostravě-Hrabové (ASUSTeK Computer, CTP Project Invest) a Třinci (Vesuvius Solar Crucible, KERN a podobně). Kraj nyní připravuje realizaci multifunkční budovy v rámci Vědecko-technologického parku. DALŠÍ MOŽNOSTI K využití čekají v Moravskoslezském kraji také takzvané brownfields, tedy opuštěné průmyslové komplexy -zejména někdejší důlní areály. Jejich obsazení je ale komplikováno ekologickými zátěžemi a majetkoprávními vztahy. K významným komplexům tohoto druhu kraj řadí dolní oblast Vítkovic (153 hektarů), Důl František v Horní Suché (25 hektarů), ostravský areál Hrušov (46 hektarů), Vagónku-Thrall ve Studénce (25 hektarů) nebo plochu Nad Porubkou v Ostravě (deset hektarů). Vstupní branou pro investory je internetový portál Dynamic Region (www.dynamicregion.cz). V jeho rámci najdou zájemci komplexní zdroj informací o možnostech a podmínkách podnikání v kraji. | Rozloha kraje|5445 km2  |
| Počet obyvatel |1 255 910  |
| Sídelní město|Ostrava |
| Míra nezaměstnanosti |14,3 % (9/2005) |
| HDP na obyvatele|197 650 Kč (2002)|
  PODNIKÁNÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

(údaje k 31. 12. 2004) EKONOMICKÉ SUBJEKTY |počet jednotek v registru ekonomických subjektů celkem|225 357|
| z toho 1):|soukromí podnikatelé |191 031|
| |státní podniky  |73|
| |obchodní společnosti |17 708|
| |družstva |1 149 |
1) pouze výběr subjektů pramen: ČSÚ NEJVĚTŠÍ MĚSTA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE**

(podle počtu obyvatel)

Pramen: ČSÚ (k 31. 12. 2004)