Ochranné známky hrají v dnešním podnikatelském prostředí stále důležitější úlohu. Následující text přináší shrnutí současné právní úpravy. Obsahuje základní informace o smyslu ochraných známek, jejich formách a zejména o možnosti jejich registrace jak v České republice, tak v dalších zemích Evropské unie i v nečlenských státech.
Text obsahuje také přehled možností obrany proti zneužívání těchto známek.
Mgr. Jana Bartošová, LL. M. vystudovala Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. V letech 2003 až 2004 absolvovala postgraduální studium ústavního srovnávacího práva na Středoevropské univerzitě v Budapešti. V advokátní kanceláři Glatzová & Co. pracuje od roku 2004 a ve své praxi se specializuje zejména na obchodní právo a právo obchodních společností. Je členkou týmu Real Estate a týmu evropského práva. JUDr. David Štros dokončil Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1994 až 1995 studoval na Právnické fakultě Univerzity Passau, v dubnu až červnu 1999 pak v Bonnu. V kanceláři Glatzová & Co. působí jako spolupracující advokát od června 2004. Mimo jiné je patentovým zástupcem, členem Komory patentových zástupců ČR, GRUR-Vereinigung a dále zástupcem pro komunitární ochranné známky a designy u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu v Alicante. 1. Pojem ochranná známka
Ochrannou známkou se všeobecně rozumí určité označení, registrované u příslušného úřadu. Ochranná známka nikdy neexistuje osamoceně, ale zásadně vždy v souvislosti s výrobky nebo službami, pro které je zapsána.
Pro zjednodušení v tomto článku používáme pouze výrobky jako zkratku pro výrobky a služby, pro které je ochranná známka registrovaná.
Český zákon o ochranných známkách v úvodním paragrafu stanoví, že „ochrannou známkou může být jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.“ Z uvedeného vyplývá, že ochranná známka musí:
* být graficky znázornitelná a
* mít rozlišovací schopnost, přičemž uvedený výčet možných forem slouží pouze jako příklad.
Známkoprávní úpravou a registrací ochranných známek se v České republice zabývá Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen Úřad). Jeho internetové stránky mohou být užitečným a přehledným zdrojem základních informací o ochranných známkách a jejich registraci. Úřad zároveň vede rejstřík registrovaných ochranných známek, který je taktéž přístupný na internetu.
Na úrovni národní je hlavním pramenem v této oblasti zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Pro soudní ochranu jsou relevantní i ustanovení o nekalé soutěži v obchodním zákoníku (č. 513/1991 Sb., v platném znění). Na evropské úrovni je přímo použitelnou právním normou nařízení rady ES 40/94 upravující ochrannou známku společenství.
Česká republika je také členem Světové organizace pro ochranu duševního vlastnictví a jednou ze stran Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek a Protokolu k této dohodě obsahujících mechanizmy k pohodlné registraci ochranných známek ve více zemích najednou. Mezinárodněprávní úprava zde tedy hraje úlohu významnější než ve většině právních odvětví.
1.1 Druhy ochranných známek
V praxi se s ochrannými známkami nejčastěji setkáváme v podobě slovních označení, grafických log nebo kombinací těchto dvou forem (takzvaná „kombinovaná“ ochranná známka). Zaregistrovat ochrannou známku lze však také pro vzhled (design) výrobku. Judikatura Evropské unie nevylučuje ani ochranné známky zvukové, které jsou graficky zobrazitelné notovým zápisem.
1.1.1 Slovní ochranné známky
Nejběžněji registrované jsou jistě slovní ochranné známky spočívající v jedno nebo víceslovném označení. Slovní známka může být tvořena pouze samotným slovním označením, nebo je také možno registrovat graficky upravené slovní označení v určitém písmu a velikosti. Z významového pohledu existují tři druhy slovních známek: fantazijní, tvořené běžnými slovy a asociační.
Fantazijní ochranná známka je tvořena slovem, které nemá v jazyce žádný význam a ani jinak nesouvisí s výrobkem. Jeho propagace bude vyžadovat větší úsilí, ale její právní ochrana je nejsilnější z těchto tří druhů.
Pokud se dostane do povědomí spotřebitelů, pak mívá vysokou rozlišovací způsobilost.
Ochranná známka tvořená běžnými slovy je akceptovatelná pouze v případě, že vybrané označení jen nepopisuje daný výrobek. Pokud však běžné slovo nemá s výrobkem nic společného, může naopak vytvořit ochrannou známku s vysokou rozlišovací schopností, která je navíc snadno zapamatovatelná.
Typickým příkladem je označení CAMEL (velbloud) pro cigarety.
Asociační ochranná známka je někde mezi těmito dvěma druhy. Není přímo popisná, ale je schopna určitým způsobem vyvolat ve spotřebiteli pozitivní asociaci výrobku s jeho vlastnostmi, původem, povahou a podobně, aniž by skutečně popisovala výrobek a byla tedy nepřípustná. Rozlišovací schopnost takové ochranné známky však často visí na hraně, a proto obecně požívá slabší právní ochrany.
Jako ochrannou známku lze zapsat také celá sousloví tvořící slogan. Zápis sloganu tedy podléhá stejným podmínkám jako ochranná známka. Zde bude platit obdobně jako u asociační známky nebezpečí pouhé popisnosti, proto by slogan měl být dostatečně originální, aby byl vůbec schopen plnit rozlišovací funkci, tedy základní funkci ochranné známky. Jistě nebude možné zapsat slogan PERE DOBŘE pro prací prášek, protože takový slogan žádným způsobem výrobek neodlišuje a navíc i ostatním soutěžitelům musí být nechána možnost popisovat jejich prací prášky.
1.1.2 Ostatní druhy ochranných známek
Další početnou skupinou jsou grafické ochranné známky. I ty mohou být fantazijní nebo mohou používat k označení existující tvary nebo objekty. Jednoduchost tvaru označení je jistě výhodou, ale opět je nutné věnovat úvahu tomu, zda je takové označení distinktivní - tedy schopné rozlišení. Jednoduché geometrické tvary jako třeba trojúhelník tuto podmínku jistě splňovat nebudou. Při výběru grafického označení je také zapotřebí věnovat pozornost možnosti zvětšování a zmenšování ochranné známky a dbát toho, aby grafické označení bylo dobře rozpoznatelné a estetické i v těchto případech.
Je možné také registrovat ochrannou známku kombinovanou, skládající se ze slovní a grafické části. Tento druh ochranné známky nabízí výhodu spojení grafického tvaru a slovního označení s určitým výrobkem najednou a je proto silným nástrojem komunikace výrobce vůči spotřebiteli.
Ochrannou známkou prostorovou je možné registrovat tvar a vzhled výrobku. Tento způsob ochrany se někdy může krýt s registrací průmyslového vzoru. Jde o typ málo využívaný - typicky je používán pro tvary lahví na alkoholické nápoje.
Jako ochrannou známku lze také zapsat specifický a originální odstín barvy. Podmínkou takového zápisu je však opět distinktivnost ochranné známky, tedy její schopnost odlišit výrobky majitele ochranné známky a ostatních osob. Zásadně nelze zapsat jako ochrannou známku základní barvy žlutou, modrou a červenou.
Je třeba také zmínit, že vedle registrovaných ochranných známek uznává náš právní řád ještě
ochranné známky všeobecně známé. Všeobecně známou je ochranná známka, kterou v relevantním kruhu spotřebitelů zná v souvislosti s daným výrobkem podstatná většina těchto potenciálních spotřebitelů. Seznam ochranných známek, které byly Úřadem doposud shledány jako známky všeobecně známé, zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách. Existence všeobecně známé ochranné známky může být důvodem pro odmítnutí zápisu nové ochranné známky stejně jako registrované ochranné známky.
Výhodou ochranné známky je jistě její originalita a kreativita. Čím originálnější a kreativnější označení je, tím větší je šance, že se dostane do povědomí veřejnosti. Zvolené označení by také mělo být jednoduché a pro spotřebitele snadno zapamatovatelné. Originální a jednoduché označení se často těší velké rozpoznávací schopnosti a tedy i komunikativnosti vůči veřejnosti. Z tohoto pohledu se například pro slovní ochrannou známku jeví jako nejvhodnější volba fantazijní označení, které je krátké, snadno vyslovitelné a zapamatovatelné.
Ochranné známky je možno registrovat jako černobílé nebo barevné. Ochrana barevné známky se vztahuje i na barevné provedení. Černobílá ochranná známka pak chrání všechna barevná provedení takového označení. 1.2 Pokyny na označení jako ochrannou známku
Označení aspirující na ochrannou známku musí být především graficky znázornitelné a mít rozlišovací schopnost. Bez splnění těchto základních podmínek se označení nemůže stát ochrannou známkou. Jak již bylo výše naznačeno, rozlišovací schopnost (distinktivnost) je stěžejním a někdy problematickým požadavkem na ochrannou známku.
Obecně nelze jako ochrannou známku zapsat označení, které je pro výrobek nebo službu obvyklé v běžném jazyce nebo v poctivém obchodním styku, a označení sloužící v obchodě k označení vlastností výrobků nebo služeb (takzvaná druhová a popisná označení). Ochrannou známkou se tedy nemůže stát například určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby.
Tato označení nemají dostatečnou rozlišovací schopnost ve vztahu k daným výrobkům. Rozlišovací schopnost označení je posuzována z hlediska běžného spotřebitele, tedy zda by běžný spotřebitel takové označení vnímal jako popis výrobku, nebo jako označení spojující výrobek s určitým výrobcem.
Není tedy například možné zapsat ochrannou známku „APPLE“ pro jablko, protože je běžným označením výrobku. Popisná označení, vzhledem k jejich všeobecnosti, může používat každý, neboť nelze zakázat ostatním soutěžitelům popisovat stejnými výrazy výrobky stejného druhu.
Avšak z nemožnosti zápisu druhových nebo popisných označení existují dvě výjimky. Takové označení lze použít pro výrobky, které s výrobkem nemají významově nic společného (viz výše uvedený příklad označení CAMEL pro cigarety nebo použití označení APPLE pro počítače). Dále lze taková označení zapsat jako ochranné známky, pokud se praktickým užíváním pro výrobky nebo služby přihlašovatele „vžila“ a získala tak v konkrétním případě rozlišovací schopnost.
Ochrannou značkou se logicky nemůže stát ani tvar, který vyplývá z povahy výrobku nebo který je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo který dává výrobku podstatnou užitnou hodnotu.
Předmětem registrace jako ochranné známky dále všeobecně nemohou být znaky státní svrchovanosti, emblémy a erby, úřední zkušební, puncovní a záruční značky a jiné znaky vysoké symbolické hodnoty, jako například náboženské symboly.
1.3 Omezení výběru ochranné známky
Při výběru označení jako ochranné známky je kromě jeho všeobecné schopnosti stát se ochrannou známkou zapotřebí šetřit i již vzniklá práva jiných osob. Zvolené označení samozřejmě nesmí být stejné, podobné nebo zaměnitelné s již chráněným označením - to by pak Úřad jako ochrannou známku nezapsal.
Výběr ochranné známky je však omezen ještě dalšími právy jiných osob. Ze zákona o ochranných známkách vyplývá, že se jedná především o práva: a) uživatele nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky, pokud je shodné nebo podobné s přihlašovaným označením a jestliže nemá místní dosah a právo k tomuto označení vzniklo před dnem podání přihlášky, b) fyzické osoby, jejíž právo na jméno a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, c) osoby, které náležejí práva k autorskému dílu (například knize), pokud autorské dílo může být užíváním přihlašovaného označení dotčeno, d) vlastníka staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena.
Dotčené osoby se mohou bránit registraci konfliktního označení v námitkovém řízení během registrace ochranné známky nebo se i po její registraci mohou domáhat prohlášení ochranné známky za neplatnou (viz níže). Z toho vyplývá, že při výběru ochranné známky je nutné šetřit i oprávněné zájmy ostatních osob. Je vhodné dodat, že bod a) se uplatní především pro případy registrace již užívané a do obchodního rejstříku zapsané firmy společnosti. Nejenže pak vlastník zapsané známky nemůže společnosti s dříve zapsanou stejnou nebo podobnou firmou zakázat užívání této firmy, ale naopak společnost samotná může požadovat nezapsání nebo prohlášení neplatnosti takové (později zapsané) ochranné známky.
2. Registrovat ochrannou známku se vyplatí
Z právního hlediska je ochranná známka způsobilá být předmětem vlastnického práva. Osoba, jíž toto právo náleží, je vlastníkem ochranné známky.
Práva k ochranné známce vznikají jejím zápisem do rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze. Ochrana práva k předmětnému označení se však za určitých podmínek vztahuje již ke dni podání přihlášky ochranné známky (viz pojednání o prioritě ochranné známky).
Ochranná známka je platná po dobu deseti let od data podání přihlášky a je obnovitelná vždy na dalších deset let. Žádost o obnovu je nutné podat vždy během posledního roku platnosti ochranné známky nebo v dodatečné lhůtě šesti měsíců po uplynutí doby její platnosti (avšak za dvojnásobný poplatek). Pokud není ochranná známka obnovena, zanikne.
2.1 Dispozice s ochrannou známkou
Vlastník ochranné známky může svým vlastnickým právem k ochranné známce libovolně disponovat. Ochrannou známku lze převést samostatně nebo jako součást podniku, lze ji také dát jako zástavu, může být předmětem konkurzu a exekuce. Ochrannou známku lze převést jak pro všechny registrované výrobky nebo služby, tak pouze i pro některé z nich. Smlouva o převodu ochranné známky musí být písemná, přičemž převod ochranné známky se následně vyznačuje do rejstříku. Obdobně lze převést i přihlášku k ochranné známce.
Právo používat ochrannou známku může její vlastník poskytnout třetí osobě na základě licenční smlouvy. Licenční smlouvou lze poskytnout právo užívání ochranné známky pro všechny nebo jen pro některé výrobky ve formě výlučné nebo nevýlučné licence. Výlučná licence znemožňuje poskytnutí práva užívat ochrannou známku jakékoliv další osobě.
Všechny uvedené dispozice s ochrannou známkou a právy z ní vyplývajícími, tedy převod, licenční smlouva, zástavní prá
vo, exekuce a konkurz, se zapisují do rejstříku a zápisem se tyto skutečnosti stávají účinnými vůči třetím osobám. Pouze v případě zástavního práva je jeho vznik spojen až se samotným zápisem zástavního práva do rejstříku.
2.2 Výhody registrace ochranné známky
Institut ochranné známky poskytuje podnikatelům možnost spojit určitou značku, logo, slogan, tvar, barvu nebo obdobné označení se svými výrobky nebo službami a získat tak silný komunikační nástroj vůči spotřebitelské veřejnosti. Účelem ochranné známky je tedy odlišení výrobků stejného druhu vyráběných různými výrobci.
Prostřednictvím propagace se ochranná známka dostává do povědomí spotřebitelů, kteří si posléze s charakteristickým označením spojují určitou kvalitu, vlastnosti výrobků nebo služeb podnikatele. Tento prostředek získává na důležitosti s růstem mnohosti zboží na trhu. Právě kreativní, zavedená, propagovaná a důsledně používaná ochranná známka může rozhodovat o přízni spotřebitele a úspěchu podnikatele.
Označení lze samozřejmě užívat a budovat, aniž by je bylo nutné přihlašovat a registrovat jako ochrannou známku. Možnost registrace zvoleného označení jako ochranné známky však s sebou nese zesílení ochrany a právního postavení jejího vlastníka vůči třetím osobám. Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení se svými výrobky nebo službami, pro něž je ochranná známka zapsána. Vlastník je také oprávněn spolu s ochrannou známkou používat značku R, která upozorňuje, že dané označení podléhá známkoprávní ochraně.
Třetím osobám je zakázáno užívat v obchodním styku označení shodného s ochrannou známkou v souvislosti s výrobky shodnými s výrobky zapsanými pro tuto ochrannou známku. Vlastník ochranné známky je chráněn nejen v případě shodnosti označení i výrobků, ale může napadnout i používání označení podobného jeho ochranné známce, pokud z důvodu shodnosti nebo podobnosti výrobků jeho použití vyvolává nebezpečí záměny s výrobky vlastníka ochranné známky.
Za podobná označení se považují i označení asociovatelná s ochrannou známkou. Pro posouzení podobnosti označení je opět používáno měřítko „běžného spotřebitele“, tedy zda by běžný spotřebitel při věnování běžné pozornosti napadené označení s ochrannou známkou vlastníka zaměnil či zda by výrobky takto označené asocioval s vlastníkem ochranné známky.
Pokud je označení složeno z více prvků (například více slov, kombinace grafického a slovního označení), je důraz při posuzování podobnosti označení kladen na takzvanou dominantní část označení, tedy část, která spotřebiteli nejspíše utkví v paměti jako příznačná pro výrobky majitele ochranné známky. Například označení skládající se ze stylizovaného obrázku žirafy a slovního dodatku HORIZONTAL bude jistě zaměnitelné s označením skládajícího se z podobně stylizovaného obrázku žirafy a dodatku VERTICAL, protože dominantním prvkem obou označení je grafické označení žirafy, přičemž označení HORIZONTAL a VERTICAL, přestože sémanticky rozdílná, nebudou mít dostatečnou rozlišovací schopnost. Běžnému spotřebiteli totiž utkví v paměti právě vyobrazení žirafy a bude výkony pod těmito označeními spojovat s jediným subjektem.
Stejně tak podobnost výrobků je nutné posuzovat s ohledem na rozlišovací schopnost spotřebitele - za podobné tedy budou typicky považovány výrobky či služby sloužící podobnému nebo společnému účelu. Pokud je v souvislosti s ochrannou známkou prodáváno vybavení pro sjezdové lyžování, třetí osoba nebude moci užívat pro prodej běžkařského vybavení stejného nebo podobného označení, protože výrobky slouží natolik podobnému účelu, že by je běžný spotřebitel mohl považovat za stejnou kategorii. Tatáž bude situace například u výroby vysavačů a výroby jiných čistících prostředků či výroby vysavačů a vyměnitelných sáčků do vysavačů.
Ochranná známka, která získala v České republice dobré jméno, je chráněna i pro výrobky a služby vlastníkem nezapsané a jim nepodobné, pokud by její užívání nepoctivě těžilo z dobrého jména ochranné známky nebo jí bylo na újmu. Získání dobrého jména však musí vlastník ochranné známky prokázat, což nemusí být vždy lehkým úkolem.
Výlučné právo vlastníků ochranných známek je třeba brát v úvahu již při výběru označení výrobků nebo služeb.
2.3 Blokační ochranná známka
Z důvodu obezřetnosti někteří vlastníci především známějších ochranných známek volí strategii registrování dalších ochranných známek, které jsou jejich základní ochranné známce podobné nebo s ní zaměnitelné -takzvané blokační ochranné známky. Někdy se tak stávají vlastníky celých známkových řad.
Blokační ochranné známky posilují ochranu původní ochranné známky tím, že buď přímo chrání nebo alespoň zlepšují právní postavení jejího majitele proti případným narušitelům používajícím označení podobné základní ochranné známce. Tato praxe však naráží na zákonnou povinnost používání ochranné známky. Pokud není ochranná známka používána po dobu pěti let, Úřad takovou ochrannou známku na návrh zruší. Návrh na její zrušení přitom může podat jakákoliv osoba.
3. Teritorialita ochranné známky
Jak jsme již zmínili na začátku, v právu ochranných známek hraje významnou úlohu i úprava mezinárodní. V tomto článku se převážně zabýváme ochrannými známkami tuzemskými, tedy zapsanými českým úřadem podle českého práva. Takové ochranné známky však požívají ochrany pouze v České republice. Avšak podmínky, které musí označení splňovat, aby mohlo být zapsáno jako ochranná známka, jsou obdobné ve všech vyspělých státech světa, neboť zde existují dlouholeté snahy o vytvoření určitého standardu ochrany poskytované ochranným známkách na celosvětové úrovni. Mezi ochranné známky se širší než národní teritoriální působností patří mezinárodní ochranné známky a ochranná známka Evropského společenství. Důležité je, že všechny tyto ochranné známky požívají také ochrany českého právního řádu a je tedy nutné na ně brát zřetel při rozhodování o podobě budoucí ochranné známky.
3.1 Mezinárodní ochranná známka
Mezinárodní právní úprava se nezastavila na obsahové standardizaci ochranných známek, ale šla ještě dále až k vytvoření mechanizmů umožňujících registraci ochranných známek ve více státech pomocí jedné přihlášky. České právnické a fyzické osoby mají možnost, vedle tuzemské ochranné známky, přihlásit ochranné známky k registraci prostřednictvím Mezinárodní organizace duševního vlastnictví (mezinárodní ochranná známka) nebo u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu v Alicante (ochranná známka Společenství).
Mezinárodní ochrannou známku lze přihlásit pomocí jediné přihlášky pro všechny země, které jsou stranami výše zmíněné Madridské úmluvy a/nebo Protokolu, nebo jenom pro některé z nich. Odpadají tak náklady spojené s podáváním přihlášek u mnoha národních úřadů, včetně nákladů na právní zastoupení v každé takové zemi. Ochranná známka je registrována v každé z vybraných zemí, která její registraci neodmítla ve lhůtě jednoho roku (viz níže).
3.2 Ochranná známka Evropského společenství
Od mezinárodní ochranné známky je nutné odlišovat ochrannou známku registrovanou pro všechny země Evropského společenství, kte
rá je pak platná na území všech členských států.
Přestože registrace ochranné známky Společenství je prováděna Úřadem v Alicante, soudní ochrana těchto známek je ponechána na národních soudech, které poskytují ochranným známkám Společenství ochranu. Ochranné známky Společenství nemohou být na újmu národním, proto platí, že ochranná známka Společenství nemůže být zapsána, je-li v rozporu s ochrannou známkou registrovanou byť i v jediném z členských států.
Zde je vhodné zmínit, že přistoupením České republiky do Evropské unie tak na našem území začala platit řada ochranných známek registrovaných již dříve jako ochranné známky Společenství. Tyto ochranné známky však byly zapsány bez ohledu na tehdy již registrované české ochranné známky. Konflikt mezi českými ochrannými známkami a známkami Společenství z období před vstupem České republiky do Evropské unie je řešen ve prospěch vlastníků českých známek. Vlastník české ochranné známky má právo zakázat vlastníkovi známky Společenství, která zasahuje do jeho práv z národní známky, používat konfliktní ochrannou známku Společenství na území České republiky. Obě známky tedy zůstávají platné, ale aplikace příslušné ochranné známky Společenství je pro území České republiky vyloučena.
4. Registrace národní ochranné známky
Řízení o registraci a registraci ochranných známek provádí v České republice Úřad průmyslového vlastnictví. Řízení o registraci lze rozdělit do několika fází: podání přihlášky, průzkum přihlášky, potenciální námitkové řízení a registrace ochranné známky. 4.1 Přihláška a právo priority
Přihláška k registraci ochranné známky se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví. Formuláře přihlášky k registraci jsou k dispozici ke stažení na internetových stránkách Úřadu. V přihlášce je nutné uvést především identifikační údaje o přihlašovateli, znění a popřípadě vyobrazení ochranné známky a seznam výrobků nebo služeb, pro něž je ochranná známka přihlašována.
Seznam výrobků nebo služeb se uvádí podle tříd mezinárodního třídění obsahujícího 45 tříd výrobků a služeb. Přihlašovatel si vybere, pro které výrobky nebo služby bude ochrannou známku přihlašovat, přičemž každé vybrané přihlašované skupině výrobků nebo služeb musí v přihlášce předcházet číslo příslušné třídy. Výběru jednotlivých přihlašovaných výrobků a služeb je zapotřebí věnovat patřičnou pozornost, protože ochranná známka bude požívat ochrany právě jen pro ně.
Přihláška podléhá správnímu poplatku ve výši 5000 korun, který zahrnuje zápis výrobků nebo služeb ze tří tříd mezinárodního třídění. Zápis každé další třídy je zpoplatněn 500 korunami. Poplatky lze platit kolky, v pokladně Úřadu v hotovosti a bankovním převodem. Musejí být zaplaceny do jednoho měsíce od podání přihlášky, jinak bude přihláška považována za nepodanou a ochranná známka tedy nebude zaregistrována.
Dnem podání přihlášky u Úřadu vzniká přihlašovateli právo přednosti, takzvaná priorita, před každým, kdo později podá přihlášku shodné nebo podobné ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby.
Přihlašovatele tedy nemůže nikdo další „předběhnout“ podáním pozdější přihlášky. Priorita české přihlášky může být za určitých podmínek následně uplatněna i pro přihlášku mezinárodní ochranné známky.
Právo priority pro posouzení tuzemské přihlášky český právní řád přiznává i z přihlášky nebo registrace mezinárodní ochranné známky nebo přihlášky ochranné známky v zemi, která je členem Světové obchodní organizace. Takové právo priority však musí být přihlašovatelem v přihlášce tuzemské ochranné známky řádně uplatněno a prokázáno do tří měsíců od jejího podání.
Jednou podaná přihláška je v zásadě nezměnitelná a není ji tedy možné dodatečně upravovat, až na stanovené výjimky. Na již podané přihlášce nelze rozšířit výčet výrobků, pro které se požaduje zápis ochranné známky, avšak přihlašovatel může kdykoliv seznam výrobků omezit nebo dokonce vzít přihlášku zpět. Je také možné upravovat chyby ve formulaci, přepisu nebo zjevné nesprávnosti, pokud se jejich opravou uvádí údaje do souladu se skutečností, aniž by se přihlašované označení změnilo podstatným způsobem.
Z jiných důvodů však přihlášku upravovat nelze.
Obdobně nelze upravovat ani skutečnosti o zapsané ochranné známce.
Z toho vyplývá, že pokud se majitel ochranné známky rozhodne zapsat totožné označení pro další výrobky nebo služby, musí podat novou přihlášku a tato přihláška musí projít samostatným registračním řízením. Přihlašovatel by si proto měl při první registraci ochranné známky dobře rozmyslet, pro které výrobky a služby bude označení používat nejen aktuálně, ale i v budoucnosti, popřípadě zaregistrovat i výrobky a služby související, u nichž je pravděpodobné, že by se na ně činnost přihlašovatele mohla rozšířit.
Přihlášku je však kdykoliv možné rozdělit tak, že označení přihlašované pro více výrobků nebo služeb na jedné přihlášce je jakýmkoliv způsobem rozděleno na více přihlášek se stejným označením, ale požadované výrobky nebo služba jsou rozděleny do těchto nových přihlášek. V rozdělených přihláškách je možné požadovat zápis označení i pro jiné výrobky nebo služby, avšak v takovém případě nezůstává zachováno právo přednosti z původní přihlášky. Rozdělení přihlášky může být pro urychlení praktické v případě, kdy je přihláška napadena námitkami jen pro některé výrobky nebo služby a přihlašovatel spěchá se zápisem označení alespoň pro nenapadené výrobky nebo služby. Přihlašovatel však musí doplatit poplatek za tolik přihlášek, kolik jich rozdělením vzniklo.
4.2 Formální a věcný průzkum
Formální průzkum se omezuje na zjištění, zda přihláška ochranné známky obsahuje všechny náležitosti. V případě, že tomu tak není, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky odstranil. Pokud tak neučiní, Úřad přihlášku zamítne. Věcný průzkum se soustředí na přípustnost zápisu ochranné známky ze dvou hledisek: zda je označení způsobilé být ochrannou známkou a zda zápis ochranné známky není v rozporu s ochrannou známkou se dřívějším datem přednosti.
Způsobilost označení být ochrannou známkou znamená zkoumání z pohledu splňování základních požadavků na ochrannou známku, tedy především grafické znázornitelnosti, rozlišovací schopnosti a přípustnosti označení (zda není státním znakem, symbolem a podobně). Ochrannou známkou se také nemůže stát označení, které je v rozporu s dobrými mravy, klamavé (především pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ) a pokud nebyla přihláška podána v dobré víře.
Ustanovením o dobré víře je myšleno především proti spekulacím s ochrannými známkami, kdy je atraktivní označení registrováno jako ochranná známka ne za účelem jejího používáno, ale za účelem spekulativního zisku z případného prodeje.
Pokud Úřad zjistí, že označení obsahuje prvek, který nemá rozlišovací způsobilost, a jeho ponechání v označení by mohlo vyvolat pochybnosti o rozsahu ochrany, může přihlašovatel tento nedostatek opravit tím, že omezí ochranu označení, resp. vyloučí z ochrany nedistinktivní prvek přihlašovaného označení.
Úřad dále zkoumá, zda není označení shodné se starší ochrannou známkou, která je přihlá
