Inzerát na prodej nemá stále konečnou podobu
Do konce letošního roku může být vedení Komerční banky (KB) klidné, co se týče splnění jednoho ze základních ukazatelů vyžadovaných centrální bankou - osmiprocentní kapitálové přiměřenosti. Středeční rozhodnutí vlády o vyvedení ztrátových úvěrů z KB do Konsolidační banky (KoB) v nominální hodnotě 23,1 miliardy korun totiž přinese bance stejný efekt jako plánované navýšení základního jmění o 9,5 miliardy korun zmrazené dosud žalobou .
Rovným dílem.
Za ztrátové úvěry, jež Konsolidační banka od KB převezme, zaplatí 13,6 miliardy korun. Jak ovšem minulý čtvrtek upřesnil generální ředitel KB Jan Kollert, spolu s úvěry získá KoB i zástavy, jejichž reálná cena je podle ocenění aud itora 4,1 miliardy korun. To znamená, že počáteční náklady celé operace ponesou rovným dílem obě banky, státní i komerční, každá ve výši 9,5 miliardy korun. k tomu je ovšem u KoB zapotřebí připočítat úroky za sumu, kterou si bude muset na nákup úvěrů půjčit. Podle jejího generálního ředitele Kamila Zieglera rovněž nelze vyloučit, že dál klesne hodnota zastavených nemovitostí, což dál zvýší náklady KoB.
Vláda se usnesla, že vyvedení úvěrů bude provedeno do konce srpna a do konce září by měla být uzavřena smlouva mezi KoB a ministerstvem financí o způsobu úhrady ztráty, jež Konsolidační bance vznikne. „Technicky není problém, aby Komerční banka, bude-li požádána, na celou transakci Konsolidační bance půjčila, uvedl náměstek KB Petr Budinský. Tato operace ušetří Komerční bance tvorbu rezerv ve výši 9,5 miliardy Kč a tím pozitivně ovlivní její hospodaření.
Komerční banka vytvořila ke 30. červnu letošního roku hrubý zisk ve výši 4,6 miliardy korun, po započtení tvorby rezerv ovšem ztrátu 4,5 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku činila čistá ztráta banky 9,5 miliardy korun. Ovšem tehdy banka již v pololetí promítla do hospodaření celoroční povinnost tvorby rezerv vyplývající z opatření centrální banky. Letošní pololetí pak banka promítla tuto povinnost pouze tvorbou rezerv ve výši tří z celkových letošních sedmi a půl miliard korun.
Jak uvedl Budinský, banka očekává i letos za celý rok ztrátové hospodaření, protože v druhé polovině roku předpokládá zhoršení platební morálky některých klientů, což bude mít za následek vyšší tvorbu rezerv než v prvním pololetí. Podle p ředběžných propočtů by ovšem nemuselo jít o příliš velkou sumu. Vyjdeme z pozitivního efektu odkupu úvěrů Konsolidační bankou ve výši 9,5 miliardy korun sníženém o pololetní ztrátu 4,5 miliardy korun. Pak by i při ztrátě ve výši pěti miliard korun realizované za druhé pololetí Komerční banka skončila na nule.
Co bude v inzerátu.
Ačkoliv podle středečního usnesení vlády by mělo mít vydání inzerátu na prodej státního podílu v KB maximálně osmitýdenní zpoždění (jinými slovy, měl by vyjít zhruba do konce srpna), o tom, jak velký podíl k prodej i v něm stát bude nabízet, dosud privatizační výbor nerozhodl. Nový ministr financí Pavel Mertlík minulý týden odmítl, že by stát ke svému 48procentnímu podílu dokoupil majoritu od Investiční a Poštovní banky, což navrhoval poslední materiál mi nisterstva financí (EURO 30/99). Ovšem, jak upozorňovalo samo ministerstvo, a má to i tržní logiku, státu by se výrazně lépe prodával majoritní balík akcií. Přitom například dokoupení akcií KB, jež drží skupina IPB, by neměl být problém, ochota ze strany IPB existuje. Jak ovšem týdeníku EURO potvrdil Mertlík, nákup akcií od skupiny IPB by vyšel státu zbytečně draho. K majoritě mu stačí necelá tři procenta, kdežto IPB bude chtít prodat celý balík zřejmě více jak deseti procent akcií KB. FN M tedy zřejmě počítá s tím, že potřebnou majoritu získá až při navyšování kapitálu. V inzerátu na prodej banky tak stát zřejmě jen ohlásí, že prodává kontrolní balík bez uvedení jeho přesného objemu.
Ministerstvo ovšem upozorňovalo i na možné komplikace plynoucí z toho, že dosud není dořešen vlastnický vztah slovenské strany v KB, takže podíl státu by mohl klesnout až ke 35 procentům. „Vyrovnání vůči Slovensku je věcí Fondu národního majetku, uvedl v této věci ve čtvrtek Kollert. Odmítl ovšem, že by slovenská strana držela v KB jakýkoliv podíl. „Podíl ve výši 48,7 procenta akcií je nezpochybnitelně českého Fondu národního majetku, prohlásil s tím, že na posledních valných hromadách vždy vystupoval jako majitel tohoto balíku český FNM a stejně je tomu ve výpisu ve Středisku cenných papírů.
Další čištění.
„Vedení Komerční banky považuje za rozumné, aby stát v čištění portfolia ještě pokračoval, prohlásil Budinský. Úvěrové portfolio obsahuje dosud objem úvěrů pod zvláštní kontrolou ve výši kolem sedmdesáti miliard korun, takže teoretic ky může být ve hře celá tato suma.
Ministr Mertlík má navrhnout vládě další postup při čištění banky do konce letošního října. Kromě dalšího odprodeje úvěrů KoB je aktuální metodou sekuritizace úvěrů. „Komerční banka studuje nabídky několika renomovaných finančních i nstitucí o sekuritizaci úvěrů, potvrdil Budinský. Mezi zájemce o účast na ozdravení banky přitom patří například i společnost CS First Boston. Zájem o jistou účast na revitalizaci Komerční banky měla podle informací týdeníku EURO nap říklad i americká Citibank. Ta ovšem podle dostupných zpráv měla zájem spíše o odkup zdravých úvěrů banky, a to zřejmě ještě s diskontem. Takový zákrok by ovšem bylo možné jen stěží nazvat ozdravením banky.
