Prázdné hotely, zavřená léčebná zařízení. Tichá promenáda. Karlovy Vary si na normální provoz po koronakrizi ještě dlouho počkají. Oživení nejznámějšího lázeňského města v České republice nepřinese ani letošní léto. Celé roky přitom platilo, že na začátku léta se vydělává na další měsíce dopředu a také že „kdo nebyl v červenci na festivalu ve Varech, jako by nebyl“.
Mezinárodní karlovarský filmový festival (KVIFF) se stal největším magnetem začátku prázdnin, a také největší společenskou akcí léta. „Českým mejdanem roku“, na němž se předváděly nejen velké hvězdy světového filmu, ale i domácí hvězdičky, VIP a byznysová a společenská smetánka, včetně té politické. Nic takového se letos neodehraje. 55. ročník festivalu se odkládá na příští rok, letos Vary pouze na začátku července na pár dní (od 3. do 11. července) prolétnou českými kiny, kde filmoví fanoušci v rámci projektu Tady Vary uvidí šestnáct filmů z letošního programu. „Je to takové naše poděkování návštěvníkům, hostům a filmovým nadšencům, kteří každoročně vytvářejí ve Varech skvělou festivalovou atmosféru,“ řekl prezident festivalu, herec Jiří Bartoška. „Řekli jsme si, že když nemohou lidé do Varů, půjdeme my za nimi. A tak vzniklo Tady Vary,“ vysvětluje na následujících stránkách v rozhovoru pro týdeník Euro výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha.
Roztočené stamiliony
Regulérní festival se posouvá do roku 2021 i přesto, že nějakou chvíli byl ve hře srpnový termín. Pořadatelé ale nakonec usoudili, že by se lidé nemohli svobodně pohybovat a chodit do kina, a tak festival nakonec zrušili. Nejistota byla tak veliká, že raději zvítězila varianta udělat festival až příští rok než se pouštět do nějakého divokého provizoria. Tak rozběhnutá akce se v malém ani dělat nedá. Nechtěli to ani karlovarští politikové (ve vzácné shodě vládnoucích stran i opozice), kteří si raději počkají na plnohodnotný ročník napřesrok. Pořadatele nelákala ani představa uspořádat festival ve virtuálním prostředí na internetu. „Na spoustu filmů bychom v této fázi, kdy jdou na festival, asi ani nedostali práva na online prezentaci. Ale zároveň musím přiznat, že to není platforma, která by nás přitahovala a bavila, my máme rádi filmy v kině,“ říká Mucha.
Pro festival a hlavně pro Karlovy Vary a okolí je zrušení mnohem větší ztráta než pro filmové fanoušky. Ti si mohou zajít na festivalové filmy do kina, případně si pustit jiné filmy na internetu, nebo v srpnu odjet na 46. letní filmovou školu, která ve zkráceném termínu v Uherském Hradišti jako jeden z mála tradičních letních festivalů přece jen proběhne.
Každoroční příjmy z KVIFF do místní karlovarské ekonomiky ale nikdo nenahradí.
Jde o obrovské peníze, zásah to bude opravdu tvrdý. Na festivalu se každoročně otočí kolem 180 milionů korun (rekord z roku 2018 je 185 milionů), které tu lidé utratí za konzumaci jídla a pití, za suvenýry, ubytování a další turistické atrakce. Jenom za hotelové služby přímo ve městě je to kolem 40 milionů korun, akreditovaní (loni jich bylo 12 500) i neakreditovaní návštěvníci utratí za osm dní přes 60 milionů, na hosty festivalu, včetně těch zahraničních, připadne bezmála 40 milionů utracených korun.
Finanční přínos městu a kraji je ve srovnání s veřejnými náklady na pořádání festivalu mnohonásobný. Město a Karlovarský kraj poskytují festivalu každoroční dotaci ve výši dvakrát osm milionů korun, kolem milionu stojí vícenákla dy na údržbu města. Pouhý finanční přínos pro místní ekonomiku je tedy více než desetinásobný. Nevyčíslitelná je pak popularizace Karlových Varů v zahraničí. Na kolik letošní neuskutečněný ročník přijde samotné pořadatele, se zatím ještě neví. „Od počátku komunikujeme s ministerstvem kultury, které nám slíbilo podporu. Kolik přesně peněz to nakonec bude, vám ještě neřeknu, pořád ještě vyčíslujeme náklady, jsou tu ještě Tady Vary a některé další akce,“ vysvětluje Mucha, který už má v hlavě příští ročník. „Pro nás je podstatné, že nám všichni naši partneři slíbili podporu i na příští rok. A my věříme, že se festival uskuteční v podobě, kterou máme my i diváci rádi.“
Festival bude!
Jinou cestou šla Letní filmová škola (LFŠ), jejíž 46. ročník se nakonec v Uherském Hradišti konat bude, takže filmoví fanoušci nepřijdou v létě úplně zkrátka. Tradiční akce Asociace českých filmových klubů proběhne letos až v srpnu a ve zkrácené verzi. S největší pravděpodobností nepřijedou zahraniční hosté a odborníci, sníží se počet repríz (kina se po projekci musejí vždy vydezinfikovat), kvalita a množství filmů ale podle organizátorů negativně zasaženy nebudou. „Samozřejmě jsme konzultovali celou věc s vedením města, které bylo za dané situace pro, aby se škola konala. Máme s nimi velmi dobré vztahy. Aby se občané nebáli, což naprosto chápu, výrazně omezíme off program ve veřejném prostoru,“ říká ředitelka LFŠ Radana Korená. „Navíc na filmovku jezdí velmi inteligentní a zodpovědní lidé, proto se nebojím, že by kvůli hygienickým opatřením byly nějaké velké problémy.“
Letní filmová škola v Uherském Hradišti je ve srovnání s KVIFF co do počtu akreditovaných sotva poloviční, ale i pět a půl tisíce akreditovaných lidí, kteří stráví v Uherském Hradišti týden, je pro město silnou ekonomickou injekcí. Letos jich ale bude daleko méně. „Zatím ještě přesně nevíme, kolik lidí bude moci přijet, hygienická opatření se neustále mění.
Akreditaci spouštíme až v červenci. Ale kdyby platila současná pravidla, mohli bychom vydat tak osm set a až devět set akreditací,“ popisuje blízkou budoucnost ředitelka Korená. Podle ní ale během LFŠ přijede do Hradiště mnohem více lidí.
„Musíte počítat i ty, kteří se neakreditují a přijedou jen tak. Je to během filmovky vždy dohromady asi patnáct až dvacet tisíc lidí, uvidíme, jak to bude letos, ale určitě jich bude méně.“
Šéfk a LFŠ ale nepočítá s tím, že by škola kvůli omezené kapacitě potřebovala méně festivalových pracovníků. „Je to paradox, původně jsem si myslela, že počet lidí musíme omezit, ale nakonec se ukazuje, že kvůli opatřením proti koronaviru budeme naopak muset najmout více lidí než obvykle,“ směje se Korená.
Každý, kdo někdy během filmového festivalu v Uherském Hradišti byl, ví, že všechny restaurace, jídelny a relaxační zařízení včetně koupaliště jsou denně zavalené účastníky školy. I proto se místní podnikatelé na LFŠ vždy velmi těší. Už před osmi lety vznikla analýza ekonomického přínosu festivalu, společnost Economic impacT tehdy zjistila, že díky LFŠ, na který čtyři pětiny lidí jezdí z jiných krajů, než je ten domácí Zlínský, naroste hospodářský výkon v oblasti o 40 milionů korun, na festivalu přitom vydělávají malé i velké provozovny, jejichž obrat vyroste o 16 milionů a čistý zisk vyskočí o 3,3 milionu korun. Od roku 2012, kdy tato analýza vznikla, nejen vzrostly ceny, ale zvýšil se také počet účastníků LFŠ (nárůst o 1800, tedy skoro o polovinu) na pět a půl tisíce, takže celkový ekonomický přínos Uherskému Hradišti je při běžném provozu, jaký tu byl například loni, o více než deset milionů větší.
A z čeho je letní filmová škola financována?
„Máme smlouvu s městem na deset let, která nám zajišťuje každoroční dotaci ve výši tří milionů korun,“ vypočítává ředitelka Korená. „Čtyři miliony máme letos od ministerstva kultury, Státní fond kinematografie poskytl tři miliony. To jsou ale grantové peníze, o které každoročně žádáme, nemáme je jisté jako například karlovarský festival.“ Filmová škola dostávala také jeden milion korun od Zlínského kraje, zastupitelstvo kraje ale tuto dotaci přiznanou na letošní rok před pár týdny kvůli koronakrizi zrušilo. Celkový rozpočet běžné LFŠ se ale pohybuje kolem dvaceti milionů korun, několik milionů korun musejí pořadatelé každý rok shánět od sponzorů. V minulosti mohli počítat s generálním partnerem, společností innogy, ten ale dohodu s filmovou školou neprodloužil, takže letos se musejí organizátoři poohlédnout po jiných sponzorech. Rozpočet ještě naplněný nemají.
Prkna, co znamenají svět
Léto nezůstane úplně bez kultury nakonec ani v Praze. V provozu by měly být letní divadelní scény. Například letní scéna Divadla Ungelt na Novém Světě. „Letní scéna bude, velkou část lístků už jsme prodali po Novém roce ještě před koronakrizí, nový prodej se zatím rozbíhá pomalu, zájem však je,“ říká mluvčí Divadla Ungelt Josef Kubáník. „Bohužel pořád ještě nevíme, jaká opatření pro venkovní scénu budou zavedena, takže nemůžeme přesně říct, zda se tam vejde všech 300 diváků. Ale budeme hrát, i kdyby musely být volné řady a mezi lidmi rozestupy dva metry.“ Ministr kultury Zaorálek v rozhovoru pro týdeník Euro řekl, že venkovní divadelní scény budou ostrou zkouškou pro příští vnitřní sezonu, která začne v září. Když se to povede bez větších problémů teď na venkovních scénách, může podle něj začít i nová řádná divadelní sezona (viz Euro 20/2020).
Divadlo Ungelt, které letos slaví 25 let existence, začalo hrát ihned poté, co vláda zrušila nouzový stav a rozvolnila opatření proti viru, čímž umožnila divadelní i filmová představení ve vnitřních prostorách. „K nám do divadla se vejde jen 87 diváků, nemělo by vzhledem k současným opatřením moc smysl hrát jen pro polovinu publika, proto jsme rádi, že nám vyšlo vstříc Divadlo Metro, kam se sto lidí vejde i při těchto opatřeních.
Chodí lidé, kteří si koupili lístky už před krizí, někteří jsou rádi, jiní se stále bojí, uvidíme, jestli se budou bát přijít i na venkovní scénu,“ doplňuje mluvčí divadla Josef Kubáník.
Každoroční příjmy z KViFF do místní karlovarské ekonomiky nikdo nenahradí. Jde o obrovské peníze, zásah to bude opravdu tvrdý. Původně jsem si myslela, že počet lidí musíme omezit, ale nakonec se ukazuje, že kvůli opatřením proti koronaviru budeme naopak muset najmout více lidí než obvykle.
185 milionů se protočilo na karlovarském filmovém festivalu v rekordním roce 2018.
O autorovi| Petr Fischer, fischer@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU