Menu Zavřít

Ochrana názvů možná skončí

11. 8. 2008
Autor: Euro.cz

TRADIČNÍ SPECIALITY - Rostoucí úsilí výrobců potravin o registraci některého ze tří typů ochrany názvů produktů se může brzy ukázat jako marné plýtvání časem i penězi. Evropská unie totiž zřejmě hodlá současný systém chráněných označení zrušit.

Evropská komise chce podle zatím nezveřejněného návrhu rozproudit diskuzi o možném zrušení ochranných názvů potravinářských produktů. Jako první na to upozornila mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Unie přitom podle ní odůvodňuje zrušení tím, že ochrana potravinářských výrobků nepřinesla žádoucí efekty především tam, kde se očekávaly – totiž regionům.

O úplném zrušení se ale mluvit nedá. Komise podle Večeřové uvažuje pouze o ukončení ochrany tradičních zaručených specialit (TSG). Ochranné zeměpisné označení a označení původu by se mělo přetransformovat do klasických obchodních ochranných známek. Taková transformace by se v praxi dotkla například názvů Hořické trubičky či České pivo.

Zrušení by postihlo například špekáčky. Právě kolem registrace názvů uzenářských specialit vrcholí v současné době proces podání společné žádosti Česka a Slovenska. Jde totiž o to, aby jedna strana „nevyfoukla“ exkluzivitu používaných receptur. Přes déle než roční diplomatické úsilí nicméně do současné doby společná registrace podána nebyla. A možná to ani nebude nutné.

CO EVROPA CHRÁNÍ

Chráněné označení původu (PDO) – označuje produkty, které jsou kompletně vyráběny a zpracovávány ve vymezené zeměpisné oblasti za použití určitých uznávaných znalostí a postupů a místních surovin. Mezi tuzemská PDO patří například Žatecký chmel a Pohořelický kapr.

  • *Chráněné zeměpisné označení (PGI) – označuje produkty, které zpravidla těží z uznávaného věhlasu spjatého s vymezenou zeměpisnou oblastí, v níž musí probíhat alespoň jedna důležitá fáze výroby, zpracování či přípravy výrobku. V Česku jde například o Štramberské uši a Českobudějovické pivo. Tradiční zaručená specialita (TSG) – označuje produkty s význačnou tradicí co se týče způsobu jejich výroby či složení, které jim dodávají zaručenou kvalitu. Nevztahuje se k zeměpisné oblasti, pouze k vlastnostem produktu. Je možné jej vyrábět kdekoliv, a to při dodržení kvalitativních požadavků. Z České republiky o tuto známku zatím nikdo nepožádal. Pramen: Stálé zastoupení ČR při Evropské unii Důvod? Počet žádostí Podle kuloárních zdrojů z Bruselu je jednou z příčin úvah o kompletním zrušení alespoň ochrany typu TSG enormní nárůst žádostí o registraci zejména po vstupu deseti nových členských zemí. Proces registrace komplikuje také skutečnost, že k dosažení ochrany je nutný souhlas všech 27 členských států. A konečně – Unii se přes veškeré úsilí nepodařilo prosadit uznání ochranných označení potravin na půdě Světové obchodní organizace. V praxi to znamená, že například špekáček z Číny by nemusel splňovat technologii a recepturu špekáčku chráněného v Unii a mohl by být při dodržení podmínek výroby potravin vyroben například ze sóji. Světová obchodní organizace totiž spolu s některými podnikateli i v rámci Unie považuje ochranné názvy za překážku zahraničního obchodu a za omezování konkurenčního prostředí. Ministerstvo nic neví**

Patrně největším problémem je, že o unijním záměru v současné době téměř nic netuší pracovníci ministerstva zemědělství. Mluvčí Petr Vorlíček pouze připustil, že zrušení ochranných označení by se mohlo týkat TSG. „I to je ale maximálně ve stadiu velmi předběžných úvah a bylo by předčasné se k tomu zatím jakkoli vyjadřovat,“ říká Vorlíček.

bitcoin_skoleni

Sama Potravinářská komora ovšem návrh Bruselu odmítá. Mimo jiné i proto, že zatímco „staré“ členské země měly na registraci řadu let a díky tomu se jim podařilo vytvořit image produktů typu parmská šunka. Nové státy teprve první ochranné označení získávají a neměly je tak dosud šanci zhodnotit.

Naopak například tajemník českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace Oldřich Obermaier se zrušením souhlasí. „Pokud chce mít někdo chráněný konkrétní výrobek, nebrání mu nic v tom registrovat obchodní známku na Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Tak je jisté, že jde o konkrétního výrobce a ne obecné označení, které v podstatě mate spotřebitele a je obtížně kontrolovatelné,“ domnívá se Obermaier. Obchodní řetězce mají k možnému zrušení v zásadě neutrální postoj. „Nevím, proč bychom měli zrušení podporovat, ale obecně nemáme problém s jakýmkoli řešením,“ říká například jednatel sítě Globus a nepsaný mluvčí řetězců Petr Vyhnálek.

  • Našli jste v článku chybu?