Stavební firma se chce prosadit na Ukrajině a v Rusku
Brno je stavební firmě Unistav již malé. Vzrůstající počet zakázek přiměl management společnosti k založení pobočky v Praze. Firma toto své rozhodnutí zdůvodňuje i větší flexibilitou při správě projektů a snížením režijních nákladů. Expanze Unistavu do hlavního města je také logickým důsledkem velmi dobrých ekonomických výsledků, kterých firma dosahuje. „Naše současná výkonnost překračuje hodnotu tří miliard korun ročně. Dosahujeme ji se šesti stovkami zaměstnanců, jejichž průměrná mzda výrazně přesahuje současný standard v České republice a činí zhruba dvacet pět tisíc korun měsíčně,“ hodnotí generální ředitel a předseda představenstva Unistavu Miroslav Friš.
Nejde o Baťovy cvičky.
„V současné době se orientujeme i na developerské projekty, které nabízejí vysokou přidanou hodnotu. V blízké budoucnosti očekávám postupný útlum akcí, u nichž je kladen důraz na co nejnižší cenu,“ konstatuje Friš. K nejvýznamnějším pražským akcím Unistavu proto patří developerský projekt Panorama Strahov. „Projekty s nápadem, hodnotnými materiály a dobrou polohou ve městě mají ale pořád dostatek prostoru na trhu. S tím souvisí i plánovaná změna daně z přidané hodnoty, která se v roce 2007 zvýší z pěti na devatenáct procent. Je jasné, že těch čtrnáct procent rozdílu neabsorbují pouze zákazníci, část určitě pokryjí stavebníci ze svých marží. Právě orientací na projekty s vyšší přidanou hodnotou, kde je trošku větší manipulační prostor při tvorbě cen, se postupně připravujeme na tuto změnu. Nechceme jít cestou některých velkých developerů a sekat levné domy s minimálními maržemi jako Baťa cvičky. Máme pevné místo na trhu a známe svou cenu,“ říká s úsměvem Friš. Stabilitu firmy vnímá i její konkurence. Vladimír Ujec, náměstek pro propagaci VCES, a. s., o Unistavu hovoří s uznáním: „Je to významná firma v oblasti pozemního stavitelství. My sice máme o něco vyšší výkony, ovšem také širší portfolio nabízených činností. Je to náš konkurent, se kterým však rádi budeme v případě nějaké vhodné příležitosti spolupracovat.“ Obdobný názor sdělil týdeníku EURO i Miroslav Fuks, tiskový mluvčí PSJ holdingu: „S Unistavem si konkurujeme v mnoha výběrových řízeních. Firma má v česku silnou pozici, i proto jsme rádi, že s ní ve vyhraných zakázkách držíme krok.“
Stavby roku.
Na českém trhu se společnost etablovala v roce 1992 zakázkou v hodnotě 1,3 miliardy korun, za kterou získala ocenění Stavba roku. Šlo o budovu brněnského Boby centra. Celou akci provázely pochyby odborné veřejnosti o proveditelnosti projektu takového rozsahu, protože Boby centrum bylo prubířským kamenem nových technologií fasádních systémů a obkladů budov v Česku. Unistav si dokázal úspěšným dokončením projektu vybudovat pověst solidní firmy a v roce 1994 si postavil nové brněnské sídlo nazvané IBC, za které také obdržel titul Stavba roku.
Cesta do Prahy.
O rok později hrála společnost, která měla tak výborný nástup, hlavní roli ve známé kauze takzvané brněnské proluky. Unistav se pokoušel na návrh slavného japonského architekta vytvořit skutečnou dominantu moravské metropole, jenže narazil. Investiční záměr postavit technologicky vyspělý celek s interaktivní prosklenou fasádou, na níž by se promítaly reklamy firem sídlících v budově, se setkal se silným odporem památkářů i některých architektů. Architekt Harald Čadílek označuje svůj názor na některé rekonstrukce Unistavu za „mírně konzervativnější“, hned však dodává, že Frišova firma má vysokou úroveň. „Dobře vědí, jak se zakázky ve spolupráci s architektem realizují, pouze v případě brněnské proluky silně předběhli dobu. Dnes by taková stavba bez problémů prošla s dobrým hodnocením,“ řekl Čadílek týdeníku EURO.
„Nakonec jsme rezignovali a postupem času se ukázalo, že jsme udělali dobře. Finanční prostředky, které byly určeny pro výstavbu v proluce, jsme použili na rekonstrukci barokního komplexu budov na pražské Kampě. Tento projekt byl ekonomicky velmi úspěšný, a podařilo se tak neplánovaně si vytvořit v Praze vlastní zázemí,“ říká. Pak už byl jen krůček k vybudování pobočky v hlavním městě,“ konstatuje. Toto rozšíření Unistavu do Prahy.
Zaslíbený Východ.
Nejde však jen o Prahu. Unistav se také snaží pronikat na nové trhy, orientuje se hlavně na Východ. „V současnosti máme na Ukrajině a v Rusku několik uskutečněných a rozpracovaných projektů. Jde opět o bytové a rodinné domy s vyšší přidanou hodnotou. Celková čísla v porovnání s českými stavbami sice zatím silně pokulhávají, nicméně důležitý je trend jejich růstu a ten mě plně uspokojuje,“ uvádí spokojeně Friš. „Dokázali jsme se již také přizpůsobit tamním normám a zákonům, což nám do budoucna usnadní práci na dalších stavbách,“ dodává.
Na otázku, co by chtěl změnit naopak v české legislativě týkající se stavebnictví, odpovídá Friš bez váhání: „Jednoznačně jde o zadávání státních zakázek. Moc bych se přimlouval o zavedení jinde obvyklého, nicméně v Česku zřejmě neprůchodného pravidla škrtání nejlevnějších a nejdražších nabídek v tendru. Jsem přesvědčen, že orientace státu na nejnižší nabídkovou cenu je velmi často kontraproduktivní a formou různých dodatků pak investor zaplatí daleko více, než činila ona vítězná, nejlevnější nabídka. Uvítal bych, kdyby výsledky stavebních realizací byly po skončení zakázek veřejně dostupné. Určitě by toto opatření prospělo transparentnosti celé branže.“
