V souvislosti s blížícím se nabytím účinnosti nového insolvenčního zákona je žádoucí upozornit na institut takzvaného moratoria. Jde o formu ochrany insolventního dlužníka před věřiteli, ze které vyplývají vážné důsledky pro vztahy mezi dlužníky a věřiteli.
Právní institut.
Obecným principem ochrany před věřiteli v rámci úpadkového práva je, zjednodušeně řečeno, poskytnutí časově omezené právní ochrany insolventnímu dlužníkovi, aby mohl překonat svou nepříznivou ekonomickou situaci. Podstata ochrany poskytované tímto právním institutem pak spočívá zejména v odložení okamžiku, od kterého je dlužník a jeho majetek plně podroben zvláštnímu režimu v rámci úpadkového práva a od něhož se odvíjejí dodatečná práva věřitelů vůči insolventnímu dlužníkovi.
Časově omezená výhoda.
Z uvedeného vyplývá, že institut ochrany dlužníka před věřiteli poskytuje určitou dodatečnou, časově omezenou výhodu insolventnímu dlužníkovi oproti jeho věřitelům. Tato výhoda je ovšem odůvodněná tím, že v případě dosažení sledovaného účelu se v důsledku překonání stavu úpadku dlužníka zlepší i postavení jeho věřitelů (ve srovnání s jejich postavením při uspokojování pohledávek po prohlášení úpadku).
Nová terminologie.
Již současný zákon o konkurzu a vyrovnání se pokusil zavést do českého právního řádu určité prvky takové ochrany insolventního dlužníka, a to ve formě institutu ochranné lhůty. Tento institut však nebyl v praxi příliš využíván zejména kvůli jeho omezené použitelnosti pouze na úzký okruh subjektů a přílišné složitosti. Nový insolvenční zákon myšlenku ochrany insolventního dlužníka před věřiteli neopustil, pokusil se však tento institut postavit na odlišných základech. Rozchod s principy dosavadní úpravy v zákoně o konkurzu a vyrovnání je charakterizován již terminologicky - místo pojmu ochranné lhůty se nově zavádí termín moratorium.
Podmínky vyhlášení moratoria.
Podle insolvenčního zákona může podat návrh na vyhlášení moratoria pouze dlužník. A jednou z podmínek jeho vyhlášení je souhlas většiny věřitelů počítaný podle výše pohledávek. Tato většina věřitelů je oprávněná kdykoli soudu navrhnout zrušení moratoria. Přestože je postavení věřitelů v důsledku uvedených zásad v rámci moratoria velmi silné, je třeba současně upozornit na některé aspekty, které mohou mít v případě vyhlášení moratoria na postavení věřitelů (nebo některých z nich) nepříznivý dopad.
Práva věřitelů.
Nejvýznamnější zásah do práv věřitelů vůči insolventnímu dlužníkovi v důsledku vyhlášení moratoria vyplývá z jeho samotné podstaty a účelu. Po dobu trvání moratoria - tedy až čtyř měsíců - nemůže být vydáno rozhodnutí o prohlášení úpadku. Po tuto dobu je tedy fakticky odloženo právo věřitelů aktivně se podílet na řešení nepříznivé hospodářské situace dlužníka.
Výjimky.
I po vyhlášení moratoria je sice dlužník omezen v nakládání se svým majetkem, ale z tohoto pravidla existují některé výjimky. Dlužník je totiž oprávněn hradit závazky vzniklé v posledních třiceti dnech před vyhlášením moratoria a po něm přednostně před těmi ostatními - i dříve splatnými -, pokud tyto prioritně hrazené závazky bezprostředně souvisejí se zachováním provozu podniku. Tím se po dobu trvání moratoria zlepšuje postavení určité skupiny věřitelů na úkor těch ostatních. Další odchylky se týkají specifického druhu smluv, respektive práv věřitelů plynoucích ze smluv o dodávkách zboží a služeb.
Ukončení smlouvy.
Takoví věřitelé totiž nemohou po dobu moratoria využít svého případného práva ukončit takové smlouvy z důvodu prodlení dlužníka s placením úhrad za smluvené zboží nebo služby. Popřípadě z důvodu zhoršení majetkové situace dlužníka, jestliže tyto smlouvy trvaly ke dni vyhlášení moratoria nejméně tři měsíce. A současně, pokud dlužník na základě těchto smluv řádně a včas plní alespoň závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé v posledních třiceti dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm.
Nežádoucí důsledky.
Obecně tedy platí, že moratorium může přispět ke zlepšení postavení věřitelů insolventního dlužníka tím, že mu poskytne prostor pro překonání stavu úpadku. A tím zvyšuje možnost úplného uspokojení jednotlivých věřitelů. Současně však má vyhlášení moratoria některé důsledky, které mohou být za určitých okolností, tedy ve vztahu k určité skupině věřitelů, považovány ze nežádoucí. K těmto důsledkům patří zejména omezení akceschopnosti věřitelů vůči dlužníkovi. A také omezení práv některých věřitelů ukončit určitý druh smluv uzavřených s insolventním dlužníkem nebo znevýhodnění určité skupiny věřitelů na úkor jiných. Každý věřitel by si proto měl uvědomit, že český právní řád obsahuje institut, který na delší dobu umožňuje odsunout aktivní postup věřitelů insolventního dlužníka, jímž by v rámci insolvenčního řízení uspokojili své pohledávky vůči němu.
