Společnosti dnes očekávají od interního auditu mnohem více než jen účinnou kontrolu. Až 96 procent respondentů mezinárodního průzkumu provedeného pro Ernst & Young časopisem Forbes se domnívá, že interní audit v jejich společnostech hraje důležitou roli při řízení rizik.
Foto: Martin Siebert
Management nyní od interního auditu stále více požaduje, aby se vedle poskytování přiměřené jistoty a účinného auditu podílel také na zvyšování návratnosti investic a aby mu poskytoval doporučení, jak zlepšit podnikové procesy a systémy kontrol. Tato očekávání se však často v praxi nenaplňují. Jen 44 % účastníků průzkumu totiž uvedlo, že interní audit jejich společnostem v současnosti skutečně pomáhá při dosahování podnikatelských cílů. A ještě méně dotazovaných – 37 % – potvrdilo, že funkci interního auditu aktivně využívají při rozhodování o klíčových podnikových záležitostech a při utváření obchodní strategie. To by se mělo do budoucna změnit.
Interní audit může sehrát důležitou úlohu např. při řízení rizik, fúzích a akvizicích, vývoji nových výrobků, technologických inovacích, při zlepšení procesů atd. Přeměna interního auditu na důležitého poradce pro vrcholové vedení i auditní výbory znamená, že se bude větší měrou podílet na strategických podnikových investicích do růstu či zdokonalení společnosti, zejména v případech, kdy by přehlédnutí rizika mohlo mít negativní dopad na cenu akcií, tržní kapitalizaci nebo výnosy.
„Ještě v nedávné době hlavní úloha interního auditu spočívala v monitorování a hodnocení mechanismů vnitřních kontrol a ve sledování plnění zákonů a předpisů. Vrcholové vedení i auditní výbory však nyní očekávají od interního auditu mnohem aktivnější přístup. Pro transformaci je navíc v současných ekonomických podmínkách ta správná doba,“ říká Josef Severa, ředitel služeb interního auditu Ernst & Young v České republice.
Společnosti chtějí co nejdříve posunout úlohu interního auditu za hranice pouhého poskytování přiměřené jistoty a provádění účinné kontroly. Z dotazovaných vedoucích pracovníků je 74 % přesvědčeno, že prostor pro vylepšení existuje, a téměř každý z respondentů, kteří si tuto změnu interního auditu přejí, se domnívá, že se tak stane během příštích 12-24 měsíců.
„Vysoká očekávání od hodnoty, kterou by měl interní audit ve společnostech dodávat, nemusí však být v praxi naplněna. Podnikatelské prostředí, ve kterém se interní audit pohybuje, se totiž v poslední dekádě dramaticky změnilo.Je komplexnější, neprůhlednější a mnohem náchylnější k neočekávaným výkyvům. Zabezpečit účinný kontrolní systém proto není vůbec jednoduchý úkol,“ říká Josef Severa a dodává: „Hlavním limitem pro úspěšný rozvoj interního auditu jsou současné kompetence interních auditorů, které jim ve většině případů neumožňují poskytovat managementu profesionální služby. Tím, že zároveň management není ochoten do služby interního auditu investovat potřebné prostředky pro jeho rozvoj, se dostává interní audit do smyčky, která se pro něj může stát pastí.“
„Interní auditoři by proto neměli čekat, ale snažit se tuto situaci sami změnit. Měli by zvýšit svoji profesionální úroveň, vyjednávat s managementem a vlastníky, jakou službu a s jakou hodnotou od nich potřebují. Zároveň by management společností měl dát internímu auditu šanci ukázat svoji přidanou hodnotu společnosti. Věřím, že nikdo z nás si nepřeje návrat interního auditu v podobě nepříjemných a neužitečných kontrolorů, kteří parazitují na chybách zaměstnanců,“ dodává Josef Severa.
Interní audit může v organizaci plnit poradenskou funkci. Dokáže identifikovat oblasti vhodné pro efektivnější vynakládání prostředků, poskytovat strategická doporučení zaměřená na zvýšení podnikové výkonnosti a poskytovat informace potřebné pro řízení rizik. Pro organizaci tak interní audit znamená přínos v mnoha směrech, včetně vyšší efektivity nákladů, rychlejšího rozhodování a využití příležitostí.
