Sociální nůžky se rozevírají. Bohatí bohatnou, chudí zůstávají chudí. Má smysl proti příjmové nerovnosti bojovat? Někteří odborníci navíc varují, že současný boj proti chudobě není příliš efektivní. Portál Peníze.cz se ptal Pavla Kohouta, Ilony Švihlíkové, Petra Macha, Aleše Michla a dalších osobností.
Někdo si za pár dolarů koupí cestou do práce kávu do kelímku. Jinému musí stejná částka vystačit na týdenní živobytí – i tak může vypadat extrémní chudoba v praxi. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) představuje příjmová nerovnost jedno z největších nebezpečí dnešní doby.
A problém to podle ní není jen v nejchudších zemích, ale i ve vyspělém světě. Mnoho ekonomů sice souhlasí, na tom, jestli příjmová nerovnost vždy brzdí ekonomiku, a na tom, jak a zda by se proti ní mělo bojovat, se ale shodnout nedokážou.
Nobelova cena za výzkum chudoby
Boj s chudobou a zvyšování světového blahobytu jsou také tématem vědecké práce posledního laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Anguse Deatona. Britský profesor, působící na univerzitě v Princetonu, ve svých studiích na tvrdých datech zkoumá vztah mezi spotřebou, příjmy a úsporami.
Jeho poznatky pomohly mnoha vládám po celém světě při zavádění reforem, které měly přímý dopad na jednotlivé společenské třídy. Deaton sice také upozorňuje na rozevírající se sociální nůžky, zároveň ale připomíná, že za posledních sto let strmě stoupá střední délka života a v posledních třiceti letech výrazně klesá i procento lidí žijících v extrémní chudobě.
Tyto jistě pozitivní jevy ovšem nepřičítá organizovanému boji s chudobou a rozvojové pomoci, které podle něj nejsou v současné podobě příliš efektivní. Řešení podle něj nepřinese větší přerozdělování peněz, ale až samotný rozvoj nejchudších oblastí světa a zejména jejich lidského potenciálu.
Co si myslí ekonomové, podnikatelé a zástupci odborů? Mělo by se proti rozevírání sociálních nůžek nějak bojovat? A pokud ano, tak jakým způsobem? Kdy je podle nich příjmová nerovnost nebezpečná a kdy naopak žádný problém nepředstavuje? A je dnešní boj proti chudobě efektivní?
Petr Mach ekonom a europoslanec
Příjmová nerovnost je normální, lidé mají různé schopnosti a různé příležitosti. Problém je, pokud někdo bohatne na základě nespravedlivých výhod nebo pokud je někdo chudý kvůli nespravedlivým omezením. Nemusíme chodit daleko. Vicepremiér Babiš bohatne mimo jiné na základě zákona, který nařizuje přimíchávání biopaliv do benzinu.
Velké rozdíly v příjmech na planetě pak můžou vést k migraci, která bude vyvolávat další problémy. To nejjednodušší, co můžeme jako Evropané udělat, je uvolnit obchod s Afrikou a Blízkým východem, aby tamní lidé mohli vydělávat doma a do Evropy exportovat zboží. Když nenecháme putovat zboží, začnou se pohybovat lidé…
Ilona Švihlíková
ekonomka
Kdyby byl boj proti chudobě efektivní, neměli bychom rekordní nerovnost – což ukazuje nejen Oxfam, ale i podstatně méně progresivní instituce jako OECD či Credit Suisse. Je to bezesporu i tím, že roste role renty, což zase ukazuje vážné deformace v systému. Takto vysoká nerovnost, jaká je dnes, odráží jednak financializaci ekonomiky a také slabší postavení pracovní síly.
Díky Mezinárodní organizaci práce víme, že ve vyspělých zemích je dlouhodobým problémem odpojení vývoje produktivity práce od vývoje mezd. Nejde jen o zjevnou ekonomickou nespravedlnost, ale i o to, že takovýto systém ztrácí legitimitu, protože většině obyvatel nic neposkytuje. Proč by ho měli podporovat?
Návrhy sahají od progresivní dědické daně, až k silnější redistribuci. Já osobně jsem zastáncem podpory struktur takříkajíc na vstupu, tedy ekonomické demokracie, například v podobě družstev, nebo podniků převzatých zaměstnanci. To ale neznamená, že bych nepodpořila další opatření, řadu rozumných věcí navrhuje dokonce i OECD. I Mezinárodní měnový fond, který se probudil a ve své relativně nové analýze ukazuje, že ekonomika „trickle down“ jaksi nefunguje.
Zbytek názorů si přečtěte na portálu Peníze.cz
Čtěte také:
Chudoba ohrožuje v EU čtvrtinu lidí, Češi jsou na tom nejlépe
Nobelovu cenu získal vymítač ekonomických klišé Angus Deaton
