Česká ekonomika v letošním roce roste. Dokonce prý nejrychleji v celé Evropě. Máme se radovat? A přinesou dobré hospodářské výsledky lepší mzdy? Server Peníze.cz se ptal Vladimíra Dlouhého, Pavla Kohouta, Aleše Michla a dalších osobností.
V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl náš hrubý domácí produkt v meziročním srovnání o úctyhodná čtyři procenta. A podle předběžných výsledků Českého statistického úřadu bude výsledek za druhé čtvrtletí ještě o čtyři desetinky lepší.
„Všeobecně očekávaný mezičtvrtletní pokles se nekonal, výsledky za druhé čtvrtletí výrazně překonaly maxima tržních odhadů. Hospodářský růst se postupně přelévá do většiny odvětví. Meziroční růst HDP o 4,4 procenta naznačuje, že celoroční prognózy budou pravděpodobně brzy revidovány směrem vzhůru. Pokud si ekonomika udrží slušné tempo i ve druhé polovině roku, mohl by celoroční výsledek začínat číslicí čtyři,“ hodnotí výsledky našeho hospodářství hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
Vývoj české ekonomiky:
Letošní výsledky teď může českému hospodářství v Evropě kdekdo závidět. Je ale skutečně důvod k tomu, abychom otvírali šampaňské? Ekonomové varují, že kromě vyšší spotřeby domácností a růstu investic ze strany podniků mají na statistiku vliv i zvýšené výdaje státu a také výrazné čerpání peněz z evropských fondů. Meziroční růst HDP navíc vypadá dobře i kvůli tomu, že se nám před rokem naopak nedařilo tolik, jak bychom si přáli. V příštím roce tedy pravděpodobně může opět přijít stagnace.
Jak se výsledky české ekonomiky vidí odborníci? Čím to je, že se české ekonomice letos tak daří? Může jít o dlouhodobý trend? A projeví se lepší výkonnost našeho hospodářství i v rychlejším růstu mezd?
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek:
České ekonomice pomohla k dlouho nevídanému tempu růstu souhra řady střednědobých a krátkodobých faktorů. Mezi střednědobé, které s trochou štěstí vydrží i příští rok, patří nízká inflace, rostoucí zaměstnanost a rostoucí sklon domácností k obnově spotřebních předmětů. Do stejné kategorie lze zařadit i zvýšenou investiční aktivitu podniků a zlepšení ekonomické situace v eurozóně, hlavním odbytišti pro tuzemský export.
Mezi krátkodobé faktory, jejichž působení zřejmě skončí letoškem, je dočerpávání eurofondů z minulého rozpočtového období a náběh zákona o státní službě. První z uvedených faktorů přitáhl do české ekonomiky v prvním pololetí o téměř padesát miliard korun víc než ve stejném období loni. Druhý přispěl k tomu, že stát vyplatil na mzdách letos do července o 4,6 miliardy korun víc než loni, čímž zvýšil disponibilní příjmy státních zaměstnanců. Příští rok zvolní růst české ekonomiky odhadem pod tři procenta.
Ekonom Partners Pavel Kohout:
Růst české ekonomiky vypadá jako dobrá zpráva, má to ale několik háčků:
Za prvé, ekonomika roste oproti poměrně nízkému základu: během druhého čtvrtletí roku 2014 byla ekonomika poškozena devalvací. Proč poškozena, když Česká národní banka od začátku tvrdí opak? Protože zvýšení inflace, ke kterému došlo, způsobilo snížení reálného růstu během roku 2014. Triviální aritmetika, která ovšem není dost sexy pro supermozky z ČNB.
Za druhé, jedním ze zdrojů růstu je velký státní deficit. Vládní výdaje opět fungují procyklicky, v dobrých časech vláda posiluje růst a až přijde recese, velmi pravděpodobně zavede nějaká další protirůstová opatření ve smyslu snížení výdajů a zvýšení daní. Přesně opačně, než to Keynes kdysi zamýšlel.
Za třetí, růst táhne soukromé zadlužení: hypotéky a investiční úvěry. Zde problém nevidím, neboť česká ekonomika rozhodně není „přeúvěrovaná“.
Za čtvrté, je zde mezinárodní vývoj, který zatím české ekonomice foukal do plachet. Ale pozor, brzy může foukat z opačné strany.
Celý článek najdete na serveru Peníze.cz
Čtěte také:
Česká ekonomika překvapila, její růst nemá v Evropě konkurenci
David Marek: Možná až příliš dobré zprávy
Robustní růst české ekonomiky by měl pokračovat, míní centrální banka
