Z "indoevropské" fúze vznikl největší světový producent. Ovládne čtvrtinu trhu
Po pěti měsících tvrdých bojů se indickému miliardáři Lakshmi Mittalovi splnil sen. Společnost Mittal Steel, kterou ovládá, se spojí s konkurenčním Arcelorem. Vznikne největší ocelářský podnik na světě - Arcelor Mittal.
Opičí peníze.
Inda, který o fúzi usiloval již od letošního března, vyjde sloučení s Arcelorem zhruba na 27 miliard eur. V novém seskupení ovládne 43,6procentní podíl. Sloučení s Mittalem umožnila správní rada Arceloru, když v neděli 25. června jednomyslně doporučila akcionářům fúzi jako nejlepší možné řešení aktuální situace. Naopak odmítla návrh na sloučení firmy s ruským Severstalem. Poněkud překvapivé rozhodnutí. Správní rada spolu s vedením firmy sloučení se společností ovládanou Indy měsíce vytrvale odmítala. Naopak dávala přednost spojení se Severstalem. Manažeři Arceloru mnohdy nešetřili ani ostrými slovy. Třeba šéf Arceloru Guy Dollé před nedávnem pravil, že se Mittalova nabídka sestává z opičích peněz a jeho firma je plná indiánů. Taková prohlášení se mu zřejmě stala osudným, v nové firmě skončil. Narozdíl od prezidenta Arceloru Josepha Kinsche. Alespoň prozatím. Kinsch sice v narážce na Mittalův indický původ označil majitele Severstalu Alexeje Mordašova za skvělého Evropana, který umí plynně anglicky, a dokonce i německy. Zřejmě jej však zachránilo prohlášení, ve kterém sloučení Arceloru s Mittalem označil za sňatek z rozumu, z nějž možná vznikne i svazek z lásky.
Proč správní rada Arceloru tak dramaticky změnila svůj názor na sloučení s Mittalem? Z několika důvodů. Indický miliardář navýšil svoji nabídku za převzetí v porovnání s původní březnovou o padesát procent. Navíc slíbil, že nebude usilovat o ovládnutí většinového balíku akcií v nové firmě. Svoji roli měli sehrát i někteří vlivní akcionáři Arceloru. „Nebyli příliš nadšení z plánovaného spojení s Rusy. Pohrozili správní radě odvoláním, pokud nepodpoří fúzi s Mittalem,“ konstatoval zdroj blízký jednání.
Rozhodnutí správní rady Arceloru však notně pobouřilo Kreml, který má tradičně dobré vztahy s ruskými ocelářskými firmami. Odmítnutí nabídky Severstalu označil za projev protiruské zaujatosti mezinárodních trhů. Sloučení Arceloru s Mittalem má být dotaženo v červenci. Celý proces se však může o několik týdnů až měsíců zdržet. Majitel Severstalu Alexej Mordašov nevyloučil, že napadne rozhodnutí o fúzi u soudu.
Dvanáct proti šesti.
Zatímco část odborníků fúzi velebí, další varují před příliš vysokou cenou, kterou Mittal za ovládnutí Arceloru zaplatil. Někteří dokonce hovoří i o tom, že si Ind v honbě za splněním svého snu nevšiml jedné maličkosti. Zaplatí desítky miliard eur za to, že jeho firmu fakticky převezme Arcelor. V osmnáctičlenné dozorčí radě nového podniku totiž získá Arcelor dvanáct míst, Mittal jen šest. Navíc akcionáři evropské firmy budou ovládat přes padesát procent kapitálu, mittalovci necelých čtyřiačtyřicet. Centrála nového subjektu bude v Lucemburku. A navíc, jak uvedl týdeník Der Spiegel, Mittal musel souhlasit s tím, že převezme podnikatelský model Arceloru. „Tedy odklon od výroby levnější oceli, příklon k mnohem dražším plechům,“ uvedl týdeník. Výměnou za to získá Mittal „jen“ přístup k novým segmentům trhů. Nový podnik rovněž nebude tak náchylný k nepřátelskému převzetí konkurencí. Alespoň na čas.
Arcelor Mittal bude největší světovou ocelářskou firmou. Pokud se sečtou loňské ekonomické ukazatele obou hutních firem, vyjde subjekt s ročními příjmy 71,9 miliardy dolarů, ziskem před zdaněním 13,3 miliardy dolarů a tržní kapitalizací zhruba 46 miliard dolarů. Výrobní kapacita podniku po sloučení bude přes sto milionů tun oceli ročně. Ovládne tak zhruba pětadvacet procent globálního trhu. Pro srovnání: druhý největší světový výrobce japonský Nippon Steel loni vyrobil 32 milionů tun oceli.
Rusové nastupují.
Mittal slibuje akcionářům nového ocelářského gigantu samé výhody, které se pozitivně projeví i na výši vyplácených dividend. Jen synergické efekty vzniklé ze spojení firem dle Mittala dosáhnou do tří let od dokončení fúze zhruba 1,6 miliardy dolarů. Transakci již schválily evropské antimonopolní orgány, ovšem pod podmínkou, že se nový gigant zbaví některých výrobních podniků. Jedním z nich by měl být i český Mittal Steel Ostrava. Mateřská firma sice tyto informace několikrát popřela, týdeník EURO však má informace, že Indové u konkurence již delší čas sondují, kolik by byla za ostravské hutě ochotna zaplatit. „Pokud změní majitele, tak to bude zcela jistě některá z ruských firem. V touze proniknout na trhy Evropské unie nehledí na nějakou tu miliardu dolarů,“ sdělil dobře informovaný zdroj. Ostatně i Kreml dal již několikrát najevo, že v ruských poměrech by byla konsolidace rovněž žádoucí. Jako ideální vidí vznik jednoho, případně dvou silných seskupení. Kupříkladu Evraz, v němž nedávno ovládl 41 procent nejbohatší Rus Roman Abramovič, nebo Severstal disponují miliardami dolarů připravenými na případné akvizice.
