Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) dnes vyzvala ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, aby zrušil své nařízení zablokovat ruské sociální sítě a ruské weby na ukrajinském území. Toto prezidentovo nařízení kritizovala jako porušování svobody slova a svobodného šíření informací.
„Je to další příklad, jak snadno se prezident Porošenko pokouší neoprávněně se chopit kontroly nad veřejnou debatou na Ukrajině,“ upozornila Tanya Cooperová z HRW. „Porošenko se může pokoušet ospravedlnit své poslední rozhodnutí, ale ve skutečnosti je to cynický a politicky vykalkulovaný útok proti právu na informace, který postihne miliony Ukrajinců, jejich osobní životy a pracovní dráhu,“ zdůraznila.
Skoro čtyři pětiny uživatelů internetu na Ukrajině, asi 20 milionů lidí, má účet ve službě VKontakte, což je ruská obdoba Facebooku. Služba dnes podle agentury Reuters rozeslala milionům ukrajinských uživatelů instrukce, jak zákaz obejít. „Záleží nám na našich ukrajinských uživatelích a chceme, aby vždy zůstali ve styku se svými přáteli a známými,“ uvedla služba v prohlášení.
Prezidentův výnos o nových sankcích proti Rusku, který počítá mimo jiné se zablokováním sociálních sítí VKontakte a Odnoklassniki, vyhledávače Yandex a serveru Mail.ru, dnes oficiálně vstoupil v platnost.
O tento krok podle tajemníka bezpečnostní rady Oleksandra Turčynova požádala ukrajinská tajná služba SBU, protože ruské sociální sítě slouží k nezákonnému sběru informací, ruské propagandě, informační válce proti Ukrajině a k verbování agentů ruské rozvědky.
O zablokování ruského internetu čtěte více:
Ukrajina zablokovala ruské internetové služby
Porošenkův dekret rozšířil také seznam osob, proti kterým se uplatňují sankce. Na ukrajinské „černé listině“ nyní figuruje 1228 lidí a 468 firem.
„Vyvineme maximální úsilí, abychom přiměli Rusko usednout za vyjednávací stůl, plnit mírové dohody, stáhnout své vojáky z ukrajinského území a ukončit agresi,“ prohlásil šéf státu o smyslu sankcí.
Moskva stále popírá, že by se přímo podílela na konfliktu v Donbasu, který si od svého propuknutí v dubnu 2014, tedy krátce po svržení proruského prezidenta v Kyjevě a ruské anexi Krymu, vyžádal na 10 tisíc životů.
Přečtěte si také: