Odvolaný prezident Aera řídil zbrojovku rok bez bezpečnostní prověrky
Odstřihnout od neblahé minulosti a očistit. O to se podle všeho pokouší Paroubkova vláda v největší české zbrojovce, vodochodském Aeru. Ve čtvrtek 14. července krátce po poledni totiž odvolalo státními úředníky ovládané představenstvo podniku dlouholetého prezidenta Antonína Jakubšeho. Stát se chce pokusit před blížící se privatizací alespoň o trochu zvýšit cenu firmy. Vláda by měla o budoucnosti Aera rozhodovat pravděpodobně již 20. července.
Kauzy z IPB...
Antonín Jakubše, jeden z nejlépe placených českých manažerů, každoročně se zachmuřenou tváří tvrdil, že nezíská-li Aero v příštím roce velkou zahraniční zakázku na nové vojenské letouny L-159, bude to jeho konec. Žádná významná zakázka ale nikdy „nepřišla“. Zbrojovka zatím, s výraznou pomocí státu, přežívá. Jakubše ale těsně před druhou privatizací podniku odchází. Bývalého manažera IPB a ČSA na postu prezidenta nahradí dosavadní předseda představenstva a bývalý ředitel České televize Petr Klimeš. Jakubše v Aeru působil od roku 1998. Nejprve byl předsedou představenstva, loni v únoru ho ale tehdejší američtí spoluvlastníci z této pozice sesadili.
Právě v té době se navíc provalilo, že Jakubše nezískal, ani po odvolání, potřebnou prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Funkci statutárního zástupce státem kontrolované zbrojní firmy by tak jako tak nemohl vykonávat. Byl „uklizen“ na místo vodochodského prezidenta, kde prověrku nepotřeboval.
Veřejnost se ale zatím neměla šanci dozvědět, proč vlastně byl Jakubše „bezpečnostně nespolehlivý“.
On sám loni na jaře řekl, že pro komunistickou rozvědku nikdy nepracoval. „Mám lustrační osvědčení. Moje potíže souvisejí s mým fungováním v představenstvu IPB. Tam probíhá samozřejmě řada kauz, které sleduje policie. Já jsem dostal zproštění od ČSOB, abych v určitých kauzách, které ČSOB dala k policii k nazírání, vypovídal. V kauzách, které byly posunuty k vyšetřování. V některých jsem byl zproštěn mlčenlivosti a byl jsem pozván k podání vysvětlení,“ konstatoval loni Jakubše (EURO 8/2004).
O Aeru se v době, kdy ho řídil Jakubše, psalo a mluvilo hlavně v souvislosti se zpožděnými dodávkami letounů L-159 české armádě. Stejně tak byl často kritizován za to, že firma nedokázala pro svá nová cvičná vojenská letadla zajistit nové trhy. Jakubše přesto trval na tom, že letadlo L-159 je excelentní. „Jediným důvodem, proč se ještě neprodalo, je, že se s agresivním marketingem začalo příliš pozdě, až v roce 2002. Vojenské letadlo se prodává déle než auto. To trvá roky. Odborníci to letadlo hodnotí velmi dobře, ve své třídě je nejlepší na světě,“ prohlásil Jakubše před rokem.
Vedení Aera se pokoušelo prodat letouny L-159 společně s českou armádou, která zjistila, že si jich objednala zbytečně mnoho. Zatím z toho ale nic nebylo, vývoz podle dostupných informací překazila rivalita mezi firmami, které by chtěli kontrakt zprostředkovat: Pamco a Škodaexport.
Paroubek spěchá.
Vláda Jiřího Paroubka již oznámila, že chce stihnout zbrojovku privatizovat ještě do konce svého působení, nejpozději do poloviny příštího roku.Úředníci ministerstva průmyslu nyní připravují dvoukolový tendr na výběr nového majitele podniku. V prvním kole má rozhodovat podnikatelský záměr a ve druhé fázi cena. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban tvrdí, že stát eviduje mezi pěti až deseti zájemci. Spekuluje se zejména o izraelské zbrojovce Elbit a britské firmě BAE, podílející se na výrobě a prodeji švédských stíhaček Gripen.
Státní úředníci zatím nenaznačili, kolik by za upadající zbrojovku mohli chtít. Americký Boeing, který vlastnil rozhodující podíl v Aeru od roku 1998 až do loňska, zaplatil za akcie necelou jednu miliardu korun. Na podzim 2004 ale vláda převzala americký podíl v Aeru zpět. Zaplatila za něj symbolické dvě koruny, ujala se však zároveň dluhů podniku ve výši přes devět miliard korun.
Hospodaření zbrojovky se v posledních letech stabilizuje, na smazání ztrát z devadesátých let to ale ještě nestačí. Loni Aero končilo počtvrté za sebou se ziskem, tentokrát 295 milionů korun. Za poslední čtyři roky Aero vydělalo 2,1 miliardy. Celková výše ztrát z minulých období však ke konci minulého roku činila 8,1 miliardy korun.
