Kandidát na šéfa úřadu Dvořák zřejmě nemá prověrku a lustrační osvědčení
Vláda Jiřího Paroubka začala přetírat štít dalšího ze státních úřadů na „vítěznou“ oranžovou. Do funkcí mají být jmenováni lidé blízcí ČSSD. Z postu předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) by měl být již příští středu odvolán David Stádník (51). V souladu s dřívějšími informacemi týdeníku EURO (EURO 12/2006) má jeho místo zaujmout člen rady Pavel Dvořák (57). Navrhuje to ministryně informatiky Dana Bérová. Jelikož Stádník má radu opustit zcela, měla by dle návrhu regulační orgán doplnit Marcela Gürlichová (64), poradkyně premiéra pro oblast telekomunikací (v Radě má být do 30. dubna 2007, tedy po zbytek „Stádníkova mandátu“). Jmenování Dvořáka novým šéfem Rady ČTÚ může ale narazit na problém s jeho údajnou nezpůsobilostí k nakládání s utajovanými informacemi. Zdroje týdeníku EURO tvrdí, že Dvořák nemá bezpečnostní prověrku Národního bezpečnostního úřadu (ani o ni ještě nepožádal). Navíc dosud nepředložil lustrační osvědčení, což je ovšem jedna ze základních podmínek členství v radě. Zákon o elektronických komunikacích jasně hovoří, že do funkce člena Rady ČTÚ může být jmenován občan České republiky, který je bezúhonný, přičemž za bezúhonného se kromě jiného nepovažuje ten, kdo nesplňuje podmínky stanovené lustračním zákonem. Dvořák byl povinen osvědčení předložit už před svým jmenováním loni v dubnu. Na konci minulého týdne objevily neověřené informace, že se některé zainteresované osoby snaží dát věci do pořádku dodatečně.
Langer se dotazuje Paroubka
Na chybějící prověrky některých členů Rady ČTÚ a problém s lustracemi upozorňuje nyní i místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS), který v této věci interpeluje Jiřího Paroubka (text interpelace je z 21. března). Kdo konkrétně z členů Rady ČTÚ prověrku nemá, ale Langer v dopise odeslaném premiérovi neuvádí. Dostupné informace tvrdí, že ji má pouze odvolávaný předseda Stádník, a to na stupeň tajné.
Týdeník EURO se snažil opakovaně kontaktovat přímo Pavla Dvořáka, ale na otázku, zda má prověrku a zda předložil lustrační osvědčení, která mu byla zaslána formou SMS zprávy, ani po urgenci neodpověděl. „Jsem v zahraničí,“ reagoval pouze.
Otázkou samozřejmě je, zda opravdu všichni členové rady přicházejí do styku s utajovanými skutečnostmi (spíše ne), a pokud ano, kdo je odpovědný za to, že k nim mohou mít přístup i bez prověrky. To samé se týká i lustračního osvědčení. Do Rady ČTÚ byli členové jmenováni vládou, takže případná odpovědnost padá hlavně na ministerský kabinet a Úřad vlády ČR. Ovšem i Český telekomunikační úřad, jako ústřední orgán státní správy, který má svého bezpečnostního ředitele, zodpovídá za to, že s utajovanými materiály budou nakládat jen způsobilé osoby.
V Bezpečnostní radě státu.
Pokud bude neprověřený Dvořák jmenován do čela ČTÚ, může trvat rok i více, než prověrku od Národního bezpečnostního úřadu získá. Po celou tu dobu by neměl mít přístup k tajným materiálům, což se může ukázat jako závažná překážka v řádném výkonu funkce. Předseda Rady ČTÚ by se měl například pravidelně zúčastňovat jednání Výboru pro obranné plánování, který je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu. Kromě jiného se tam projednávají i materiály NATO. Doposud na jednání výboru předseda Rady ČTÚ chodit nemusel, ale tato povinnost je obsažena v návrhu nového statutu výboru, který by již ve středu měla schvalovat vláda. „Samozřejmě je teoreticky možné, že se někdo, kdo prověrku nemá, zúčastní jen jednání o těch bodech, které nejsou tajné a na zbytek bude vykázán, ale bylo by to nenormální,“ sdělil zdroj blízký bezpečnostní radě. Takže pokud ministerstvo informatiky bude ve středu trvat na Dvořákově nominaci do čela Rady ČTÚ, bude muset ve stejný den vláda uvedenou podmínku z návrhu statutu asi vyškrtnout, jinak přivede Dvořáka i sama sebe do trapné situace. Ministerstvo informatiky údajně také zvažovalo, že do funkce předsedy rady nominuje bývalého ministerského náměstka a někdejšího člena US-DEU Michala Frankla. Ani Frankl však prověrku pravděpodobně nemá, ač o ni údajně už před lety zažádal. Pozdržení u něj zřejmě souvisí s vyšetřovanou aférou kolem společnosti Testcom servis, v níž působil v dozorčí radě. Taktéž Frankl na dotaz týdeníku EURO ohledně své prověrky až do uzávěrky neodpověděl.
A co za to?
Jak Gürlichová tak Dvořák jsou sice nestraníci, ale jsou pokládáni za osoby velmi blízké nejsilnější vládní straně. Gürlichová kromě své současné poradenské činnosti u sociálnědemokratického premiéra Paroubka (byla i v týmu poradců Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse) v době vlády Miloše Zemana vykonávala funkci náměstkyně ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga a jako host se účastnila a nadále účastní jednání odborné komise ČSSD pro informatiku a telekomunikace, taktéž komise dopravní. Pavel Dvořák byl dříve nestranickým členem telekomunikační komise ČSSD (v jejím rámci šéfoval pracovnímu týmu zaměřenému na informatizaci veřejné správy), po vstupu do Rady ČTÚ se funkce vzdal, ale jednání se také občas účastní jako host.
Dvořák je ale stále pokládán za člověka velmi blízkého bývalému šéfu Úřadu vlády ČR a ministru bez portfeje Karlu Březinovi, který tuto odbornou komisi řídí. Dvořák Březinovi dělal v době Zemanovy vlády poradce (v té době pod Úřad vlády spadala celá oblast informačních systémů veřejné správy). Je spoluautorem Státní informační politiky a některých zákonů z oblasti informační společnosti.
Návrh Dany Bérové (US-DEU) jde nepochybně na ruku nejsilnější vládní straně. Až se zdá záhadou, jaký z toho nejmenší z koaličních partají může mít prospěch. Jedině, že by socialisté ve vládě na oplátku podpořili některého z unionistických telekomunikačních odborníků, když se bude jednat o nominaci pátého člena do Rady ČTÚ. Ten od samého počátku činnosti transformovaného regulačního úřadu v radě chybí. Příslušný kandidát na tento post by dle informací ministerstva informatiky měl být vybrán do konce dubna.
ANI ostatní neplní, říká Stádník Člen Rady ČTÚ nemůže být odvolán pouze na základě nějakých osobních animozit. Zákon říká, že pouze „v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů nebo nevykonává-li svou funkci po dobu delší než šest měsíců“. Že ČTÚ nefunguje tak, jak by telekomunikační trh potřeboval a jak zákon vyžaduje, je pravda. Nakolik je to vina Stádníka, je otázkou jen subjektivního posudku. Bérová Stádníkovi v materiálu vyčítá, že nezajistil včasnou implementaci povinností vyplývajících pro Českou republiku přistoupením do Evropské unie a zapříčinil některé problémy s Evropskou komisí. Konkrétně hovoří o absenci úplných telefonních seznamů zahrnujících účastníky všech poskytovatelů veřejných telefonních služeb, taktéž nebyla včas zajištěna informační služba o veškerých telefonních číslech a přenositelnost mobilních čísel. Dále vidí porušení povinností v tom, že Stádník nezabezpečil včasné provedení a dokončení analýz relevantních trhů, jak ukládá zákon o elektronických komunikacích. Osmnáct požadovaných analýz mělo být hotovo do ledna 2006 a do konce dubna má být rozhodnuto o uložení povinností podnikům s výraznou tržní silou. Zatím však byla dokončena jediná analýza a zhruba polovina je v různém stádiu rozpracovanosti. „Za devět měsíců se to nedá stihnout. Analýzy má hotové pouze jediný členský stát Evropské unie - Finsko. Některé země na tom pracují už tři roky. Také je třeba mít na paměti, že analýzy schvaluje celá Rada ČTÚ, nikoliv jen předseda, “ brání se odvolávaný Stádník.
